Metnar chce měnit „nemorální“ výši výsluh. Odbory varují před ohrožením stability sborů

Ministr vnitra Lubomír Metnar (ANO) chce podle svých slov zamezit „nemorálním“ ojedinělým případům extrémně vysokých výsluh příslušníků bezpečnostních sborů. Dodal ale, že výsluhy vláda Andreje Babiše (ANO) nezruší, ani nezdaní, ke změnám ale dojde. Policejní odbory pro Echo24 řekly, že už jen samotná diskuse může mít výrazný dopad do stabilizace bezpečnostních sborů, kterou v této době zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace považují za prioritní. Podle opozice je třeba téma výsluh řešit citlivě, mluví o vytloukání „klínu klínem“.

Metnar před Vánoci uvedl, že od prvního ledna přijde avizované pětiprocentní plošné navýšení platů hasičů a policistů. „V roce 2027 to bude dalších pět procent a mezitím budeme pracovat na tom, aby se ty nůžky mezi platy bezpečnostních sborů a vojáků více nerozevíraly, ale více zavřely. Kvůli finančním prostředkům už začali někteří příslušníci bezpečnostních sborů odcházet,“ uvedl Metnar.

Dodal, že dlouhodobě chybí kolem pěti tisíc policistů. „Když to vezmu od roku 2022, podstav je zapříčiněn velkou odchodovostí. Pokud chceme začít zkvalitňovat bezpečnost, musíme začít od personální stability,“ uvedl Metnar s tím, že nová vláda připravuje celý komplex legislativních změn, který však nelze udělat z roku na rok.

ROZHOVOR: „Zázrak bioléčby. Dramaticky změnila osudy pacientů“

„To bude trvat celé volební období, abychom situaci napravili. Postupné změny se budou týkat také rent. Nejde to bez legislativní změny. Teď například rezonuje nespokojenost s proplácením pohotovostí. Že je z čtyřiadvacetihodinové služby osm hodin propláceno jinak, to musíme odstranit. Pro mě je nejlegitimnější cesta změna služebního zákona, upravíme dále platy a opravdu oceníme prestiž práce příslušníků,“ uvedl ministr, který resort převzal tento týden od svého předchůdce Víta Rakušana (STAN).

„Rád bych však příslušníky bezpečnostních sborů uklidnil. Výsluhy ani nezrušíme, ani nezdaníme. Ale co se týče rent, je nemorální, aby byly renty v některých ojedinělých případech tak vysoké a opravdu vysocí důstojníci odcházeli s takovými rentami. Oblast rent plánujeme upravit tak, aby měli příslušníci už při nástupu možnost volby, tedy buď zůstanou u současného systému renty po odsloužených letech, nebo se jí vzdají a získají vyšší plat už od počátku služby. Je však potřeba dodat, že jde stále o pracovní varianty, o kterých vedeme diskusi. Naším cílem je, aby systém rent byl do budoucna spravedlivější,“ řekl také ministr.

První místopředseda Nezávislého odborového svazu Policie (NOS PČR) ČR Milan Synek pro Echo24 uvedl, že otázka tzv. rent je velice citlivá. „A naše zkušenosti ukazují, že už sama taková diskuse může mít výrazný dopad do stabilizace bezpečnostních sborů, kterou v této době zhoršující se mezinárodní bezpečnostní situace považujeme za prioritní. V tuto chvíli musíme konstatovat, že zatím jsme neměli možnost s panem ministrem jednat, a bez bližší znalosti vzájemných představ, zkušeností a komplexního zhodnocení dopadů a rizik by nebylo z naší strany odpovědné volat po změně výsluhových pravidel. Byť samozřejmě chápeme, že žádný systém není dokonalý a odolný proti excesům,“ dodal Synek. NOS PČR dlouhodobě změny ve výsluhách odmítají.

Legitimní diskuse, či vytloukání „klínu klínem“?

Místopředsedkyně výboru pro bezpečnost Michaela Opltová (STAN) pro Echo24 řekla, že systém rent a výsluh je potřeba řešit citlivě a s rozvahou. „Návrh, aby si příslušníci mohli už při nástupu vybrat mezi zachováním renty, nebo vyšším platem od začátku služby, považuji za legitimní podnět k debatě. Pro různé lidi může být důležité něco jiného,“ uvedla Opltová s tím, že zároveň je ale nutné pohlídat, aby taková změna nebyla nespravedlivá, nevytvářela napětí mezi jednotlivými skupinami příslušníků a aby byla dlouhodobě finančně udržitelná pro stát.

„Smyslem celé diskuse by mělo být posílení prestiže policistů a hasičů a nastavení férových podmínek pro ty, kteří každý den zajišťují bezpečnost nás všech,“ dodala Opltová.

Člen stejného výboru, poslanec Samuel Volpe (Piráti) pro Echo24 řekl, že rozumí snaze zreformovat systém výsluh a nezpůsobit hromadné odchody policistů, které takovéto diskuse bohužel doprovází. „Domnívám se ale, že jde o vytloukání klínu klínem. Navrhované řešení by sice krátkodobě zvýšilo zájem o službu díky vyššímu platu, za neméně důležité ale považuji zajištění motivace pro dlouhodobou službu a povinnost státu zajistit policistům a policistkám důstojné živobytí, pokud ve službě stráví tolik let, že v soukromém sektoru pak díky své unikátní specializaci budou obtížně hledat dobře placenou práci,“ míní Volpe.

Systém by podle něj měl být nastaven tak, aby stát motivoval občany k zájmu o službu ve všech bezpečnostních sborech konkurenceschopnou odměnou. „Aby nám neodcházeli ze sborů jejich zkušení členové a členky a aby měli jistotu, že stát se za věrnou dlouholetou službu v přímém výkonu služby postará, aby kvůli ní nežili později v nedostatku či chudobě. Obávám se, že samotné zvýšení nástupního platu na úkor renty toto nezajistí a je potřeba důkladná a ucelená reforma,“ dodal Volpe.

Deník Echo24 opakovaně upozorňuje na výši výsluh příslušníků bezpečnostních sborů. Podle aktuální legislativy mají příslušníci bezpečnostních sborů po 15 letech služby nárok na výsluhový příspěvek ve výši 20 procent měsíčního příjmu, přičemž s každým dalším rokem tento podíl narůstá až na maximálních 50 procent. Kritici systému upozorňují na jeho finanční náročnost a demotivující vliv na dlouhodobé setrvání příslušníků ve službě.

Náklady na výsluhy dlouhodobě rostou. V roce 2022 například stát vyplatil všem bývalým příslušníkům ozbrojených složek včetně armády na rentách více než 12 miliard korun. Ekonomický deník koncem loňského roku přišel s analýzou výsluh a poukázal na to přes milion korun ročně na výsluhách pobírá celkem 21 bývalých příslušníků ozbrojených složek. Výsluhy v rozmezí 50 000 až 100 000 korun jsou podle deníku běžné v horních 10 procentech bezpečnostních sborů.