Matyáš Chochola. Postižen vlastní vizí světa

Když přicházíte do ateliéru Matyáše Chocholy v areálu bývalé papírny Císařského mlýna v Bubenči, míjíte spoustu artefaktů, které se na první pohled jeví jako harampádí: pneumatiky, staré lyžáky, dráty, rozpáraná elektronika... Pro umělce, jehož mnozí označují za provokatéra, jde ale o důležitou materii, sochařskou paletu, z níž vznikají objekty různých povah a tvarů. A jelikož si Chochola zakládá na tom, že jediná stálá vlastnost jeho tvorby je proměna, nikdy nevíte, co se v ateliéru zrovna rodí. „Jakmile si někdo řekne, že konečně zná Chocholu a rozumí mu, tak jdu a změním kabát,“ směje se.

Význam, který proměna pro Chocholu má, je patrný už při pohledu na jeho tvůrčí vývoj. Po gymnáziu Na Pražačce zamířil do sochařského ateliéru na brněnské FaVU k Michalu Gabrielovi. Nebylo to ono. „Klasická socha mě unudila, a tak jsem raději odešel,“ vypráví. Přesunul se na pražskou AVU do ateliéru Vladimíra Skrepla, který mu dal prostor, aby experimentoval a hledat vlastní cestu. Začal se tak zabývat spíše tím, jak na lidi působí energie v umění, a přešel k nehmotným projevům, rituálům, performancím či situacím, do nichž mohl vstupovat.

„Vždycky jsem chtěl, aby mé umění bylo maximálně živé a sršelo energií stejně jako dobrý rokenrolový koncert. A když jsem si to dostatečně osahal, vrátil jsem se k materiálovým kombinacím a instalacím,“ popisuje Chochola. Začal pracovat s keramikou, dřevem, neony, sklem, kovem a tvořil z nich eklektické instalace. „Dnes dospívám k tomu, že se mi už tvorbu a její obsah daří koncentrovat do čistých forem a objektů. Dokážu do nich dostat stejnou energii bez hromad bordelu kolem.“

Ukázkou jednolité formy je Chocholův poslední počin, monumentální seskupení dvanácti soch Ctnosti a neřesti naší doby. Poprvé si osahal tištěný 3D beton a díky němu reinterpretoval sochy Matyáše Bernarda Brauna na Kuksu. „Pocházím z podhůří Orlických hor a Kuks odjakživa zbožňuji, takže i když původně nebylo mým záměrem, že sochy budou vycházet právě z Brauna, jakmile jsem je začal navrhovat, vyplynulo to,“ vysvětluje umělec.

Celý text si můžete přečíst v měsíčníku Hrot, který je aktuálně na stáncích. Objednat si jej můžete také na e-shopu.