Kampaň, která prochází žaludkem. Strany se před volbami předhánějí v tom, kdo Čechům zlevní jídlo

Zdražování potravin se letos stává jedním z klíčových témat předvolební kampaně, na které se soustředí prakticky všechny hlavní politické síly. Ať už formou billboardů, jarmarků nebo daňových návrhů, strany reagují na to, co podle průzkumů nejvíc trápí české i evropské voliče: zvyšující se ceny jídla a propad reálné životní úrovně.

Zatímco opozice slibuje návrat k levným cenám a obviňuje vládu z ekonomického selhání, vládní strany argumentují dlouhodobějšími řešeními a obranou proti dezinformacím. Společným jmenovatelem ale zůstává téma dostupnosti základních potřeb – především potravin.

ANO: „Za nás bylo líp“

Opoziční hnutí ANO spustilo v květnu další fázi své masivní kampaně cílící na „obnovu důvěry lidí v to, že může být zase lépe“. Na billboardech po celé zemi figuruje předseda ANO a bývalý premiér Andrej Babiš s heslem „Na straně Česka“. Další vizuály hlásají „Za Babiše bylo líp“ či „Za nás bylo líp“ a doplňují je konkrétní srovnání cen a státního dluhu za Babišovy vlády a současného kabinetu Petra Fialy.

Například u vajec billboard tvrdí, že „byla o 63 procent levnější“, u piva o 25 procent, u dálniční známky činí rozdíl podle kampaně 940 korun. Objevuje se i slogan „O 27 procent nižší státní dluh“. Hnutí ANO tvrdí, že pracuje s oficiálními daty a že jde o „čistě faktickou“ kampaň.

„Je to hlavně důležité téma pro lidi. Koalice, tehdejší opozice, v roce 2021 zahájila kampaň Babišova drahota. Ačkoliv všichni věděli, že jsme měli inflaci na průměru EU, podle Eurostatu 5,4 %. Nyní jsme tedy ukázali rozdíl mezi tzv. Babišovou drahotou a cenami v době vlády Petra Fialy,“ vysvětluje místopředseda ANO Karel Havlíček.

„Peněženka je určitě základním, i když ne jediným ukazatelem kvality života v zemi. Dalšími jsou třeba svoboda slova nebo kvalita podnikatelského prostředí, ale i tam se České republice za Fialovy vlády bohužel vůbec nedaří a je potřeba to připomínat,“ dodává exministryně financí Alena Schillerová.

Český jarmark prý jako protiváha supermarketům

Jinou cestou se vydala Svoboda a přímá demokracie (SPD), která sází na už známý Český jarmark. Série předvolebních akcí probíhá od května do září ve 22 městech po celé republice a láká na potraviny od českých producentů za výrazně nižší ceny, než jsou běžné v obchodech.

Brambory za 8 korun za kilo, máslo za 39 korun, točené pivo za 15 korun nebo mléko za 15,60 Kč – to jsou podle SPD příklady, jak by mohly potraviny vypadat, pokud by „nebyly deformovány politikou EU a nadnárodními řetězci“.

„Přijďte si levně a férově nakoupit na Český jarmark SPD 2025. Ukážeme vám, jak dobře dokážou čeští sedláci pěstovat. Chceme férové ceny pro občany i spravedlivé podmínky pro naše zemědělce,“ stojí v letáku akce, který doprovází květinová grafika a výzva „Jo! Pojďme na to.“ Zemědělští analytici nicméně dlouhodobě upozorňují na to, že SPD představuje nereálné ceny, do nichž nejsou promítnuté marže a nikdy se za takovou cenu potraviny prodávat nemohou.

DPH na základní potraviny

Koalice Stačilo!, tvořená především KSČM, přichází s požadavkem nulové DPH na základní potraviny, pokud jsou vyrobeny z českých surovin. Cílem je nejen zlevnit jídlo, ale i podpořit domácí producenty. „Chceme, aby byl chléb, vejce, mléko, zelenina nebo maso skutečně dostupné pro každého. Polsko takový krok udělalo a prokázalo, že to možné je,“ uvedla kandidátka a bývalá europoslankyně Jana Bobošíková.

Opoziční Piráti slibují zase snížení DPH na zdravé a základní potraviny, hygienické potřeby a pleny, a zároveň plánují zvýšit slevu na poplatníka i daňové bonusy na děti. To vše má pomoci zlepšit situaci českých rodin. „Češi se potýkají s drahotou a nemůžeme čekat, až staré struktury přinesou nová řešení. Je třeba nakopnout stát a vrátit lidem důvěru,“ uvedl volební lídr Zdeněk Hřib při zahájení kampaně.

Ceny dál rostou. Statistika i průzkumy potvrzují zdražování

Data Českého statistického úřadu ukazují, že v květnu zdražilo šest ze 13 sledovaných potravin. Nejvíc eidam (+7,5 %), jablka (+3,1 %) nebo mouka (+2 %). Meziročně jsou největšími skokany vejce (+52,8 %), máslo (+22,3 %), eidam (+15,5 %) a jogurt (+14,7 %).

Ceny zemědělských výrobců v dubnu meziročně vzrostly o 15,7 % a rostou již sedmý měsíc v řadě. „Růst cen v zemědělství naznačuje, že tlak na konečné ceny potravin v obchodech bude pokračovat i v následujících měsících,“ varují ekonomové.

Podle průzkumu společnosti Edenred z října 2024 se 83 % Čechů při výběru restaurace řídí cenou, zatímco nutriční hodnoty sleduje jen 64 %. „Levnější, ale méně zdravé varianty, jako jsou polotovary nebo fast foody, vítězí,“ upozornila Aneta Martišková. Více než polovina Čechů plánuje kvůli rostoucím nákladům omezit nákupy potravin, 93 % by pak přestalo chodit do restaurací.

Průzkum Eurobarometr ukázal, že 42 % Evropanů a 48 % Čechů považuje rostoucí ceny a životní náklady za hlavní problém, který je motivoval k účasti ve volbách do Evropského parlamentu. Podle šéfky EP Roberty Metsolaové bude právě tato otázka jednou z priorit nové Evropské komise.