Lanovka nebude, vrchnost rozhodla

KOMENTÁŘ

Lanovka nebude, vrchnost rozhodla
Odůvodnění rozhodnutí není moc přesvědčivé a je ukázkou toho, jak lze zablokovat opravdu cokoli, píše Martin Weiss. Foto: DPP
1
Komentáře
Martin Weiss
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2024 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Možná jste slyšeli o tom, že by v Praze měla být nová lanovka. Nejen kolejová jako ta na Petřín, ale visutá jako na horách. Nebyla by to turistická atrakce, spojila by přes Vltavu Podbabu s Trojou a Bohnicemi. Projekt již byl zadaný.

Ale lanovka zřejmě nebude.

Odbor ochrany prostředí Magistrátu hlavního města Prahy (vykonávající státní správu, nikoli samosprávu) jí vydal negativní stanovisko v rámci posuzování vlivů na životní prostředí. Tento úkon je známý též jako environmental impact assessment čili EIA, anebo taky „proč už na Západě nejde skoro nic postavit“.

Zvlášť když se státní správa chová jako okupační mocnost. Tu vyhlásí budovu hlavního nádraží za památku den po skončení léta trvající soutěže, jež se jí dotýká, teď zase vyřkne své Ne záměru, na kterém magistrát pracuje několik let.

 

Lanovka se nemusí každému líbit. Ale velká část prvotních reakcí jde na konto prostého nezvyku – kabinkové lanovky přece jezdí v Alpách pro lyžaře, tady jsme ve městě, nemá to tu co dělat. Jenže tito lidé jsou méně světaznalí, než si myslí. Lanovky – ty alpské, kabinkové, od Pomy či Doppelmayru – jsou už desetiletí součástí dopravní infrastruktury v několika latinskoamerických velkoměstech. V bolivijském La Paz mají deset linek, v kolumbijském Medellínu šest. A v Portlandu v americkém Oregonu mají kabinovou lanovku v lokalitě, jež docela připomíná trojskou kotlinu, vede k univerzitnímu kampusu.

Ale Amerika je daleko a divná, mají tam slumy a narkobarony, namítne čtenář, my nejsme barbaři, jsme ve střední Evropě. Jenže kupodivu kabinkovou lanovku mají i v německém Koblenzi, historickém městě chráněném UNESCO (ne že by to něco znamenalo, ale na některé lidi to dělá dojem). A německý ministr dopravy loni dokonce oznámil, že bude rozvoj městských lanovek podporovat. To už je vážné, vždyť patříme na Západ, což bývá občas pro jednoduchost interpretováno tak, že máme všechno dělat jako v Německu.

Takže se na lanovku podívejme. Měla vést z Podbaby na levém břehu Vltavy do Troje za zoologickou zahradou a odtamtud nahoru do Bohnic. Měla být přes dva kilometry dlouhá a rychlostí 19,4 km/h urazit cestu za necelých sedm minut. Kapacita měla být dva tisíce lidí za hodinu jedním směrem. To není o moc horší než tramvaj, vůči níž má však lanovka pro cestujícího jednu výhodu: kabina by jezdila každou minutu. A její provoz je levnější.

A v tomto případě i stavba. Praha počítá na této spojnici i se stavbou tramvajové trati. Což znamená most. A kilometrový tunel, jímž musí tramvaj vystoupat převýšení devadesát metrů (ve hře jsou i jiné varianty, kratší tunel by ovšem vždy znamenal o to větší zásahy do terénu). Sklon bude na pražské poměry mimořádný, na jediných dvou srovnatelných úsecích je rychlost tramvají omezena na 35, respektive 25 km/h. Takže by nebyla o moc rychlejší než lanovka.

A určitě ne levnější, tunely jsou drahé. Jestliže u lanovky se mluvilo o dvou miliardách, u tramvajové trati počítejme s trojnásobkem. O peníze se možná nemusíme starat, protože město, jež si může dovolit stavět pavilon pro lední medvědy za miliardu, si zřejmě může dovolit cokoli. Ale přesto – pro případ, že by to někoho zajímalo.