Vnitro chystá kvůli úsporám společenství obcí a létajícího úředníka. Nucené slučování nebude

V Česku by měl vzniknout zcela nový institut, takzvané společenství obcí. Naopak se nepředpokládá, že by došlo k zavedení nuceného zániku obcí. Deníku Echo24 to řekla mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá. Společenství obcí předpokládá mimo jiné zavedení tzv. létajícího úředníka, který by vykonával na požadavek obcí určité správní činnosti. Návrh novely zákona o obcích je již po mezirezortním připomínkovém řízení předložen vládě. Snižování počtu obcí navrhovala vládě Národní ekonomická rada vlády (NERV), obce to ale odmítají.

Slučování obcí navrhoval v listopadu NERV jako jedno z potenciálních opatření, které se ale nakonec do tzv. konsolidačního balíčku zveřejněného vládou nedostalo. ČR má dlouhodobě neobyčejně zbytnělý sektor samospráv a místních vlád, který téměř nemá srovnání se zbytkem Evropy. „Česko má dle počtu obyvatel nejmenší průměrnou velikost obce ze všech zemí EU (cca 1700), celkový počet obcí je naopak zcela extrémní (6254) a s výjimkou Slovenska a Francie nevídaný,“ uváděli tehdy ekonomové. Návrhem mělo být mimo jiné slučování obcí.

Ministerstvo vnitra deníku Echo24 řeklo, že zákon o obcích umožňuje slučování dvou obcí za vzniku jedné nové, případně připojení obce k již existující obci s tím, že ta první z hlediska zákona zanikne, pouze na základě dobrovolnosti, tedy na základě dohody dotčených obcí. „Musí k tomu dojít po schválení zastupitelstvem a s možností občanů vyvolat místní referendum proti takovému opatření,“ uvedla pro Echo24 mluvčí MV Hana Malá s tím, že žádné nucené slučování obcí rozhodnutím státního orgánu zákon nezná a taková možnost se aktuálně nepředpokládá.

Ministerstvo vnitra se již v minulosti zabývalo problematikou zániku obce. Impulsem byla obec Prameny v Karlovarském kraji, kde se po dlouhou dobu nedařilo ustavit ve volbách zastupitelstvo a obec byla spravována „správcem obce“. Vzhledem ke složitosti této problematiky, zejména k jejím ústavněprávním dopadům, však návrh právní úpravy nakonec nebyl předložen. „Problematické je jednak řešení majetku zanikající obce a dále otázka případného nuceného přičlenění území zanikající obce k obci sousední ve smyslu zásahu do práva na samosprávu, nutnosti analyzovat ústavní dopady a tak dále,“ uvedla pro Echo24 Malá.

Prosté snížení počtu obcí, tak jak jej NERV navrhuje, by podle vnitra sice zřejmě přineslo do státní pokladny určité dodatečné finanční příjmy, důsledky slučování obcí by však měly negativní dopad na lokální demokracii v České republice. „Ministerstvu jde primárně o to, aby obce, kterých je v ČR skutečně mnoho, dobrovolně a přirozeně spolupracovaly s ostatními obcemi. Dlouhodobě vnímáme, že zejména menší obce mají celou řadu povinností a úkolů, jejichž samostatné řešení může být do jisté míry složité a nákladné,“ uvedla Malá s tím, že proto MV připravilo návrh změny zákona o obcích, který je po uzavřeném mezirezortním připomínkovém řízení předložen vládě a dalším příslušným orgánům.

Součástí návrhu, který prošel konzultací s územními partnery, je zcela nový právní institut společenství obcí. Jeho cílem je rozšířit možnosti meziobecní spolupráce. „Společenství obcí bude dobrovolným svazkem obcí, který bude sdružovat určitý kvalifikovaný počet obcí z území obce s rozšířenou působností. Obce sdružené do společenství budou moci díky agregaci zdrojů hospodárněji vykonávat veřejnou správu svého území, a to jak samostatnou působnost, zejména užší spoluprací při rozvoji svého území, tak působnost přenesenou, tedy státní správu, a to zavedením institutu sdíleného úředníka, kterého pracovně označujeme jako létajícího úředníka,“ uvedla Malá.

Má jít o zjednodušené označení pro zaměstnance společenství, který by mohl na základě „poptávky“ členských obcí jejich jménem vykonávat určité správní činnosti. Například může připravit podklady pro správní rozhodnutí, která obec má přijmout, tak, aby následně toto rozhodnutí starosta obce pouze schválil a vydal. Smyslem je podle Malé zajistit kvalifikovaného odborníka, jehož „služby“ by mohly členské obce sdílet podle potřeby. Tato možnost by se týkala agend v přenesené působnosti (v základním rozsahu).

Ministerstvo vnitra tedy předpokládá, že i bez nuceného zániku obcí lze v činnosti obcí zajistit úspory nákladů. Toho lze docílit právě prostřednictvím sdílení činností, které obce vykonávají a které, jsou-li vykonávány samostatně každou obcí, nutně vyvolávají vyšší náklady než při společném výkonu těchto činností. „Podstatné však je, že půjde vždy o spolupráci dobrovolnou,“ zdůrazňuje Malá pro Echo24 a dodává, že novelizace byla začátkem května letošního roku předložena vládě k projednání, k čemuž by mělo dojít do konce června, následně bude projednán Parlamentem. S nabytím účinnosti se počítá od 1. 1. 2024.

‚Superstarostu‘ nechceme, říká asociace

Hnutí STAN podle prvního místopředsedy Lukáše Vlčka nepreferuje slučování obcí, ale právě spíše rozvoj spolupráce mezi obcemi. „Z vlastní praxe vím, že takový přístup může uspořit mnoho provozních výdajů,“ popsal Vlček s tím, že aktuálně projednávaná novela zákona o obcích je reálným krokem, který může vést ke snížení provozních výdajů.

Proti slučování je i Sdružení místních samospráv ČR. Jeho předsedkyně Eliška Olšáková deníku Echo24 sdělila, že každá obec je specifická a má různá kulturní dědictví a hodnoty, které jsou nepřenositelné. „Velký počet obcí považujeme za výhodu České republiky, za její rodinné stříbro, za nástroj kvalitní samosprávy, který umožňuje maximální participaci veřejnosti na věcech veřejných a zvyšuje kvalitu demokracie u nás,“ míní Olšáková.

„Uvedu příklad. Starosta obce většinou spravuje veškerý majetek obce, on ví, co je třeba zabezpečit a vyřešit. Má o tom dokonalý přehled, protože pro obec ‚dýchá‘ klidně i několik desetiletí. Nedovedu si představit, že by toto dokázal vyřešit nějaký ‚superstarosta‘, který bude mít pod sebou více obcí. Stát má tímto v každé obci manažera, který pečuje o majetek a rozvoj území,“ popsala Olšáková.

SMS ČR podle jejích slov plně podporuje spolupráci obcí a provozuje několik úspěšných projektů, které obcím na základě společného řešení přináší významné úspory. „Jedná se například o GDPR poradenství, vypořádání autorských prav, správu digitálních technických map,“ uvedla Olšáková. „Již současný zákon zná několik forem spolupráce. Možnost sdílení úředníků mezi ne určitě patří. Návrh novely zatím vláda neschválila, my jsme vůči němu uplatnili celou řadu připomínek,“ dodala