Čerstvý polský prezident Nawrocki chce novou ústavu, zřejmě včetně posílení svých pravomocí

Nově zvolený polský prezident Karol Nawrocki dnes v projevu parlamentu uvedl, že hodlá reformovat stávající ústavní systém. Podle šéfa jeho prezidentské kanceláře by součástí změn mělo být i posílení pravomocí hlavy státu. Prezident k tomu plánuje odbornou debatu.

Nawrocki oznámil, že nechá zřídit takzvanou Radu pro obnovu státního zřízení. "Poláci si přejí nápravu státního systému,“ prohlásil. „Do této rady samozřejmě pozvu zástupce všech politických skupin, akademiky, osoby, kterým leží na srdci osud polského státu. Věřím, že prezidentský palác se stane místem dialogu a diskuse o důsledné obnově zřízení Polské republiky,“ uvedl podle týdeníku DoRzeczy nový prezident.

Nawrocki poslance ujistil, že bude dbát na dodržování polské ústavy. Myslí si ale, že země by do roku 2030 měla přijmout novou ústavu. Podle něj v minulosti došlo mezi parlamentem a prezidentem k řadě kompetenčních sporů, v rámci kterých byla litera ústavy pravidelně porušována, tudíž by stávající politická třída měla ústavu přepracovat.

Nawrockého hlava prezidentské kanceláře Paweł Szefernaker ve vysílání na stanici Polsat News zdůraznil, že v prezidentových plánech je, aby nová ústava byla připravena nadstranicky. Přestože Nawrocki sám není členem žádné politické strany, je úzce spojován s nyní opoziční konzervativní stranou Právo a spravedlnost, která jej v prezidentských volbách výrazně podporovala.

Szefernaker také naznačil, že v rámci nového ústavního pořádku by měla být posílena role prezidenta. „Každý prezident je volen v přímých volbách, čímž získává velmi silný mandát. V případě prezidenta Nawrockého hovoříme také o historické volební účasti. Ústavní pravomoci prezidenta by měly odpovídat mandátu, který obdržel. Proto je posílení role prezidenta také důležité,“ prohlásil Szefernaker.

Jaké nové ústavní pravomoci by polský prezident měl obdržet, Szefernaker ani sám Nawrocki zatím neupřesnili. Pozice prezidenta je v polském systému již nyní silnější, než například v uspořádání českém. Polský prezident má například pravomoc navrhovat legislativu a pro přehlasování prezidentského veta je potřeba souhlas 3/5 poslanců v Sejmu, dolní komoře polského parlamentu, na rozdíl od prosté většiny v obou komorách parlamentu ČR.

Nawrocki dnes při svém projevu parlamentu také uvedl, že chce být hlasem těch obyvatel, kteří chtějí suverénní Polsko. To má podle něj zůstat v Evropské unii, ale nestát se Evropskou unií. "Polsko je a zůstane Polskem," prohlásil. V projevu ujistil, že bude podporovat vztahy v rámci evropské sedmadvacítky, ale vyslovil se proti tomu, aby EU jeho zemi odebírala kompetence. Nesouhlasí ani s tím, aby Varšava přijala jednotnou měnu euro. Reuters v této souvislosti poznamenal, že v Polsku žádná strana v dohledné budoucnosti nenavrhuje vstup do eurozóny.

Nový prezident rovněž chce, aby se polská armáda stala největší silou Severoatlantické aliance z členských zemí EU. Poláci jsou podle něj zodpovědní za posílení východního křídla NATO. Hodlá také podporovat vztahy se Spojenými státy.

Nawrocki, který byl dosud ředitelem Institutu národní paměti a kterého před volbami podpořila strana Právo a spravedlnost, ve druhém kole hlasování na začátku června relativně těsně porazil liberálního starostu Varšavy a kandidáta vládnoucí Občanské koalice Rafala Trzaskowského. Svou předvolební kampaň Nawrocki zaměřil proti stávající vládě. Jeho program požadoval výrazné státní zásahy do ekonomiky, těsné vazby mezi katolickou církví a polskou vládou, zachování restriktivních zákonů o interrupcích v Polsku a byl také proti legalizaci manželství osob stejného pohlaví nebo občanských svazků.