Energie, bydlení a stagnující mzdy. Náklady Čechů na život vystřelily, Polsko už je výhodnější

Politici v kampani rádi tvrdí, že se Češi mají nejlépe v historii. Analýzy ekonomů i zkušenost běžných lidí však ukazují jiný obraz: desetiletí prudkého zdražování, stagnující reálné mzdy a rostoucí nejistotu. Podle čerstvých dat skupiny Creditas má Česko sice nejvyšší hrubý domácí produkt na obyvatele z visegrádské čtyřky (V4), ale životní úroveň roste pomalu a rozdíl vůči sousedům se zmenšuje.

Z analýzy vyplývá, že Češi platí nejvíce za elektřinu v regionu. „Důsledkem je, že Češi platí za kilowatthodinu elektřiny 0,33 eura, tedy třikrát víc než Maďaři, dvakrát víc než Slováci a téměř stejně jako Němci,“ uvedl obchodní ředitel skupiny UCED Václav Skoblík. Polsko, Maďarsko a Slovensko podle něj drží ceny na uzdě regulací a státními zásahy.

Uprchlická krize po 10 letech. „Božská míra byla neblaze překročena“

Naopak pohonné hmoty jsou v Česku nejlevnější v regionu, a to díky stabilnímu daňovému zatížení a silné koruně. Přesto je v poměru ke kupní síle situace horší: ceny benzinu jsou téměř dvojnásobné oproti Německu.

HDP versus realita domácností

Česko zůstává podle HDP na obyvatele nejvýkonnější zemí V4, ale jeho náskok se snižuje. Nejrychleji se v posledních dvaceti letech přibližovalo průměru EU Polsko. „Zatímco Poláci se za 20 let posunuli k průměru EU o 27 procentních bodů, Češi o desetinu. Je to méně i v porovnání se Slováky se 17 body a Maďary s 15 body,“ řekl hlavní ekonom Banky Creditas Petr Dufek.

Podle něj Polsko nyní nabízí vyšší dostupnost bydlení a levnější potraviny: „S ohledem na vyšší dostupnost bydlení a nižší ceny zboží, především potravin, se dá říct, že v Polsku se nyní žije výhodněji než v ČR.“

Deset let zdražování a stagnace mezd

Od roku 2015 vzrostly v Česku ceny o 51,9 procenta. „Takto silná inflace nemá v naší novodobé historii obdoby – a lidé ji právem vnímají jako zásadní životní problém,“ uvedl před časem ekonom Miroslav Zámečník. Přestože inflace v roce 2025 klesla na 1,8 procenta, reálné mzdy se stále drží na úrovni roku 2018.

„Mzdy sice již několik čtvrtletí opět překonávají inflaci, předchozí inflační vlna ovšem výrazně ovlivnila reálnou úroveň mezd,“ upozornil hlavní ekonom Deloitte David Marek. Medián mezd činí 41 739 korun a dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.

Bez rezerv a s rostoucími dluhy

Podle průzkumu agentury NMS nemá 25 procent domácností žádné úspory. Sedm procent žije „ze dne na den“. Až 40 procent domácností by při ztrátě příjmu nevydrželo déle než dva měsíce. Objem nesplácených spotřebitelských dluhů letos stoupl o 15 procent na 29,3 miliardy korun.

„Pokud země nenajde růstový impulz a nezačne cíleně řešit drahé bydlení a energie, Polsko časem předběhne Česko nejen v příjmech, ale i v kvalitě života,“ varoval Dufek.

Podle výzkumu Národního institutu SYRI mladí lidé nevěří, že se budou mít lépe než jejich rodiče, bojí se klimatické krize, ekonomické nejistoty a drahého bydlení. „Nevěří, že se budou mít lépe než jejich rodiče,“ uvedla autorka výzkumu Veronika Tesařová.

Navzdory nízké nezaměstnanosti zůstává problémem nízká kupní síla. „Tím, že poctivě pracujeme, si často nevyděláme na důstojný život,“ shrnul jeden z účastníků šetření.