Anonymní oznamovatelé nejsou udavači ani práskači, říká poslankyně STAN

OCHRANA WHISTLEBLOWERŮ

Anonymní oznamovatelé nejsou udavači ani práskači, říká poslankyně STAN
Poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová prosazuje přísnější verzi zákona o ochraně oznamovatelů, než schválila vláda. Má se podle ní vztahovat i na hlášení přestupků a zahrnovat také ochranu anonymů. Foto: Starostové a nezávislí
2
Domov
Jakub Fujáček
Sdílet:

Bezpečný kanál pro zaměstnance upozorňující na protiprávní jednání, nebo příliš zbytečná zátěž pro firmy a instituce? Poslanci vládní koalice se neshodnou na tom, jak má vypadat zákon chránící české whistleblowery. Zatímco koalice Spolu souhlasí se zněním, které schválila na podzim vláda, Piráti a hnutí STAN chtějí, aby zaměstnavatelé museli v budoucnu prověřovat i anonymní podání, a to nejen u trestných činů, ale také u přestupků.

Poslanci ústavně-právního výboru plánují ve středu projednat vládní zákon o ochraně oznamovatelů, který zavádí pro firmy s více než 50 zaměstnanci, veřejné instituce a obce nad 10 tisíc obyvatel povinnost zpracovávat hlášení protiprávního jednání. Podle návrhu budou muset vytvořit platformu pro oznamování a stanovit pracovníka, který bude tuto agendu spravovat a odpovídat za ni. Zákon reagující na evropskou směrnici z roku 2019 má zároveň poskytnout ochranu takzvaným whistleblowerům – tedy zaměstnancům úřadů i soukromých firem, kteří budou upozorňovat například na případy korupce nebo krádeží – a zajistit, že se jim zaměstnavatel nebude mstít.

Zákon schválila na podzim vláda a v lednu prošel ve sněmovně prvním čtením (více jsme psali zde). Norma zatím nemá platit pro přestupky a anonymní oznámení, což odmítá například poslankyně hnutí STAN Hana Naiclerová, která usiluje o prosazení pozměňovacích návrhů.

Po semináři, který na toto téma pořádala ve sněmovně, odpovídala poslankyně a bývalá zastupitelka Prostějova Hana Naiclerová na otázky deníku Echo24. Na semináři se probíraly dosavadní zkušenosti s ochranou oznamovatelů v obcích a firmách a dopady na ně. Zúčastnili se ho zástupci podniků i neziskového sektoru.

Proč je podle vás důležité, aby povinné subjekty a firmy měly podle schvalovaného zákona povinnost zabývat se i jednáním typu přestupků? (Odpovídá Hana Naiclerová)

Přestupky tam chceme zařadit proto, aby oznamovatel nemusel posuzovat, jestli jde o trestný čin, nebo přestupek, protože leckdy ani právníci neumí na první dobrou posoudit, o jaký typ protiprávního jednání jde. Je to jednoduché pro ty, kteří to podávají, i pro ty, kteří oznámení zpracovávají.

Vaši koaliční partneři ale nechtějí, aby se zákon zpřísňoval nad rámec, který požaduje EU. Například poslanec Marek Benda řekl, že „anonymní udávání je už úplně za hranou“. Takže se na přitvrzení shodne pouze hnutí STAN a Piráti?

Před volbami se na tom shodneme napříč politickým spektrem. Je po volbách, takže si myslím, že je potřeba dodržovat to, co jsme voličům slíbili. A jak už dnes řekl zástupce Transparency International, my se v té protikorupční problematice neposouváme tolik, jak bychom mohli. Já jsem všemi deseti pro. Záleží na tom, jak se nám podaří přesvědčit ostatní koaliční partnery, že je to přínosné a nejde o žádné udavačství a práskačství.

A nemáte obavu z toho, že „nahlašovacích systémů“ budou zneužívat někteří zaměstnanci k "buzeraci" svých šéfů?

Dnes jsme slyšeli příklady z praxe, které dokládají, že těch podání, která nemají opodstatnění a jsou spíše buzerující, je jen mizivé procento. A děje se to spíš na počátku, než si lidé zvyknou na to, k čemu ten oznamovací kanál má opravdu sloužit. Takže si nemyslím, že je argumentem nezavádět raději nic, když nám hrozí riziko pouze malého procenta zneužití. Domnívám se, že se to časem zlepší a budou se oznamovat jen věci, které už mají nějakou váhu.

Ze zákona budou plynout povinnosti pro některé obce, státní instituce i firmy o 50 a více zaměstnancích. Nebude to pro relativně malé a střední firmy představovat zbytečnou zátěž?

O tom vedeme interní debaty. Z mého pohledu by tam byl prostor na to nastavit tu hranici i výš. Ale nemyslím si, že to bude zbytečně zatěžující, protože firmy o 50 zaměstnancích jsou svým způsobem rodinné firmy. Nemyslím si, že by tam zaměstnanci vytvářeli zbytečné tlaky, které by komplikovaly život majiteli. A je to také požadavek Evropské unie, abychom přistupovali k této problematice odpovědně a stejně, jako v ostatních státech, takže bych se tomu nebránila. Přinese nám to i peníze do státního rozpočtu, protože když splníme ty podmínky, tak je to navázáno i na peníze směrem do České republiky. Má to své přínosy, a dokonce i pro státní rozpočet, který je v této době tak napnutý, že to opravdu potřebuje.

A jak hodnotíte původní návrh hnutí ANO, který počítal s tím, že opatření budou muset zavádět už firmy s 25 zaměstnanci, ale nakonec neprošel sněmovnou?

Myslím si, že by to nepřineslo to, co to přinášet má. Protože lidé v malých firmách se znají a vidí se každý den. Je spíš otázka jestli to neposunout ještě výš, než navrhla vláda.

Úprava pravidel měla začít platit podle evropské směrnice nejpozději v prosinci 2021, takže nyní máme více než roční zpoždění. Kdy odhadujete, že by zákon mohl být schválen, a nehrozí Česku nějaké sankce z Bruselu?

Určitě. Vždy, když se evropské směrnice neimplementují včas, tak hrozí sankce, takže naším zájmem je schválit zákon co nejrychleji. Netroufám si to odhadovat, ale vzhledem k tomu, že je už téměř únor, tak by planost zákona mohla nastat buďto na sklonku letošního roku, nebo od 1. ledna 2024.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

×

Podobné články