Vzácné zeminy jako zbraň. Čína škrtí dodávky pro elektroauta, Západu hrozí průmyslová krize

Čína znovu využívá svou dominantní pozici na trhu s prvky vzácných zemin jako strategický nástroj v obchodním boji se Západem. Jak upozorňuje švýcarský deník Blick, Peking výrazně omezuje vývoz těchto kritických surovin, bez nichž se neobejde moderní automobilový průmysl – zejména výroba elektromobilů.

„Vzácné zeminy“ je souhrnné označení pro skupinu sedmnácti chemických prvků, které jsou nenahraditelné v celé řadě moderních technologií – od chytrých telefonů přes baterie až po pohonné systémy elektromobilů. Zvláštní význam má například prvek neodym, jenž se používá k výrobě vysoce výkonných magnetů potřebných pro elektrické motory. Jak připomíná švýcarský Blick, „bez neodymových magnetů by se elektromobily nerozjely“.

Peking tyto suroviny nyní využívá jako „tlakový ventil“ v obchodním sporu, který opět vyhrotil americký prezident Donald Trump. Ten letos znovu zavedl cla na čínské zboží a tlačí na Ukrajinu, aby Spojeným státům zajistila alternativní přístup k těžbě. Podle deníku však má v tuto chvíli „Čína delší páku“ a omezením vývozu nejen reaguje na cla, ale zároveň chrání svou vlastní automobilovou produkci – především v kontextu evropských a amerických cel proti čínským elektrovozům, která byla zavedena kvůli podezření na cenový dumping.

Podle ekonomů má Peking ještě jeden cíl: vyslat signál, že kontrola nad dodávkami vzácných zemin je natolik zásadní, že jakékoliv obchodní restrikce proti Číně mohou vést k reálné ohrožení plynulosti výroby v západních ekonomikách.

Napětí ale přece jen donutilo obě světové velmoci usednout k jednacímu stolu. Jak upozorňuje ekonom Lukáš Kovanda, „v Londýně se nyní po dvoudenním jednání zástupci USA a Číny dohodli, že toky strategicky citlivé produkce obnoví“. Výsledkem má být předběžná dohoda: Čína by mohla urychlit vývozy prvků, které jsou zásadní pro americký (a širší západní) průmysl – především automobilový a obranný. USA výměnou slíbily zmírnění některých vývozních omezení, která se týkají špičkových mikročipů a technologií souvisejících s jejich výrobou.

Kovanda upozorňuje, že klíčová otázka zní: „Kdo co potřebuje více? Čína pokročilé čipy, nebo USA prvky vzácných zemin?“ Podle něj je stále jasnější, že „Západ čínské prvky vzácných zemin potřebuje opravdu naléhavě. Naléhavěji, než Trumpova administrativa předpokládala.“

Napětí se netýká pouze USA. Dopady čínských vývozních omezení pociťuje i Evropa. Agentura Reuters uvádí, že Čína zvažuje „urychlení schvalování dovozních žádostí z Evropy“, ale zároveň požaduje vstřícnost i z druhé strany – tedy snazší přístup k high-tech evropským výrobkům. Zůstává však otázkou, zda takový částečný kompromis dokáže odvrátit reálné riziko dalšího narušení výrobních řetězců – po předchozí čipové krizi by mohla přijít krize nová, tentokrát způsobená nedostatkem magnetických a dalších klíčových komponent.

Podle Blicku se celý problém může přelít do další fáze, pokud Trump a čínský prezident Si Ťin-pching neformálně dohodnutý londýnský kompromis neschválí. V takovém případě hrozí, že „se zbortí křehký květnový ženevský konsensus“ a obě strany znovu obnoví celní válku „s trojcifernými procentními sazbami“, které by de facto zrušily vzájemný obchod.

Pro automobilky na obou stranách Atlantiku je proto vývoj zásadní. Výroba elektromobilů i klasických vozidel se stále více spoléhá na komponenty, jejichž základem jsou právě vzácné zeminy. Jejich nedostatek by mohl znamenat nejen zdražení, ale i zpoždění nových modelů, problémy v zásobování a přímé ohrožení investic do elektromobility – včetně těch evropských, financovaných z veřejných rozpočtů.