ODS se nesmí bát hájit pravicovou politiku, říká Vondra. Kdo se hlásí o křesla ve vedení?

Do boje o křeslo předsedy ODS, které uvolní v lednu na kongresu strany premiér v demisi Petr Fiala, se zatím přihlásili dva kandidáti. Rozjíždí se ale také hra o další pozice ve vedení. O výraznější pozici se hlásí pražská buňka ODS, jejíž vedení podporuje na pozici prvního místopředsedy starostu Prahy 9 Tomáše Portlíka. Nominaci má ale také třeba poslanec Jiří Havránek či stávající místopředseda, europoslanec Alexandr Vondra. Ten pro Echo24 řekl, že ODS potřebuje získat vítěznou mentalitu a vnímat politickou realitu.

Premiér v demisi Fiala oznámil, že nebude s ohledem na nepříznivý výsledek voleb Na předsedu zatím oficiálně kandiduje končící ministr dopravy Martin Kupka a také místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Vyloučená není ani nominace jihočeského hejtmana Martina Kuby. Kupku už nominoval třeba Ústecký kraj, tradičně silná jihomoravská buňka, z níž pochází i končící premiér Petr Fiala a také Kupkův domovský Středočeský kraj.

V témže kraji získal nominaci na místopředsedu také poslanec Jiří Havránek, který by mohl ve vedení strany být zástupcem mladší generace politiků. „Nyní je na mě, abych s tím, co chci pro ODS ‚dělat‘, přesvědčil kolegy napříč celou republikou,“ uvedl pro Echo24 Havránek.

Další středočeský poslanec Vojtěch Munzar pro Echo24 řekl, že s ohledem na pravděpodobné silné zastoupení svého kraje o vlastní kandidatuře neuvažuje. Strana ale podle něj potřebuje zásadní změny. „Záleží mi na tom, kterým směrem se ODS bude vyvíjet. Je nutné, abychom se vrátili k praktickému prosazování našich původních idejí (možná v moderním hávu), které byly potlačeny množstvím kompromisů v rámci koalice Spolu nebo kompromisy vládními,“ uvedl Munzar.

ODS byla podle něj založena jako strana liberálně-konzervativní. „Přílišným tlačením do středu jsme začali zapomínat na konzervativní názorový proud, ke kterému se hlásím, a začali jsme ztrácet naše tradiční voliče. Je potřeba se vrátit i k tomuto názorovému proudu a snažit se získat zpět voliče, kteří kvůli tomu odešli,“ dodal Munzar.

Strana bude také hledat také prvního místopředsedu po končícím ministrovi financí Zbyňku Stanjurovi, který v Moravskoslezském kraji neobhájil poslanecký mandát. Místo by chtěla získat pražská buňka ODS, jejíž vedení podporuje na tuto pozici starostu Prahy 9 a šéfa pražských zastupitelů Spolu Tomáše Portlíka. Jeho definitivní podporu, stejně jako podporu dalším kandidátům, pražská ODS projedná na sněmu 14. ledna 2026.

Prahu čekají příští rok, stejně jako zbytek republiky, komunální volby. Portlík pro Echo24 řekl, že v Praze se dlouhodobě ukazuje, že projekt Spolu funguje a že dokáže vyhrávat volby. „To je prostě fakt. Debata o tom, zda jít v koalici nebo samostatně, ale patří do vedení stran a do chvíle, kdy dává smysl ji otevřít. Teď je pro nás důležité obstát v práci, kterou máme ještě před sebou,“ řekl Portlík.

Svou pozici v nejužším vedení obhajovat současný místopředseda a europoslanec Alexandr Vondra. „Mám už nějaké nominace na místopředsedu ODS a navštěvuji regionální sněmy, protože považuji za důležite vést po prohraných volbách dialog uvnitř ODS. Definitivně se rozhodnu na Kongresu. ODS musíme ‚vyleštit‘, získat vítěznou mentalitu, vnímat politickou realitu a nebát se důsledně hájit a prosazovat pravicovou politiku. A chodit mezi lidi. Bez toho se úspěšná politika dělat nedá,“ uvedl pro Echo24 Vondra.

Zveřejnit svůj další postup chce také končící ministr kultury a stávající místopředseda ODS Martin Baxa. „Moje odpověď je stručná. Své rozhodnutí oznámím své domovské organizaci, oblastnímu sdružení ODS Plzeň-město 8. prosince na sněmu,“ řekl pro Echo24 Baxa.

Zmíněná jihomoravská buňka zatím nominace na místopředsednická místa zatím neudělili. Na pondělním sněmu nicméně bývalého šéfa jihomoravské organizace Pavla Blažka nahradil František Crha. „Jsem dlouholetý starosta a náměstek hejtmana, z toho pramení, že bych se chtěl zaměřit zejména na lokální úroveň. Koresponduje to také s tím, že jsou příští rok komunální volby, takže abychom v nich uspěli. Dobří komunální politici přispívají i k dobrému jménu ODS. Také v senátních volbách chceme uspět. Je důležité, aby Senát zůstal protiváhou nastupující vlády,“ uvedl nový předseda. Členem buňky je kromě Crhy, premiéra v demisi Fialy či poslance Libora Hoppeho také senátor Tomáš Töpfer či europoslanec Ondřej Krutílek.

S lednovým kongresem se pojí mimo jiné také otázka budoucnosti koalice Spolu. Podle politologa Romana Chytilka z Institutu SYRI a Masarykovy univerzity v Brně jsou otázky ideového směřování strany i existence Spolu hodně propojené. „ODS musí udělat některá poměrně obtížná rozhodnutí. Na jednu stranu musí zvažovat, kolik procent ze stávajícího výsledku koalice Spolu byli nejen voliči TOP 09 a KDU-ČSL, ale i ‚myšlenky koalice SPOLU‘, kteří by se od strany odvrátili, pokud by projekt Spolu nějak příliš násilně a manifestačně ‚zabila‘,“ uvedl Chytilek.

„Dost pravděpodobné je, že ODS po osamostatnění tohoto typu by v průzkumech byla jen někde na úrovni STAN či níže, což není ideální startovní pozice, navíc by najednou musela soutěžit o voliče i TOP 09 a lidovci. Na druhou stranu ale ODS na Spolu ideologicky nevyhovuje, že je pro souboj o voliče, který bude muset strana v budoucnu možná svádět s Motoristy, až příliš liberální a eurooptimistický projekt,“ míní politolog.

Jeho tip proto je, že strana v budoucnu vědomě vsadí na větší ideovou rozkročenost. „Jednoznačně v ní nepřevládne ani liberální, ani konzervativní směřování, naopak bude se snažit oslovovat co nejširší elektorát, bude si víc vybírat témata s možnými apely na „zdravý rozum“, častěji bude nálady voličů na volebním trhu následovat, než aby je jako teď chtěla vést či formovat. Stejně tak ideu Spolu ale úplně ODS nezavrhne, jen bude využívat toho, že v opozici je to spíš prostředek předvolební spolupráce, než cokoliv jiného,“ uvedl Chytilek, který by v pozici předsedy čekal někoho méně ideologického, který svou popularitu ve straně i mezi voliči bude odvozovat od svých dosavadních výsledků a své kompetentnosti.