Obhajoba falešného zubaře

KOMENTÁŘ

Obhajoba falešného zubaře
Falešný zubař ordinoval bez diplomu... Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Jiří Peňás
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Všechny veterány zubařského křesla musela zaujmout zpráva o výskytu falešného zubaře v Havlíčkově Brodě. Tři roky trhal zuby, dával anestezii, čistil kořenové kanálky atd., aniž by měl vystudovanou medicínu. Bylo mu dvaadvacet, ale nosil vousy a vypadal starší. Když si nevěděl rady, učil se z internetu. Spolu se dvěma příbuznými spravoval zuby desítkám pacientů a vybral miliony korun. Až na jeden osudový případ si na něj nikdo nestěžoval, dokonce se o něm pacienti vyjadřovali, že měl „zlaté ruce“. Lidé byli prý vděční, že nějakého zubaře sehnali. Nyní mu hrozí osm let vězení.

Na případ lze nahlížet z různých pozic. První je ta uživatelská. Člověka bolí zuby. To je obvykle nepříjemná situace. Chvíli se to snaží vydržet, doufá, že to přejde, ale ono to nepřechází a už se to vydržet nedá. V tu chvíli je šťasten ten, který nějakého zubaře má. Jenomže lidé jsou lidé, mají daleko k dokonalosti, zuby třeba daly dlouhá léta pokoj a oni jsou dentisticky bezprizorní. Shánějí se po zubaři, což vůbec není jednoduché. Všichni mají obsazeno na měsíce dopředu, někteří neberou vůbec, jiní rovnou říkají, že na to nebudete mít. A pak natrefíte na nějakého, kdo vás vezme, ceny nejsou přemrštěné, sednete si do křesla, on se chová jako opravdový zubař, i sestru má po ruce, napíchne vám to, vezme kleště, šup – a je to. Budete mu kontrolovat diplom? V tomto smyslu je výskyt takového falešného zubaře vlastně žádoucí. Zaplňuje místo na trhu, a to ještě jaksi lidumilným způsobem. Lepší pravděpodobně bude, když se již s ním nemusíte setkat, ale jednorázově jde o čistou výhru.

 

Druhý pohled je dejme tomu profesní. Ano, nepochybně existují profese, které nemůže dělat každý, respektive může, ale až po příslušném proškolení, složení zkoušek a tak dále. Práce se zuby nepochybně mezi takové profese patří. Nebylo tomu tak vždycky, ještě v době poměrně nedávné extrakci bolavého zubu dělali kováři, měli kleště a sílu, občas vytrhli kus čelisti, ale někdy se trefili a nešťastníkovi se ulevilo. Od jisté doby, nejspíš od osvícenství, které zavedlo stát dozoru a péče, se zavedlo, že úkony na těle může provádět jen poměrně specializovaný odborník, který k tomu má příslušné papíry, státem potvrzený diplom. Ani to neplatí absolutně, třeba maséři nebo tatéři se také dosti výrazně dotýkají těla a nechávají na něm své stopy, ale provozovat to může kdokoli, dokud se najdou lidé ochotni to podstoupit. V případě zubařů lze míti vyšší nároky, ale upřímně řečeno mnohem důležitější je nejspíš prostá zručnost než složení desítek náročných zkoušek v oborech, které se zuby nemají žádnou souvislost. Zajisté poměry, kdy by si pro radost vrtal každý, koho to napadne, těžko nastanou už proto, že jde o poměrně nákladné hobby, ale copak není cílem pokrokové společnosti umožnit každému realizovat se podle svých představ? Když každý může třeba psát články do veřejného prostoru, proč by nemohl svému bližnímu po večerech čistit zubní kanálky? Po vzájemné dohodě samozřejmě.

Třetí aspekt je osobní. Třeba to toho falešného zubaře bavilo a těšilo. Práce v ústní dutině je ostatně z mravnostního hlediska docela neškodná. Nemůže vzbuzovat pohoršení. Ani mravní újmu. Aspoň si to nelze jednoduše představit. V této souvislosti připomeňme deset let starou kauzu falešné gynekoložky v Bechyni. Případ to byl o to zajímavější, že původně to byl muž, který se nechal(a) přeoperovat na ženu, což nejspíš považoval(a) za rychlejší cestu k ženským orgánům než zdlouhavě studovat medicínu. Zdárně přitom ordinoval(a) několik měsíců a vyšetřil(a) několik desítek žen, přičemž ani pomocný personál na nic nepřišel. Ženy prý byly spokojené, falešná gynekoložka asi také. O to větší pobouření následovalo, když to prasklo. Dostal(a) pět let, za znásilnění.

Cítíte ten rozdíl?