Czernin neuspěl s očištěním jména svého dědečka, jeho stížnost odmítl Ústavní soud

Eugen Czernin si po druhé světové válce neuchoval československé občanství, potvrdil Ústavní soud (ÚS), když odmítl stížnost jeho vnuka Karla-Eugena. Domáhal se opětovného posouzení dědečkovy protinacistické činnosti, jejíž uznání by otevíralo cestu k restituci majetku, například zámku v Jindřichově Hradci. ÚS připustil, že Eugen Czernin v době okupace prokázal vysoké lidské kvality a protinacistické smýšlení, neprokázala se však aktivní účast v boji s okupační mocí. Usnesení je dostupné v databázi soudu.

"ÚS nepovažuje za neústavní závěr správních soudů, že stěžovateli se ani v tomto řízení nově předloženými důkazy nepodařila prokázat aktivní účast Eugena Czernina v boji s okupační mocí se záměrem pokořit ji," stojí v usnesení soudkyně zpravodajky Lucie Dolanské Bányaiové.

Czerninové po válce přišli na základě Benešových dekretů o rozsáhlý majetek, polnosti a nemovitosti v Čechách. Pro případnou restituci bylo podstatné to, jestli Eugen Czernin, který zemřel v roce 1955 v Rakousku, měl po válce nárok na uchování československého občanství.

Ministr vnitra v roce 2005 žádost o zachování občanství zamítl. Šlechticův vnuk pak neuspěl ani v soudním sporu. Nejvyšší správní soud (NSS) už tehdy uznal, že Czernin v době okupace mnoha lidem pomohl. Nejsou ani pochybnosti o jeho protinacistickém smýšlení, nicméně chyběly důkazy pro aktivní účast v zápasu s okupanty.

Později Karl-Eugen Czernin neúspěšně usiloval o obnovu řízení a v roce 2019 požádal o opětovné posouzení dědečkova počínání za protektorátu a případné nové rozhodnutí. Soudy měly k dispozici písemně zaznamenaná svědectví o ilegální vysílačce a skrýši zbraní, Czerninové ale neuspěli ani tentokrát. Podle Městského soudu v Praze není sporu o tom, že Czernin splnil první dvě podmínky pro zachování občanství, tedy zůstal věrný Československu a nikdy se neprovinil proti českému a slovenskému národu. Třetí podmínku, tedy aktivní účast v boji za osvobození Československa, však nesplnil ani podle městského soudu, ani podle NSS, ani podle ÚS.

Dědicové šlechtického rodu už dříve získali v restitucích část někdejšího majetku Josefíny Czerninové, manželky Eugena Czernina. Šlo o miliony čtverečních metrů lesů a dalších nemovitostí, hlavně na Českobudějovicku a Karlovarsku. O občanství Czerninové, která pocházela z rodu Schwarzenbergů, totiž v roce 1999 kladně rozhodly úřednice pražského magistrátu. Později kvůli tomu čelily trestnímu stíhání, obě byly zproštěny až poté, co ÚS zkritizoval jejich represi za jiný právní názor. Takto vydaný majetek již patrně zůstane v soukromých rukách.

Jiná větev Czerninů, takzvaná vinořská linie, získala v restitucích například zámek v Dymokurech, lesy a zemědělskou půdu. Jejího představitele Rudolfa Děpolda nacisté připravili o majetek a uvěznili. Eugen Czernin si majetek za války uchoval, formálně udržoval vztahy s okupanty, avšak podle některých svědectví smýšlel ve prospěch Československa a pomáhal Čechům. K uchování občanství a pozdější restituci majetku to však nestačilo.