Vojtěch slibuje „bájné“ systémové změny ve zdravotnictví. Jedinou jistotou je zatím přilití dalších peněz

Vláda schválila programové prohlášení a s ním i – alespoň náznak – některých ambiciózních změn ve zdravotnictví, na které systém dlouho marně čeká. Staronový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) si k jejich provedení přivedl na resort i odborníka a dlouholetého kritika kulhajících pokusů o systémové změny, bývalého ředitele Kanceláře zdravotního pojištění Ladislava Švece. Už nástin změn však začal tradičně narážet na celou řadu kritiků a při vzpomínce na poměrně nedávnou bouři lékařských protestů či snahy VZP dotlačit nemocnice ke změnám v lůžkových fondech je otázka, kam se kritika může posunout při snaze začít provádět konkrétní změny.

Jistotou je zatím to, že ministr zdravotnictví našel recept na vyřešení akutní krize zdravotních pojišťoven, které zanechal bývalý ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve stavu před finančním kolapsem. Obří deficit zdravotního pojištění zaplatí z rezerv klienti VZP, jejichž peníze se přerozdělí mezi ostatní pojišťovny. Problém se tak prozatím odsouvá a už původní úvahy o přilití dalších peněz do zdravotnictví začaly vyvolávat obavy, že s krizí pominou i snahy o provedení odvážnějších změn.

V této situaci pravděpodobně nevyhnutelný krok, který opět znamená politický zásah do systému zdravotního pojištění, mají podle příslibu vládního programového prohlášení následovat systémové změny. Ty mají mířit ke snížení politického vlivu na rozdělování peněz ve zdravotnictví i k „dotažení“ systému zdravotních pojišťoven, který zůstal na půl cesty a je daleko od reálné konkurenční soutěže.

„Reformujeme systém veřejného zdravotního pojištění tak, aby mezi zdravotními pojišťovnami vzniklo skutečné konkurenční prostředí. Pojišťovny získají větší prostor pro samostatné hospodaření a odpovědnost za kvalitu služeb, které svým pojištěncům poskytují. Posílíme smluvní volnost mezi zdravotními pojišťovnami a poskytovateli péče a umožníme tak pojišťovnám diferencovat platby podle kvality a efektivity péče,“ uvádí v programovém prohlášení vláda. To vyvolalo mimo jiné úvahy o tom, zda se nechystá revoluční změna v platbách zdravotního pojištění, někteří zástupci vlády se netají tím, že se povede diskuze nad zavedením tzv. dvousložkového pojistného, které by pojišťovnám dalo alespoň nějaký manévrovací prostor cenově si konkurovat (více jsme o tom psali například zde).

Jednou ze zásadních změn má být omezení vlivu ministerstva zdravotnictví na tzv. úhradovou vyhlášku, která rozděluje dnes už více než pětisetmiliardový balík peněz ze zdravotního pojištění. Na úhradách za zdravotní péči by se měly v ideálním případě dohodnout pojišťovny s poskytovateli péče. K dohodám v posledních letech ale většinově dlouhodobě nedochází a ministerstvo pak direktivně určuje, jak se bude za péči platit. „Jsme pro navrácení základních principů dohodovacího řízení, kdy je dohoda v rukou pojišťoven a poskytovatelů a ministerstvo přistupuje spravedlivě ke všem segmentům. Úhradová vyhláška má sloužit k potvrzení dohod a její role bude postupně omezována ve prospěch aktivnější úlohy a větší zodpovědnosti zdravotních pojišťoven za zajištění péče pro své pojištěnce,“ slibuje nová vláda.

Dalším „esem“ má pak být využívání zdravotnických dat, která mohou pojišťovnám, ale i pacientům poskytnout pohled na kvalitu zdravotní péče na úrovni konkrétních zdravotnických zařízení. „Budeme podporovat a motivovat zdravotní pojišťovny k intenzivnímu využívání zdravotních dat pro sledování efektivity a kvality poskytované péče a aktivní lékovou politiku. Posílíme jejich analytické kapacity a vytvoříme podmínky pro vznik moderního centra pro inovace a datovou analýzu, které bude přenášet vědecké a analytické poznatky do praxe,“ stojí v programovém prohlášení.

Dojít má pak i na efektivitu lůžkového fondu, tedy zásadní téma restrukturalizace nemocnic, které v méně radikální podobě znamená zejména úbytek v řadě krajů málo obsazovaných akutních lůžek a případně jejich změnu na méně nákladná a potřebnější lůžka následné péče. Jde o téma, které souvisí nejen s šetřením financí ve zdravotnictví, ale i s šetřením personálu či s přípravou na rapidní stárnutí populace. „Podpoříme restrukturalizaci lůžkového fondu nemocnic tak, aby odpovídal potřebám pacientů a zajistil lepší pracovní podmínky pro zdravotnické pracovníky,“ stojí v programovém prohlášení vlády. Restrukturalizace nemocnic je však zejména v rukou pojišťoven a regionálních politiků, což v praxi znamená pro jakékoliv změny značný zádrhel. Ukázalo se to i v minulém roce, kdy VZP dokázala dosáhnout dohody na proměně lůžek zhruba jen ze třetiny původního plánu.

Jako krok směrem k reformám ve zdravotnictví lze vnímat i příchod bývalého ředitele Kanceláře zdravotního pojištění Ladislava Švece na ministerstvo zdravotnictví. Nový náměstek ministra Vojtěcha patří k dlouholetým kritikům neefektivity českého zdravotnictví, je předsedou spolku Zdravotnictví 2030+ a zakladatel Platformy pro udržitelné zdravotnictví, která připravuje právě návrhy systémových změn ve zdravotnictví. „Navazuji v této práci na řadu let věnovaných odborné diskusi o potřebných změnách v oblasti předpisů o zdravotním pojištění, ale i ochraně veřejného zdraví, nebo kompetencích zdravotnických profesionálů. Jen významné zvýšení efektivity organizace a financování zdravotnictví zajistí, že bude péče i v budoucnu dostupná všem občanům,“ uvedl Ladislav Švec ke svému nástupu na ministerstvo.