Vystěhujte se do 15 dnů. Majitelé bytů dostanou nový bič na neplatiče, který bude možná k ničemu

Pronajmete byt, ale nájemníci po čase přestanou platit, odmítají se vystěhovat a to i poté, co jim skončí nájemní smlouva. Noční můra pronajímatelů má nyní většinou jen špatné řešení, tedy čekat na verdikt soudu a uplynutí celého procesu klidně i rok a půl, zatímco se ztráty nabalují. Změnit to má novinka, která čeká už jen na podpis prezidenta Petra Pavla. Od tzv. rozkazu k vyklizení si vláda slibuje více nájemních bytů na trhu i dlouhodobější smlouvy pro nájemníky.

Nájemní bydlení je v Česku stále oproti vlastnictví na „druhé koleji“, zájem o něj však začal před lety růst v souvislosti s krizí a nedostupností hypoték. Problémem jsou pak dlouhodobě vzájemné vztahy mezi nájemníky a pronajímateli. Nájemníci často naráží jen na řetězení ročních smluv, což jim nedává příliš jistoty do budoucna, pronajímatelé se zase potýkají se škodou na majetku či s neschopností vystěhovat neplatiče.

Situace je tak dlouhodobě stejná. Nejen podle pronajímatelů, ale i podle některých odborníků či ministerstva práce jde vlastně o jeden a ten samý problém, pokud by se legislativně umožnilo zkrátit dobu, v které je možné vystěhovat neplatícího nájemníka, přispělo by to k ochotě na druhé straně nabízet i dlouhodobější smlouvy. Právě k tomu má sloužit novinka, kterou parlament prohlasoval do novely občanského soudního řádu. Změna nyní čeká na podpis prezidenta. Problém však tkví v tom, že podle odborníků bude toto řešení v praxi k ničemu, nebo alespoň nebude tak efektivní, jak se může zdát.

„Průměrná délka řízení ve věci vyklizení nemovitosti činí v současnosti téměř jeden rok (v Praze, středních Čechách a Brně v průměru dokonce až 400-450 dní). Obavy ze zdlouhavosti procesu vyklizení a nedobytnosti pohledávek vedou některé vlastníky k tomu, že byt pronajímat vůbec nechtějí, a dále řadu pronajímatelů k tomu, že s nájemci raději uzavírají krátkodobé smlouvy,“ argumentuje zavedení tzv. rozkazu k vyklizení důvodová zpráva k návrhu.

Jak má novinka fungovat? Pokud existovala mezi majitelem a nájemcem nájemní smlouva, která vypršela, má nový nástroj umožnit vystěhování nájemníka do 15 dnů (v praxi kvůli lhůtám zhruba za měsíc). To zní oproti 450 dnům jako neuvěřitelný pokrok, v realitě je však situace jiná. Zaprvé, nájemníkovi se musí podařit rozhodnutí doručit. Zadruhé, nájemník má možnost proti vyklizení podat odpor, případně zpochybnit platnost samotné výpovědi.

„Pokud tak žalovaný, kterému bylo řádně doručeno, nepodá ve lhůtě odpor, získá rozkaz k vyklizení účinky pravomocného rozsudku. Včasné podání odporu naopak znamená zrušení rozkazu k vyklizení bez dalšího a soud nařídí jednání. Není-li doručováno do datové schránky, je náhradní doručení rozkazu k vyklizení vyloučeno,“ uvádí důvodová zpráva.

Jak upozorňují kritici, to tak znamená pád zpátky ke klasickému táhlému řízení. Ačkoliv je to daleko od 15 dnů, podle předkladatelů by se přesto mohlo vystěhování zkrátit alespoň o několik měsíců. I tak ale půjde o nepříliš rychlou záležitost. „Nejsou-li dány důvody zvláštního zřetele hodné, vydá soud rozhodnutí ve věci samé zpravidla do 6 měsíců od zahájení řízení; vydá-li soud rozhodnutí po uplynutí této lhůty, uvede v odůvodnění rozhodnutí skutečnosti, pro které nebylo možné tuto lhůtu dodržet,“ stojí ve verzi schválené Senátem. Podobně pak skrze tento pozměňovací návrh přibyl bod, podle kterého se jednání může na žádost každého z účastníků odročit pouze jednou.

Kritika zaznívala i při samotném projednávání v Senátu v minulém týdnu, kde na téma nerovnosti vztahů mezi pronajímateli a nájemníky opakovaně došlo. „Ten mnohokrát zde opakovaný rozkaz k vyklizení, který se tady uvádí jako argument, který má posílit práva vlastníků nemovitostí, prosím pěkně, jestli jsme to dočetli do konce, tam je psáno, že pokud po podání výpovědi ten nájemce, čili jinými slovy ten neplatič, podá odpor, vše začíná běžet podle klasického občana. Čili nic se nemění,“ kritizovala novinku senátorka z klubu ODS a TOP 09 Vladimíra Ludková.

Počet neplatičů nájemného v letošním prvním čtvrtletí klesl oproti konci loňského roku o 0,1 procentního bodu na 2,3 procenta. Pokud zůstane současná ekonomická situace v ČR stabilní, měl by zůstat počet lidí, které neplatí nebo se zpožďují s platbou nájmů po zbytek roku mezi dvěma až třemi procenty. Vyplývá to z analýzy Asociace nájemního bydlení (ANB). Analýza zahrnuje data tzv. institucionálních pronajímatelů, tedy skupin, které vlastní více bytů za účelem pronájmu. Po zahrnutí individuálních pronajímatelů a obecních bytů by podle asociace byl počet neplatičů reálně vyšší.

Neplatiče nájemného definuje ANB jako nájemníka, který dluží na nájemném částku vyšší než 1000 korun po dobu delší než 30 dní, ale stále v bytě bydlí. Do analýzy nejsou započítáváni neplatiči, kteří stále dluží, ale v nájmu už nebydlí. Počet neplatičů by podle asociace při započítání těchto bývalých nájemníků kumulativně rostl, protože mnoho dlužníků svůj dluh nesplatí nikdy. ANB má 21 členů, kteří vlastní více než 60 000 nájemních bytů.