Není to každý den, aby se vystoupení raperského dua stalo mezinárodní kontroverzí pokrývanou ve světových médiích. To se podařilo dvojici Bob Vylan, jež v sobotu vystoupila na hudebním festivalu Glastonbury. Tam v rámci svého představení skandovali „Smrt IDF“, tedy izraelské armádě, dav se k nim přidal. Celé to navíc vysílala televize BBC. Pokřik byl označen za antisemitský. Skupinu kvůli tomu prošetřuje policie. Americká vláda jim odebrala víza, takže budou muset zrušit turné po Spojených státech. Britský premiér Keir Starmer to nazval „odporným nenávistným projevem“. BBC svého vysílání lituje a oznámila, že záznam vystoupení nebude dostupný on-line. S dvojicí Bob Vylan rozvázal spolupráci jejich agent.
Zastánci dua Bob Vylan argumentují, že se jednalo o pouhou kritiku izraelské armády, ne o antisemitský projev. Pravda je, že pokud zhlédneme video z vystoupení, z úsečného skandování „Death, death to the IDF“ mrazí. Připočítejme k tomu skandování „Free, free Palestine“, tedy „Svobodná, svobodná Palestina“, promítání banneru „Spojené národy to nazývají genocidou, BBC konfliktem“ a tirádu o bývalém šéfovi, který prý byl „zasraný sionista“, a je jasné, že účelem vystoupení bylo vyvolání protiizraelských vášní. Jde rozhodně o znepokojivou událost, ale ne nijak překvapivou. Navíc je otázkou, jestli nějaký trest pro Bob Vylan nebude kontraproduktivní.
Glastonbury je britskou institucí. Nejslavnější umělecký festival v zemi, jehož každoroční návštěvnost se pohybuje okolo 200 tisíc lidí, založil v roce 1970 místní farmář Michael Eavis poté, co ho inspirovala účast na koncertu Led Zeppelin. Na Eavisových pozemcích se festival koná dodnes.
Vždy se jednalo o levicovou akci. Zakladatelé festivalu se snažili navázat na atmosféru 60. let a étos hippies. Nedaleké městečko Glastonbury má pověst centra New Age spirituality. Nad ním se tyčí Glastonbury Tor, což má být údajně mytický Avalon a místo posledního spočinutí krále Artuše. Areál obsahuje zmenšenou repliku Stonehenge, a když v roce 1971 pořadatelé hledali místo na umístění hlavního pódia, ikonické Pyramid Stage, našli ho pomocí proutkaření.
Sám Eavis byl do války v Iráku věrný Labouristické straně, pak zběhl k zeleným, později se ale k labouristům vrátil.
V podstatě pokaždé se na festivalu nějak projeví téma, které momentálně hýbe levicí. V 80. letech tak pomáhal financovat kampaň za jaderné odzbrojení. V roce 2015 oznámil, že stovky zapomenutých bot pošle migrantům v Calais. O rok později se festival proměnil v jakousi masivní skupinovou terapii kvůli výsledkům referenda o brexitu. A ten následující rok na osobní pozvání Eavise přijel lídr Labouristické strany Jeremy Corbyn, muž, který se pokusil strhnout partaj ostře doleva.
Zároveň se postupně Glastonbury proměnilo z hipísácké akce v exkluzivní záležitost. Zatímco na začátku stál lístek jednu libru a takzvaní New Age Travellers, v podstatě lidé, co zamrzli v 60. letech a cestovali z festivalu na festival, měli vstup zdarma, v roce 1990 se to změnilo. Tehdy New Age Travellers vyvolali výtržnosti, poprali se s ochrankou a nakonec musela zasahovat policie, jež zatkla 235 lidí. Následující ročník byl kvůli tomu zrušen. V roce 1992 byl pro New Age Travellers vstup zakázán a kolem areálu festivalu vyrostl plot. Zpočátku ho bylo jednoduché přelézt, ale časem se zdokonalil. Dnes konzervativci rádi poukazují, že Glastonbury, vyznávající volný pohyb lidí, má lepší ochranu hranic než samotná Británie.
Cena lístků mezitím vystoupala na 373,50 libry plus 5 liber jako rezervační poplatek, celkově tedy stojí v přepočtu 10 890 korun. Možná i kvůli tomu se do Glastonbury nejezdí bavit mládež, ale lidé ve středním věku, kteří na to mají peníze. Podle analýzy platformy Viberate, která shromažďuje data ohledně hudebního průmyslu, průměrný věk návštěvníka Glastonbury je 45 let a dva měsíce. Jiné analýzy odhadují průměrný věk na 39 let. Festival je také známý tím, že obecenstvo je z drtivé většiny tvořeno bělochy. Jedná se tedy hlavně o zámožnější střední třídu, která se snaží vrátit do ztraceného mládí.
Odměnou je jim vystoupení kapel, jako je Bob Vylan. Od nich si kromě provolávání protiizraelských hesel vyslechli například pronikavý text jako „Slyšel jsem, že chcete svou zemi zpátky? Držte huby (to nemůžete mít)“. Jak pobuřující! Učitelku určitě chytají mdloby.
Než se Bob Vylan podařilo strhnout na sebe veškerou pozornost, zdálo se, že hlavními hvězdami letošního Glastonbury bude hiphopové trio ze Severního Irska Kneecap. Otevřeně podporuje irský republikanismus a je pro sjednocení Severního Irska se zbytkem země. Jméno skupiny odkazuje na průstřel kolene, což byl oblíbený trest irských teroristů pro lidi, kteří se jim znelíbili. Tvrdí, že terorismus ani sektářství nepodporují, ale zároveň financovali namalování nástěnné malby v Belfastu zobrazující hořící policejní auto.
V únoru 2024 tehdejší ministryně obchodu, nyní šéfka Konzervativní strany Kemi Badenochová zablokovala vyplacení vládního grantu pro Kneecap s logickým odůvodněním, že Británie by neměla podporovat lidi, kteří „jsou proti samotnému Spojenému království“. Kneecap vládu zažalovali kvůli údajné diskriminaci a soud vyhráli. Jeden z paradoxů dnešní Británie, kdy aktivně podporuje své nepřátele.
Kneecap kromě irského nacionalismu mají rádi i ten palestinský. Jeden z jejich členů byl v březnu obviněn na základě protiteroristického zákona, jelikož údajně vystavoval vlajku Hizballáhu, v Británii zakázané organizace. Také záznam vystoupení Kneecap prověřuje policie.
Bob Vylan i Kneecap jsou extrémně otravné soubory s pomýlenými názory. Ale kontroverze je přesně to, oč jim jde. Kneecap se stali známí po celé Británii právě díky svému sporu s britským státem. A Bob Vylan si evidentně svou roli mučedníků za palestinskou věc užívají. Nejlepší reakcí je obrátit oči v sloup a ignorovat je. Třeba pak londýnští manažeři nebudou skandovat „Smrt, smrt IDF“, aby se znovu cítili jako mladiství rebelové, ale budou se věnovat něčemu užitečnějšímu.
00:01
