Braniborskou bránu poničili aktivisté. Barvu se nedaří odstranit

OPRAVA BRANIBORSKÉ BRÁNY

Braniborskou bránu poničili aktivisté. Barvu se nedaří odstranit
Zcela očistit se pracovníkům specializované firmy takřka podařilo spodní část sloupů, zhruba do výšky dvou metrů, která je ošetřena obětní vrstvou. Foto: Jakub Fujáček
1
Panorama
Sdílet:

Poničenou Braniborskou bránu se nedaří přivést do původního stavu. Čištění oranžových skvrn po červené barvě, kterou na ni v polovině září vylili aktivisté, je obtížnější, než se očekávalo. Zasažena byla totiž i místa, která nejsou ošetřena speciální ochrannou vrstvou a barva se tak dostala přímo do pískovce. Správné rozpouštědlo, které by velmi odolnou barvu odstranilo, se zatím nepodařilo najít.

Ochranná vrstva neboli takzvaná obětní vrstva, kterou je ošetřena Braniborská brána, slouží zejména k ochranně proti chemickým vlivům, jako jsou například graffiti. Berlínská dominanta je touto vrstvou chráněna pouze do zhruba 2,5 metrů (do takzvané dopravní zóny), barva ale byla vylita ve vyšší výšce. Uvedl v rozhovoru pro německý deník Die Welt inženýr stavebních materiálů a restaurátor Andreas Rentmeister, který se opravám Braniborské brány věnoval více než 30 let.

Takzvaná obětní vrstva je okem laika neviditelná, je totiž tvořena roztokem polysacharidové sloučeniny, který se jeví jako průhledný. „Princip funguje takto: Při graffiti barva dopadá na cukerný roztok, a ne přímo na kámen, takže se barva nemůže vsáknout. Místo toho se barva, která na cukrové vrstvě ulpí, později jednoduše smyje horkou vodou. Odtud pochází název obětní vrstva,“ uvedl Rentmeister.

„Pískovec je porézní materiál. Má mnohem větší póry než například žula, která je velmi hutným kamenem. Za sucha je pískovec také považován za velmi nasákavý. To znamená, že rychle absorbuje veškeré tekutiny. Dešťová voda mu neškodí, protože se může skrze velké póry opět odpařit, což je zcela přirozený proces. Nyní je barva více než dešťová voda, skládá se z vody, pojiva, pigmentů a dalších přísad a plniv,“ uvedl Rentmeister s tím, že voda se po čase odpaří, ale barva v kameni zůstane.

Ihned po polití Braniborské brány barvou se tak lidé snažili barvu horkou vodou vymýt, příliš úspěšní ale nebyli. Barva, kterou použili aktivisté Letzte Generation (Poslední generace), musela být podle Rentmeistera velmi odolná. Normální barvy jde totiž po jejich použití rozpustit ve vodě, chemické rozbory ale ukázaly, že použitá červená barva v suchém stavu již není rozpustná ve vodě. „Rovněž je velmi obtížné rozpustit zatuhlou barvu většinou rozpouštědel,“ uvedl Rentmeister.

Na základě chemické analýzy použité barvy je tak podle něj třeba najít vhodné rozpouštědlo. „Vhodné neznamená pouze najít něco, co rozpustí barvu nebo olej, ale co nejšetrnějšího k cenné stavební látce. Pokud je nalezen lék, používají se na znečištěná místa tzv. chemické obklady,“ uvedl restaurátor. „Obtíž spočívá v nalezení správného okamžiku, kdy je třeba obklad nebo pastu odstranit. Nesmí být již příliš vlhký, ale ani příliš suchý, aby bylo možné znečištěnou směs odstranit,“ dodal.

Aktivisté z klimatického hnutí Letzte Generation (Poslední generace) poničili Braniborskou bránu 17. září, když na ni vylili červenou a oranžovou barvu. Stále není jasné, kdy se podaří bránu od barvy vyčistit. Původně se předpokládalo, že hotovo bude ještě před berlínským maratonem, který se v metropoli běžel na konci září. Barva je ale na sloupech stále. Zcela očistit se pracovníkům specializované firmy takřka podařilo spodní část sloupů, zhruba do výšky dvou metrů, která je ošetřena tzv. obětní vrstvou. Původní odhad, že čištění vyjde na 35 000 eur (více než 862 tisíc korun), bude podle německých médií jistě výrazně překročen.

Sdílet:

Hlavní zprávy

Deset let od skoku Ivety Bartošové

KOMENTÁŘ

V pondělí 29. dubna uplyne přesně dekáda od chvíle, kdy zemřela zpěvačka Iveta Bartošová. Kdy nedaleko svého domu skočila pod vlak, a kdy se tak završil jeden ...

00:07
×

Podobné články