„Němci se ruinují. CDU je v pasti, kterou nachystala Merkelová“

PROFESOR WERNER PATZELT

„Němci se ruinují. CDU je v pasti, kterou nachystala Merkelová“ROZHOVOR
Profesor Werner Patzelt: "Dnes si v Německu skoro každý dává pozor, kde co před kým řekne. To se kombinuje s pocitem hospodářského úpadku a hlavně s pocitem, že volení politici nijak neřeší hlavní problém země, jímž je nekontrolované přistěhovalectví do německého sociálního státu." Foto: Profimedia.cz
2
Rozhovory
Daniel Kaiser
Sdílet:

V uplynulých dnech se na evropské politické mapě na chvíli vynořily obrysy jedné potenciální revoluce. Předseda opoziční Křesťanskodemokratické unie Německa Friedrich Merz nevyloučil, že jeho CDU by na komunální úrovni mohla začít volně spolupracovat s radikálně pravicovou Alternativou pro Německo. AfD byla dosud držena v izolaci, kontrarozvědka ostentativně prověřuje, zda ji má sledovat. Avšak Alternativa dosahuje v průzkumech celostátně přes 20 procent, rekord teď hlásí agentura Insa s 22 body. Momentálně je silnější než dvě vládní strany – Zelení a liberálové – dohromady, je silnější i než sociálnědemokratická SPD kancléře Olafa Scholze.

Po Merzově výroku nastal poprask a předseda svá slova nazítří oslabil. Nicméně poprvé po dlouhé době bylo možné popřemýšlet o faktu, že v řadě témat existuje mezi obyvateli nejdůležitějšího státu EU jakási konzervativní většina. Kdyby se jednou ustavila i na úrovni spolkové vlády, mělo by to znatelné dopady na směřování celé Evropské unie. O siločarách mezi CDU, AfD, mezi AfD a zbytkem Německa a o náladách v této zemi jsme mluvili s předním odborníkem na pohyby vpravo od CDU, profesorem Wernerem Patzeltem z Drážďan.

Jsou vysoké preference pro AfD, fakt, že prolomila strop 20 procent, v něčem přelom?

Na východě země dosahuje Alternativa dokonce kolem 30 procent a je na nejlepší cestě stát se tady nejsilnější stranou. Samozřejmě že 30 procent na východě a 20 procent celostátně jsou poplach – pro systém politických stran obecně a pro Křesťanskodemokratickou unii CDU zvlášť. V Německu právě začíná lidem docházet, že AfD nebude jen nějaký přechodný jev, že to není porucha systému, jaké se nadáváním, ignorováním a izolací můžeme zase rychle zbavit, ale že se systém celý změnil, a to napořád. V tom smyslu, že napravo od CDU teď bude poměrně silná strana.

Otvírá se dnes před AfD podobná cesta jako před Zelenými v 80. letech, totiž že si na novou stranu nejdřív musí establishment zvyknout, a pak jí otevře náruč?

Je tu jeden podstatný rozdíl. Příchod Zelených velká část německé společnosti vítala. Byli přijati se sympatií jako strana, která jednoho dne pomůže napravit sociální demokracii, po jejímž levém boku vznikla. Od začátku se o Zelené zajímala média, psala o nich v pozitivním duchu. Zelení nikdy ve své historii neměli potíže se společenským přijetím. Naopak AfD vyrostla jasné nechuti médií navzdory. Zelení rostli a k tomu jim leckdo veřejně fandil. AfD vyrostla bez jakéhokoli veřejného povzbuzování. To znamená, že AfD je nesena ještě větší vnitřní silou než svého času Zelení.

Co tou vnitřní silou myslíte?

Znáte to z ježdění na kole, je rozdíl, když jedete po větru a když jedete proti větru. Abyste dosáhl stejné rychlosti, musíte při jízdě proti větru vynaložit víc námahy. Silou jsem v této souvislosti myslel energii, vztek, rozhořčení, zlost na ty etablované… Všechno to, co politiky obvykle vede k činu. Ptal jste se, jestli se Alternativě může podařit včlenit se do systému, jako se to podařilo Zeleným. Ve své době se Zelení sami museli rozhodnout, že v systému chtějí fungovat. To byl dobře známý střet realos a fundis. Zbytek politické scény jen čekal, až se realos prosadí, a konečně tak začnou být možné vlády SPD se Zelenými. Zatímco v AfD realos, tedy ti, kdo chtějí normálně působit v systému, ani u ostatních stran, ani na veřejnosti nenašli žádné porozumění, nikdo mimo jejich stranu jim nedržel palce. Byli odmítáni úplně stejně jako fundis, jako ideologové Alternativy. I proto realos v AfD až dosud každý vnitropolitický střet prohráli. Takže u Zelených se postupně víc a víc prosazovali realos, ale u AfD se postupně čím dál víc prosazují fundis. Výchozí situace pro včlenění AfD do systému je dost odlišná. Dnes v podstatě úspěch šance této možnosti stojí a padá s tím, jak spolu mohou účinkovat AfD a CDU.

Jaké otázky dále zazněly:‘
Co by se muselo stát, aby CDU hledala partnery do příštích vlád i napravo? Zatím je hledala jen nalevo od sebe a při tom hledání se sama posouvala nalevo.

Kde stojí předseda CDU Friedrich Merz?

Je rostoucí nepopularita Zelených hlavním důvodem, proč preference AfD stoupají?

Do jaké míry si už dnes řadoví Němci uvědomují deindustrializaci Německa?

Jak svobodná je u vás společenská atmosféra? Studie veřejného mínění, podle nichž se většina Němců u jistých témat bojí projevit svůj skutečný názor a nezanedbatelná menšina ho neřekne ani mezi přáteli, známe několik let.

Celý rozhovor si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo od středečních 18.00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde.

Werner Patzelt (1952) je rodák z bavorského Pasova, kde zamlada jako politolog působil na tamní univerzitě. Roku 1992 založil na Technické univerzitě v Drážďanech katedru politických věd a až do roku 2019 ji vedl. Proslul především jako expert na populistické hnutí Pegida a posléze i na Alternativu pro Německo. Nález, že demonstranti Pegidy se rekrutují povětšinou ze středních a měšťanských vrstev, nejsou tedy lumpenproletariát, mu získal pověst sympatizanta krajní pravice. Univerzita už Patzeltovi nepovolila, aby na ní dál jako penzionovaný profesor působil. Neznámí pachatelé mu před několika lety spálili auto. Patzelt je ženatý, otec dvou dospělých dětí, člen CDU.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články