Fialův hon na „velké bohaté podnikatele“. ODS poslouchá Piráty

MIMOŘÁDNÁ DAŇ

Fialův hon na „velké bohaté podnikatele“. ODS poslouchá Piráty
Nedávné tvrzení premiéra Petra Fialy o tom, že minoritáři ČEZ jsou hlavně lidé se stamilionovými majetky, vzbudilo velkou kritiku. Foto: Jan Zatorsky
1
Domov
Markéta Malá
Sdílet:

Stát už zná čísla svého hospodaření v prvním letošním čtvrtletí. V kontextu aktuální vyhrocené debaty o dalším pokračování daně z neočekávaných zisků, tzv. windfall tax (WFT), je důležité především to, kolik se na zálohách na této dani od začátku roku už stačilo vybrat. Bylo to dost na to, aby vláda konečně vysvětlila, proč má daň nadále platit. Mimořádné výdaje státu na pomoc s energiemi, kvůli které byla daň zavedena, už se do rozpočtu vrátily, a stát už nikomu nic nekompenzuje.

Příjmy státního rozpočtu pozitivně ovlivnily peníze tekoucí z daně z příjmu právnických osob. Ta vynesla více než 40 miliard korun. A několik vybraných energetických společností a bank státu na první záloze windfall tax zaplatilo jen za první tři měsíce 13 miliard korun. Nejvíce ČEZ, na který celá WFT dopadá především, což se nelíbí jeho minoritním akcionářům.

Loni na odvodech ČEZ zaplatil 40 miliard korun, z toho 30 miliard na WFT a 10 miliard na odvodech z nadměrných tržeb pro výrobce elektřiny. Co se týče letošního roku, očekává se, že na samotné WFT ČEZ odvede ještě o trochu více, možná až 40 miliard.

WFT vláda zavedla v úmyslu kompenzovat výdaje státu na v té době vysoké ceny energií. Ty už výrazně klesly, stejně jako klesly zisky dotčených firem. Zmizely i mimořádné výdaje státu, plošné kompenzace drahých energií už neprobíhají, stejně tak se do faktur za elektřinu vrátil poplatek za OZE. Daň by se přitom podle původních plánů měla odvádět i za rok 2025.

„Ve výsledcích se projevuje návrat k normálu, kdy do rozpočtu už nezasahují mimořádné výdaje, jako byla loni pomoc domácnostem a firmám v situaci vysokých cen energií,“ komentoval výsledky rozpočtu sám ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Na začátku března ministr poprvé tvrdil, že pokud se potvrdí předpoklad letošních mimořádných příjmů přibližně přes 17 miliard korun, bude prosazovat zrušení WFT pro rok 2025.

Vzhledem k tomu, že jen za první čtvrtletí se vybralo zmíněných 13 miliard, není jasné, proč by se daň měla odvádět i za celý letošní rok, natož za rok příští. Působí to tak, že vláda chce peníze z mimořádné daně použít na běžné výdaje rozpočtu a lepení deficitu.

A takto se přímo vyjadřují vládní Piráti a také lidovci. Podle Pirátů mají výrobci elektřiny stále nadměrné zisky, a sektorové zdanění je proto správné zachovat podle plánu i v roce 2025. Navíc Piráti původně chtěli vztáhnout WFT na všechny banky, ne jen na šestici vybraných, a proto nyní tvrdí, že příjem z daně byl nedostatečný. Banky přitom na WFT odvedly minimum, protože podle očekávání včas optimalizovaly. O „realizaci nadměrných zisků“ v energetice jako důvodu, aby WFT dále existovala, mluví i lidovci.

Většina minoritářů ČEZ vlastní maximálně sto akcií

Že WFT poškozuje hodnotu akcií ČEZ, vadí minoritním akcionářům. Těch je necelých 160 tisíc. Podle údajů z Centrálního depozitáře cenných papírů z konce loňského roku se z 96 procent jednalo o české občany. Důležitou informací je pak především to, že téměř 100 tisíc z nich jsou drobní investoři vlastnící maximálně 100 kusí akcií.

I proto vzbudilo tak velkou kritiku nedávné tvrzení premiéra Petra Fialy o tom, že minoritáři ČEZ jsou hlavně lidé se stamilionovými majetky. „Když mluvíme o menšinových akcionářích, tak si nemůžeme představit drobné střádaly, myšleno pozitivně, ale to jsou často velcí bohatí podnikatelé se stamilionovými majetky,“ uvedl premiér Petr Fiala (ODS) v rozhovoru pro podcast Crunch.

Nedávno menšinoví akcionáři ohlásili založení spolku, který má hájit jejich zájmy a chránit hodnotu jejich akcií. Ve zveřejněné petici uvádějí, že vláda svým dosavadním konáním „bezprecedentně podrývá důvěru v kapitálové trhy, stabilitu našeho podnikatelského prostředí a právní stát“, a také že toto jednání poškozuje celou českou ekonomiku, která je postavena na otevřenosti vůči zahraničním investicím. „Zároveň jsme velice nespokojeni s činností představenstva ČEZ, a.s., jehož posláním není hájit specifické zájmy většinového akcionáře tj. státu reprezentovaného vládou ČR, ale v souladu se zákony ČR hájit legitimní zájmy všech akcionářů bez rozdílu,“ uvádějí rovněž akcionáři.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Petr Pavel je stádní prezident

KOMENTÁŘ

Máme proti prezidentovi republiky neustále operovat jeho minulostí před rokem 1989? Nechceme-li po něm jít se zastřelit, tak určitě ne. Život je šance neustále ...

00:02

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz