Čas pro Polsko

ÚHEL POHLEDU

Čas pro Polsko
Geopolitické centrum Evropy se posouvá na východ – a Polsko stojí v jeho čele píše Diane Francisová. Foto: Shutterstock
1
Úhel pohledu
Diane Francis
Sdílet:

ÚHEL POHLEDU: Polsko se stalo bezpečnostním pilířem východního křídla NATO díky své strategické poloze a hospodářskému rozvoji, který napomohl modernizaci a rozšíření národních ozbrojených sil.

Mezinárodní tisk se rozepisoval nedávno o rozhodnutí Německa a USA poskytnout Ukrajině tanky. Poněkud opomíjeným hrdinou, který stojí za tímto přelomovým rozhodnutím, však bylo de facto Polsko.

Polští představitelé sehráli klíčovou roli v přesvědčování zvláště Berlína, aby poskytl Ukrajině moderní tanky. Jde o jeden z mnoha příkladů role Polska jako lídra tváří v tvář dramatickým událostem roku 2022, kdy se v Evropě rozhořel největší ozbrojený konflikt od druhé světové války.

Vůdčí role Polska v utváření evropské reakce na Putinovu invazi odráží jeho vlastní historickou zkušenost s ruským imperialismem, jak carským, tak sovětským. Od momentu vstupu Polska do Evropské unie v roce 2004 Varšava varovala Evropu před narůstající hrozbou ze strany obrozujícího se a revizionisticky nasměrovaného Ruska.

Poláky zvláště znepokojovaly prohlubující se vazby Berlína a Moskvy, proto hlasitě vystupovali proti německému zapojení do projektu ruského plynovodu Nord Stream II. Polští politici vnímali tento strategický projekt energetické infrastruktury jako novodobou verzi paktu Ribbentrop-Molotov z roku 1939, který přispěl k vypuknutí druhé světové války a k napadení Polska nacistickým Německem i Sovětským svazem. Polští politici varovali, že tento plynovod umožní Putinovi vyhnout se nutnosti přepravy plynu sítí plynovodů přes Ukrajinu, což by Ukrajinu vystavilo hrozbě totální invaze, a zároveň by se Evropa mohla dostat do pozice, která by Rusku umožňovala vydírat ji zastavením dodávek energie. Německo však tato varování ignorovalo až do okamžiku ruského vpádu na Ukrajinu v únoru 2022.

Pozice Polska jako lídra evropské bezpečnostní politiky není zcela novým fenoménem. Po svém vstupu do NATO v roce 1999 se Polsko postupně projevovalo jako obranný pilíř východního křídla Aliance. Stalo se tak díky strategické poloze země a jeho mohutnému hospodářskému rozvoji, který napomohl modernizaci a rozšíření národních ozbrojených sil. Polská armáda tak v současné době zaujímá dvacátou pozici mezi nejsilnějšími armádami světa.

Polsko na mnoha rovinách nastavilo standardy evropské humanitární reakce na napadení Ukrajiny Ruskem. Od samého začátku invaze přijalo více uprchlíků z Ukrajiny než kterákoli jiná evropská země a zajistilo jim celou řadu služeb jako je přístup ke zdravotní péči či vzdělávání a také možnost najít si práci. Během uplynulého roku polské úřady zaregistrovaly více než 1,5 milionu běženců z Ukrajiny.

Polsko se také největší měrou zapojilo do zbrojní pomoci Ukrajině. V přepočtu na jednoho obyvatele poslalo Polsko spolu s pobalstkými zeměmi na Ukrajinu de facto nejvíce vojenské pomoci. Tato pomoc zahrnovala stovky tanků a další zbraně. Polsko hraje zásadní roli v logistických akcích souvisejících s dodávkami zbrojní pomoci Ukrajině, a umožňuje tak globální koalici zemí vybavit ukrajinskou armádu nezbytnými zbraněmi a municí.

Na diplomatické půdě Polsko požadovalo přísnější sankce vůči Rusku. V poslední době polští političtí představitelé naléhali na Německo, aby poskytlo Ukrajině tanky Leopard 2 a také se snažili o to, aby Berlín povolil ostatním zemím učinit totéž. Když kancléř Olaf Scholz váhal, Polsko pohrozilo, že předá ukrajinské straně desítky německých Leopardů i přes německé restrikce omezující další export. „Nebudeme se nečinně dívat, jak Ukrajina krvácí,“ prohlásil premiér Mateusz Morawiecki. „Avšak záleží na Německu, zda se chce připojit k této misi a zastavit ruské barbarství, nebo mu bude jen tiše přihlížet a zapíše se do historie jako země, která stála na nesprávné straně.“

Německo nakonec ustoupilo, ale tento incident spolu s celou situací kolem plynovodu Nord Stream II oslabil pozici Berlína. Zřetelně ambivalentní postoj Německa vůči krvežíznivému Rusku a vazby mezi Berlínem a Kremlem umožnily Polsku zaujmout pozici morálního lídra v záležitostech evropské bezpečnosti. Zahrnovalo to i kritiku Rakouska a Maďarska za to, že údajně vycházejí vstříc Putinovým vrtochům. Polsko také nařklo německou stranu z průtahů při uvalování sankcí. V dubnu 2022 premiér Mateusz Morawiecki obvinil Německo z „blokování“ uvalování přísnějších sankcí na Rusko. „Je to patrné na zasedáních Evropské rady. Každý, kdo si přečte stenografické záznamy, se přesně dozví, že právě Německo je hlavní brzdou v uvalování velmi rozhodných sankcí,“ řekl novinářům ve Varšavě.

Polská vůdčí role pomáhá vyplnit geopolitické vakuum, které vzniklo v důsledku slábnoucího vlivu sil, jež tradičně dominovaly ve formování zahraniční politiky Evropy. Velká Británie si v roce 2016 odhlasovala odchod z Evropské unie, což výrazně omezilo schopnost této země ovlivňovat reakci Evropy na ohrožení ze strany Ruska. Zároveň v celém období své vlády Putin vykazoval schopnost kooptování politiků a byznysmenů z Francie a Německa – nabízel jim obchodní smlouvy, plynovody a jiné benefity. Ne náhodou si ruský diktátor v roce 2014 vybral Německo a Francii k rozhovorům v normandském formátu, aby zastavil válku, kterou Rusko vyvolalo na východní Ukrajině. Skončilo to nepovedeným minským protokolem a připravilo půdu k totální invazi na Ukrajinu v roce 2022.

V současné době se Polsko pokouší před nebezpečím Putinova Ruska varovat svět. „Nejde o regionální konflikt. Tato válka – válka Ruska proti Ukrajině – je ohniskem světového požáru, a dotkne se jak našich, tak i vašich zemí. Pokud se tak už nestalo,” řekl prezident Andrzej Duda na všeobecné rozpravě Valného shromáždění OSN v roce 2022.

Vůdčí role Polska v utváření reakce Evropy na Putinovu invazi buduje nebývalé vazby mezi polským a ukrajinským národem. V minulosti oba národy rozdělovaly boje a historické spory. V současnosti je však spojuje existenční ohrožení ze strany dnešního Ruska. Průzkumy veřejného mínění, prováděné na Ukrajině, pravidelně ukazují Polsko jako nejbližšího partnera Ukrajinců.

Zatímco Kreml cynicky zahaluje vražednou invazi na Ukrajinu rétorikou „bratrství slovanských národů”, právě Poláci – slovanští sousedé Ukrajiny – nabídli skutečnou bratrskou podporu. A tato skutečnost bude mít vliv na podobu geopolitické situace v regionu. Po porážce Ruska Ukrajina pravděpodobně utuží své partnerství s Polskem, dojde k vytvoření silného bloku v evropské politice. Oba tyto národy dohromady budou mít významný hlas v širším demokratickém světě. Geopolitické centrum Evropy se posouvá na východ – a Polsko stojí v jeho čele.

Diane Francis

Autorka je britsko-kanadská publicistka, od roku 1998 působí jako šéfredaktorka National Post. Přednáší na Atlantic Council ve Washingtonu, zaměřuje se na politiku Eurasie.
Tento text je publikován ve spolupráci s polským měsíčníkem Wszystko co Najważniejsze. Původně vyšel na portálu Atlantic Council.
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit
×

Podobné články