Pavel žádá o doplnění vládního prohlášení o Ukrajinu a Rusko. Babiš mu vyhovět nemusí, říká Kysela

Středeční schůzka prezidenta republiky Petra Pavla a předsedy hnutí ANO Andreje Babiše, který je pověřený sestavením vlády, se kromě střetu zájmů týkala též programového prohlášení vlády. Jak plyne z tiskové zprávy zveřejněné Hradem, Pavel žádá o doplnění zmínek o geopolitické situaci týkající se ruské agrese vůči Ukrajině. Ústavní expert Jan Kysela pro Echo24 sdělil, že programové prohlášení vlády je věcí premiéra a vznikající koalice, jeho zaslání hlavě státu má za snahu o dobrou komunikaci mezi nejvyšším ústavním činitelem a pravděpodobným budoucím premiérem, jde prý o „nadstandard“.

Prezident si dle vyjádření Kanceláře prezidenta republiky ve středu vyslechl komentář předsedy hnutí ANO k návrhu programového prohlášení vznikající vlády. „V oblastech, kde Ústava a ústavní zvyklosti dávají prezidentovi možnost koordinovat a podílet se na zajišťování zájmů naší země, požádal prezident, aby jeho postoje zohlednila vláda v budoucím návrhu textu,“ stojí v tiskové zprávě. Jde především o zahraniční a bezpečnostní politiku.

Konkrétně Pavel vznesl návrh o doplnění dokumentu o mezinárodněbezpečnostní situaci, ve které se ČR nachází, stejně jako o zmínku o postoji vlády k ruské válce proti Ukrajině. „Podobně požaduje prezident zahrnutí závazku plnění spojeneckých povinností v rámci NATO a navyšování obranných výdajů,“ uvádí zpráva. Již v minulých dnech kritizovala hlava státu návrh programového prohlášení kvůli tomu, že mu v něm chybějí zmínky například o Rusku jako o bezpečnostní hrozbě.

„Není tam ani zmínka o mezinárodní a bezpečnostní situaci ve světě, která nás ovlivňuje. Není tam ani zmínka o spojenecké zodpovědnosti a solidaritě, protože my čerpáme nejen benefity spojenectví, ale máme i nějaké závazky,“ podotkl nejvyšší ústavní činitel v pondělí. Vznikající koalice návrh programového prohlášení poslala prezidentovi do datové schránky na konci října.

Dle Babišova dnešního vyjádření po odpolední schůzce na Hradě vzal expremiér a potenciální budoucí premiér prezidentovy připomínky v potaz a „sdělí je koaličním partnerům“. Přiznal, že programové prohlášení se daným rizikům nevěnuje, upozornil ale, že v Poslanecké sněmovně byla přijata Bezpečnostním výborem strategie, která je reflektuje. „Nemáme s tím problém,“ uvedl Babiš na dotaz redaktorky, zda by byl ochoten něco do návrhu programového prohlášení vlády doplnit.

Musí prezidentovi vyhovět?

Programové prohlášení je dokumentem, ve kterém kabinet shrnuje své priority. Vláda se jako celek zodpovídá Poslanecké sněmovně, nikoliv prezidentovi. Jak pro Echo24 uvedl ústavní expert Jan Kysela, „samotný fakt, že se prezident baví s tím potenciálním předsedou vlády o programových dokumentech, je spíše nadstandard“.

„Je to v zásadě dobrá vůle na straně toho potenciálního předsedy vlády, že chce udržovat komunikační linku s prezidentem republiky otevřenou a na nějaké odpovídající úrovni. To je tak asi všechno, co z toho plyne. Prezident republiky má nějaké návrhy, náměty, doporučení, tak je asi slušnost si je vyslechnout, ale co z nich přesně vyvodíte za závěry z hlediska jednání s vašimi koaličními partnery, to je vaše věc,“ uvedl ústavní právník. „Ten, kdo je ústavně příslušný k vyhodnocování toho programového prohlášení, je Poslanecká sněmovna, nikoliv prezident a já si myslím, že prezident si je toho zjevně vědom, takže já to prostě chápu jako nějakou konverzaci,“ doplnil Kysela.

V návrhu programového prohlášení označuje koalice za své hlavní strategické priority levnější energie a energetickou bezpečnost, dostupné zdravotnictví, bydlení jako veřejný zájem, spravedlivé důchody a bezpečnost. Slibuje mimo jiné strop pro odchody do důchodu v 65 letech, růst rodičovského příspěvku na 400.000 korun, zestátnění energetické společnosti ČEZ, stavbu nové nemocnice v Praze nebo zrušení poplatků za veřejnoprávní média.