Trump vrátil USA respekt

KOMENTÁŘ

Trump vrátil USA respekt
O úderu na Fordo se spekulovalo několik dní. Je totiž zabudované hluboko ve skále, kam na něj bomby, které má Izrael k dispozici, nedosáhnou. To dokáže pouze americký Massive Ordnance Penetrator čili penetrátor s masivní municí, obří šestimetrová bomba shazovaná z neviditelného letounu B-2. Šlo o její první bojové využití. Foto: Shutterstock
1
Homepage
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Spojené státy se připojily k izraelskému útoku na Írán a bombardovaly tři objekty spojené s jeho jaderným programem. Konkrétně se jednalo o jaderné výzkumné centrum v Istafanu a zařízení na obohacování uranu v Natanzu a ve Fordo. Zvláště o úderu na Fordo se spekulovalo několik dní. Je totiž zabudované hluboko ve skále, kam na něj bomby, které má Izrael k dispozici, nedosáhnou. To dokáže pouze americký Massive Ordnance Penetrator čili penetrátor s masivní municí, obří šestimetrová bomba shazovaná z neviditelného letounu B-2. Šlo o její první bojové využití.

Důvodem zapojení USA není ale jen to, aby pomohly svému spojenci odstranit nebezpečí jaderně vyzbrojeného Íránu. Tato válka totiž nezačala 13. června, kdy Izrael zaútočil na Írán, ani 7. října 2023, kdy Hamás zmasakroval na 1200 Izraelců a započal tím současnou krizi na Blízkém východě. Tato válka začala nejpozději 4. listopadu 1979, kdy dav s podporou nového íránského islamistického režimu vnikl na americké velvyslanectví v Teheránu a zajal 66 Američanů. Několik z nich následně propustil, ale 52 z nich držel jako rukojmí 444 dnů. Pro USA se jednalo o národní ponížení, zvláště poté, co operace na jejich osvobození skončila naprostým fiaskem.

 

Tím ale íránské akce proti Americe neskončily. V roce 1983 Hizballáh, tedy teroristické hnutí vytvořené, vyzbrojené a řízené Teheránem, zabilo v Bejrútu 241 Američanů, převážně mariňáků poslaných do Libanonu v rámci mírových sil. Írán organizoval únosy Američanů v Libanonu, včetně šéfa tamější stanice CIA Williama Buckleyho, kterého mučili a následně zabili. Ke konci 80. let Írán útočil na americké lodě v Perském zálivu, dokud Američané nezničili íránské loďstvo. V roce 1996 útok v Saúdské Arábii zabil 19 amerických vojáků. Během války v Iráku Írán pomáhal vyzbrojovat tamější milice a organizoval útoky na Američany. Teherán také soustavně ohrožoval americké spojence v regionu a útočil na ně. Úder nařízený Donaldem Trumpem musíme tedy chápat také jako pokus o vypořádání se s dlouholetým nepřítelem.

Trump tím zároveň oprášil svou reputaci coby nevypočitatelného muže, který se může uchýlit k nečekaným razantním krokům. V posledních týdnech na americkém prezidentovi, kvůli jeho rozpačitým výsledkům v obchodních jednáních, ulpělo heslo „TACO“, zkratka pro „Trump Always Chickens Out“, což by se dalo přeložit jako „Trump vždycky stáhne ocas“. Svět ho pomalu začal považovat za někoho, kdo toho hodně namluví, ale příliš nekoná. Útokem na Írán teď Trump navrátil kredibilitu americké moci a nepřátelé Západu zase budou muset hodně přemýšlet, než se rozhodnou škodit. To je dobrá zpráva a už kvůli tomu nálet USA stál za to.

Nicméně několik otázek zůstává. Asi nejdůležitější je ta ohledně stavu íránského jaderného programu. Ten nepochybně utrpěl těžkou ránu, ale není jasné, jak velkou. Izraelští i američtí představitelé mluví o „velmi významných škodách“, ale jestli to znamená zbrzdění programu o měsíce, roky, nebo jeho úplný konec, není zcela jasné. Stejně tak není známo, kde jsou íránské zásoby již obohaceného uranu. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu pouze tajemně naznačil, že ohledně toho má „zajímavé informace“.

Velkou neznámou jsou také další kroky íránského režimu. Podlehne vojenskému tlaku a bude souhlasit s mezinárodní kontrolou nad svým jaderným programem? Nebo se naopak zatvrdí ve svém rozhodnutí vyrobit atomovou bombu a bude se o ni snažit co nejrychleji?

Posledním otazníkem je konečný cíl celé izraelsko-americké operace. Jde opravdu pouze o likvidaci íránského jaderného programu, nebo také o svržení režimu? Izraelci nijak neskrývají, že konec ajatolláhů v Íránu by byl příjemným bonusem celé ofenzivy. Pádu vlády v Teheránu se nebrání ani Trump. „Není politicky korektní používat termín ‚změna režimu‘, ale jestliže je současný íránský režim neschopný učinit Írán opět skvělým, proč by ke změně režimu nemohlo dojít? MIGA!“ napsal na svou sociální síť Truth Social s odkazem na své heslo MAGA (Make America Great Again).

Po mnoha letech Írán konečně dohnala jeho teroristická kampaň. A Trump ukázal, že USA jsou stále velmoc.

×

Podobné články