Hlas Alláha v Bruselu

KOMENTÁŘ

Hlas Alláha v Bruselu
Hlas Alláhův jsme slyšeli, přímo od řečnického pultíku, a neslibuje nám nic pozitivního: otroctví nebo smrt, píše Marian Kechlibar. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Marian Kechlibar
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Darya Safai je íránská emigrantka, která dnes sedí v belgickém parlamentu. Jak už to často u vzdělaných a sekulárních Íránců bývá, má za sebou vzornou „imigrační kariéru“: po svém příchodu do Belgie se naučila vlámsky i francouzsky, dostudovala zubní lékařství, našla si práci jako zubařka a získala belgické občanství už tři roky po svém příjezdu. Kdyby takhle vypadaly životy průměrných imigrantů z rozvojového světa, patrně by se o ně Evropa porvala, leč nevypadají.

Opačný pól islámského světa ztělesňuje pákistánský imám Kari Muhammad Ansar Norani, který přišel do téhož parlamentu na pozvání socialistického poslance Hasana Koyuncu. Od řečnického pultu pak zpěvně pronesl verš ze súry 26, samozřejmě arabsky, protože tak se korán obvykle recituje.

 

Korán je velmi smíšená hromada výroků, ze které si jde vybrat to lepší i to horší. Zazpívaný verš patří k těm nejhorším: pojednává o tom, jak Alláh seslal hrůzu do srdcí nevěřících a muslimové je pak pobili nebo vzali do zajetí.

Darya Safai na to na svém Twitteru zareagovala naprostým pobouřením a také vzpomínkou na vlastní „posezení“ v kriminálu Íránské islámské republiky, kde zpěv súr provázel vězně celým dnem, některé i na šibenici. „Nechci tady znovu zažít to, před čím jsem utekla. Dlužíme to budoucnosti,“ píše. Jak moc to chápu a jak moc nechápu evropské politiky, kteří toto nevidí.

Hlas Alláhův jsme slyšeli, přímo od řečnického pultíku, a neslibuje nám nic pozitivního: otroctví nebo smrt. Měli bychom ale daleko pečlivěji poslouchat hlasy lidí, jako je Darya Safai, lidí, kteří mají zkušenost s vládou imámů a koránu na vlastní kůži a nenechají se obloudit žvásty o harmonickém multikulturním soužití, které nemají nic společného s realitou.

Česká republika je jednou z nejmíň nábožensky založených zemí světa. Vlastně bychom měli chránit pronásledované ateisty, podobně jako se Izrael snaží chránit pronásledované Židy. Nevíra ovšem zas tak moc lidi nespojuje a moc iniciativy v tomto směru od naší vlády neočekávám. Ale aspoň někdo z pravicové části spektra by se podobné iniciativy mohl ujmout. Seminář „Exmuslimové a jejich zkušenosti“ by budově parlamentu na Sněmovní velmi slušel, kdyby jen proto, aby si nezaujatí či neinformovaní poslanci mohli vyslechnout, jak se věci mají.

Rozhodně víc než možnost, že tam jednoho dne nějaký Kari Muhammad Ansar Norani bude zpěvně pronášet verše oslavující zabíjení nás nevěřících z vůle pouštního boha.

×

Podobné články