Sovětské nálety zabily první mírový den roku 1945 na 1300 lidí

Před 80 lety, 9. května 1945, útočily první mírový den po konci druhé světové války v řadě českých a moravských měst sovětská letadla. Cílem letců Rudé armády byli němečtí vojáci a jejich spojenci, kteří nedodržovali kapitulační protokoly. Sovětské bomby tehdy údajně zabily na 1300 lidí, například jen v Mladé Boleslavi zahynulo 148 lidí, podle některých odborníků bylo až 500 mrtvých.

Hlavním motivem náletů letectva Rudé armády devátý květnový den byla snaha zastavit ustupující německé jednotky. Podle kapitulačních protokolů se totiž útvary wehrmachtu nesměly od 00:01 hodin 9. května přesunovat z místa, kde se právě nacházely. Němečtí vojáci i jejich spojenci to ale nedodržovali, protože se nechtěli stát zajatci Rudé armády, nýbrž cílili do vytouženého zajetí americkou armádou.

V květnu 1945 operovali nad Čechami letci 2. letecké armády, nad střední Moravou a Českomoravskou vysočinou piloti 5. letecké armády a nad severovýchodní Moravou a Slezskem letci 8. letecké armády. Z hlediska počtů vzletů letadel Rudé armády dominovala ten den s 1320 vzlety a 697 nasazenými letadly 2. armáda, 5. armáda měla 540 vzletů a 344 letadel a 8. armáda 91 vzletů a 82 nasazených letadel.

Sovětské letouny útočily v Mladé Boleslavi, Mělníku, Liběchově, Litoměřicích, Roudnici nad Labem, Byšicích, Úštěku či v prostoru Liberec - Jablonec nad Nisou, ale i ve Ždírci nad Doubravou a Krucemburku na Vysočině. Při náletu na Moravský Krumlov bylo zasaženo 383 domů z celkového počtu 502, z toho 113 bylo zničeno do základů. V troskách zahynulo na patnáct lidí.

Všechny útoky nejsou podle historika Michala Plavce zdaleka zdokumentovány. Tragickým symbolem se stala Mladá Boleslav s nejméně 148 mrtvými, přičemž se neví, kolik zde zahynulo vojáků poraženeckých armád. Městem totiž tehdy procházely německé, estonské a litevské jednotky.

O náletech Rudé armády 9. května 1945 se v českých novinách a publikacích dlouhá desetiletí vůbec nepsalo. O sovětských náletech se kupříkladu vůbec nezmínil Ladislav Kapek v článku v Rudém právu 9. května 1985, 40 let po událostech. Naproti tomu sovětská historická a memoárová literatura neměla již v polovině 60. let 20. století problém uvést, že 9. května 1945 se snažila sovětská letadla zastavit ústup německých jednotek do americké zóny. Již tehdy byly nálety brány jako regulérní součást válečných operací.

První ze série sovětských náletů na města v českých zemích se uskutečnil 25. února 1945 v tehdejší Moravské Ostravě. Útok Rudé armády směřoval proti Vítkovickým železárnám, ale poškozeny byly i obytné domy v Radvanicích, Michálkovicích a jinde. V hledáčku sovětských bombardérů byly jak postupovala fronta postupně desítky obcí na jižní a střední Moravě, na Vysočině či později v severních a středních Čechách.

Během druhé světové války dopadaly americké, britské a také sovětské letecké pumy na území dnešní České republiky na sedm desítek lokalit. Celkový počet obětí spojeneckých náletů na území nynější ČR se podle vojenského historika Jiřího Rajlicha odhaduje na 12.000, bylo jich ale pravděpodobně více. Údaje zejména ze Sudet nejsou totiž úplné.