Rusko žádný mír nechce

KOMENTÁŘ

Rusko žádný mír nechce
Ruský prezident Vladimir Putin. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Šmigol
Sdílet:

Hlavní zprávy

Není nad dobře natočenou vraždu

PODCAST MUŽI ZA PULTEM

Muži za pultem se rozplývají nad filmem MaXXXine, závěrečným dílem hororové trilogie režiséra Ti Westa, oblíbence Martina Scorseseho a dalších veličin. Trpěli ...

00:01

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Předevčírem tomu byl rok, co žoldnéřská Wagnerova skupina pod vedením Jevgenije Prigožina zahájila pochod na Moskvu. Několik hodin se zdálo reálné, že wagnerovci se zmocní hlavního města a Rusko upadne do anarchie. V půli cesty se ale wagnerovci zastavili a vrátili se do kasáren. Jaké byly podmínky dohody mezi Vladimirem Putinem a Prigožinem, se už asi nikdy nedovíme. Prigožin za ně zaplatil svým životem. Dva měsíce poté se za podezřelých okolností s ním zřítilo letadlo. Epizodu připomínáme, jelikož je nejlepším důkazem ruské nestability.

 

Před pár dny došlo k teroristickým útokům v ruském Dagestánu. Zemřelo při nich 28 lidí, včetně šesti pachatelů. S velkou pravděpodobností se jednalo o akci islamistů. Jedná se o druhý velký islamistický útok v Rusku během tří měsíců a o další důkaz vnitřních problémů Ruska. V době invaze na Ukrajinu Kreml zjevně velkou většinu svého bezpečnostního aparátu soustředí právě tam. Kvůli vedení války proti domnělému nebezpečí tak Rusové nestíhají bojovat proti nebezpečí opravdovému. Nepomáhá tomu neschopnost ruských úřadů uznat, že se jednalo o akci muslimských radikálů, a místo toho se snaží odpovědnost svalit na Ukrajince.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Masakr na FF UK: Matějček lže, Rakušan zamlžuje, odpovědnost mají oba

Pak tu máme ruskou ofenzivu u Charkova. Po počátečním průlomu a vyvolání všeobecné paniky se zastavila za cenu obřích ztrát a minimálních územních zisků. Tolik potřebná munice zřejmě dorazila na Ukrajinu právě včas. Zároveň si Rusové uškodili politicky. Chystaná ofenziva, o které sice Ukrajinci věděli, ale nemohli ji nijak narušit kvůli zákazu používat zbraně dodané Západem na ruském území, vedla k odvolání tohoto omezení.

Rusko se zmohlo jen na prázdné výhrůžky. Ty sice vyvolaly obavy z jaderné války a nové karibské krize, Moskva ale tyto hrozby vytáhne pokaždé, když není po jejím. Ukrajina přitom již dávno útočí západními zbraněmi na Krymu, který Kreml považuje za své území. Také Ukrajina zbraněmi vyrobenými doma již dávno operuje hluboko v ruském teritoriu. Žádný jaderný úder nenastal. Potvrdilo se, že proti Rusku platí především síla.

Chybou se také může ukázat nedávná návštěva Putina v Severní Koreji. Ta je také symptomem ruských problémů. Přes zprávy o přechodu na válečnou výrobu se množí zprávy o tom, jak z ruských skladů na frontu míří stále starší technika. Putinova návštěva za Kim Čong-unem měla zřejmě zajistit otevření také skladů v Pchjongjangu. Může vést ale k přímé jihokorejské pomoci Ukrajině. Tamější vláda v reakci na uzavřenou obrannou dohodu mezi Moskvou a Pchjongjangem oznámila, že zváží dodávky vojenské pomoci Kyjevu. Jižní Korea má robustní zbrojní sektor, je osmý největší exportér zbraní a rozhodně jde o technologicky vyspělejší materiál, než jaký může poskytnout její severní rival.

Vše svědčí o tom, že Putin není žádný vojenský a geopolitický génius myslící na tři tahy dopředu. Rusko má vážné problémy. Neznamená to, že je na pokraji porážky. Zároveň ale nestojí na prahu totálního vítězství. Proto Putinovy „mírové“ návrhy, kdy požaduje předání čtyř oblastí, které ale ani plně neokupuje, jsou neuvěřitelné chucpe. Svědčí to o tom, že Rusko stále neopustilo své maximalistické požadavky, a představa, že překážkou jakéhokoli míru je zarputilá Ukrajina, je holý nesmysl.

Pomocí západních dodávek je Ukrajina stále schopná zastavit postup ruských útočníků. Klíčové je, aby tato západní jednota vydržela a pomoc stále proudila. Pak můžeme nechat Rusy chvíli krvácet, třeba i Putinovi dojde, že nemůže vyhrát.

×

Podobné články