Euro má v rukou NERV. Ekonomické argumenty nestačí, půjde i o vlastní zájmy, míní experti

Vláda Petra Fialy (ODS) si vyžádala stanovisko Národní ekonomické rady vlády (NERV) k vyhodnocení problematiky výhodnosti vstupu ČR do ERM II, tedy tzv. předpokoje eurozóny. Jde o reakci na chaos, který vyvolal ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN) jmenováním zmocněnce pro euro. Koordinátor NERV David Havlíček již podle informací Echo24 začal tvořit pracovní skupinu. Ekonomové, které oslovila redakce, vývoj okolo eura zhodnotili z odborného hlediska.

Lídři vládních stran se v úterý shodli, že si kabinet vyžádá stanovisko NERV k vyhodnocení výhodnosti vstupu ČR do ERM II. Legislativní otázky související s případným vstupem ČR do mechanismu nebo eurozóny vyhodnotí Legislativní rada vlády taktéž do října. O dalším postupu pak kabinet rozhodne na základě těchto analýz a ekonomických výsledků letošního roku. Na první pohled by se mohlo zdát, že vláda alespoň část své politické zodpovědnosti přesunula na poradní těleso.

Člen NERV Aleš Rod pro Echo24 řekl, že úkol, který byl NERVu svěřen, vnímá neutrálně. „Od toho Národní ekonomická rada vlády je. Koordinátor NERV David Havlíček zahájil kroky vedoucí k ustavení pracovní skupiny. Skupinu povede on sám,“ řekl Rod. „Nebudu předjímat stanovisko NERV, důležitý není ani můj subjektivní názor. Zájmových skupin vyjadřujících se ke vstupu do ERM II a přijetí eura je celá řada. Za sebe si dovolím předjímat, že NERV analýzu vypracuje objektivně, bez citového nebo politického zabarvení, což bylo ostatně patrné i z předchozích materiálů,“ dodal Rod.

Analytik České spořitelny Michal Skořepa pro Echo24 řekl, že vládní požadavek, aby přínosy a náklady zavedení eura v Česku vyhodnotil NERV, sám o sobě neznamená, že se vláda zbavila odpovědnosti za toho rozhodnutí. „Nakonec bude samozřejmě muset celou proceduru oficiálně zahájit právě ona. Samotné ekonomické argumenty podle mého názoru nedávají jasnou odpověď. Pokud tedy NERV přijde s jednoznačným závěrem, bude to muset být jakási suma osobních názorů jeho jednotlivých členů, kde budou hrát roli i neekonomické úvahy,“ uvedl Skořepa.

„Je trochu zvláštní, že vláda bude chtít stanovisko NERV, přestože už dlouhá léta dostává v podstatě totéž v podobě materiálu, který pravidelně vypracovává ministerstvo financí a Česká národní banka. Bylo by asi na místě věrohodně vysvětlit, proč je tento pravidelný materiál nedostatečný, nebo dokonce nepotřebný,“ dodal Skořepa.

Hlavní ekonom společnosti Roklen Pavel Peterka pro Echo24 uvedl, že zapojení poradního orgánu NERV do debaty o přijetí eura je z jeho pohledu dobrým krokem. „Ohledně výhod a nevýhod přijetí eura bylo v poslední době z ekonomického hlediska řečeno vše důležité. Jednotlivé argumenty bude nyní třeba zvážit a připravit doporučení pro další postup. To je role NERVu. Zásadní problém v otázce přijetí eura ale není rozhodnout, jestli převazují argumenty pro, či proti,“ uvedl Peterka.

Výhody a nevýhody

Ekonom a člen NERV Petr Janský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy pro Echo24 řekl, že osobně je pro přijetí eura. „Ptáte se mě jako ekonoma, ale odpovídám i po zohlednění neekonomických důvodů. Euro je nejen ekonomická otázka s ekonomickými důsledky, ale nyní ještě více politická otázka s politickými důsledky,“ uvedl Janský s tím, že politické přihlášení se k jádru Evropské unie je zásadní.

„Namátkou některé ekonomické argumenty stručně. Euro sníží některé náklady a rizika spojená s mezinárodními aktivitami. Euro by mělo být přínosnější pro nás než pro většinu evropských zemí, které jej již přijaly. Ekonomicky můžeme být připraveni na euro v blízké budoucnosti,“ uvedl Janský.

Mezi argumenty, které hovoří proti přijetí společné měny, je podle Janského například fakt, že Česko by s eurem snížilo kontrolu nad vlastní měnovou politikou a zvýšilo některá další rizika, viz například dokument Analýza sladěnosti od ČNB. „Stále probíhající proces ekonomické konvergence České republiky k eurozóně je jeden z nejvarovnějších ukazatelů naznačující ekonomická rizika spojená s případným přijetím eura. Konvergence dlouhodobě probíhá z pohledu cen, mezd, i HDP na hlavu, ale ne tak rychle, jak bychom si přáli,“ uvedl Janský.

Problémem podle Pavla Peterky je, že se v případě přijetí eura jedná o politickou otázku a pozitivní i negativní dopady přijetí eura budou mít různý dopad na byznys i na společnost. „Zatímco významná část výhod směřuje primárně na vybrané sektory ekonomiky, jako je průmysl, tak nevýhody dopadnou plošně na celou republiku a její obyvatelstvo. Nelze popřít, že část pozitivních dopadů na průmysl a další vybrané sektory ekonomiky se s časovým zpožděním pozitivně podepíší na celé ekonomice,“ poukázal Peterka.

„V rámci politického boje se pak budou snažit zájmové skupiny, které budou na straně vítězů v případě přijetí eura, tlačit na brzký vstup do eurozóny. Nehledě na negativní dopady na běžné obyvatele, konkurenty v byznysu a další. Je otázka, jak se role ‚rozhodčího‘ NERV ujme, a to i vzhledem k tomu, že řada členů NERV přímo zastupuje firmy a instituce, které mohou mít na přijetí eura vlastní zájem,“ dodal Peterka.