Psychoterapie v podezření. Je lék příčinou nemoci?

NAD KNIHOU ŠPATNÁ TERAPIE

Psychoterapie v podezření. Je lék příčinou nemoci?
Po objevu penicilinu dramaticky poklesl počet úmrtí na infekce. Jakmile se zlepšila prevence rakoviny prsu, ustoupila incidence. Nic z toho podle Abigail Shrierové neplatí v případě psychických onemocnění. Od osmdesátých let se léčba stává dostupnější, mizí stigma, stále vyšší podíl populace dochází na terapie – a souběžně roste incidence psychických nemocí. Foto: Shutterstock
1
Týdeník
Tereza Matějčková
Sdílet:

„Dřívější generace nebyly vedeny k tomu, odvést práci samy na sobě. Byly vedeny k tomu, spíš emoce rychle zpracovat a jít dál. Pro nás zpracovat emoce znamená vyřešit je do posledního puntíku,“ říká influencerka Tereza Koubková, reprezentantka mladé generace, v nedávném rozhovoru pro DVTV. Výrok je příznačný pro jev, který ostře podala americká novinářka Abigail Shrierová v nedávno vydané knize Špatná terapie / Proč děti nedospívají? Jakmile se začnete starat o své duševní zdraví, můžete se s ním rozloučit.

Jinými slovy, žádná generace tolik nepečovala o duševní zdraví jako ta, již reprezentuje Tereza Koubková, a žádná na tom, aspoň co do počtu diagnóz a spotřeby psychofarmak, nebyla hůř. Nedobrou psychickou kondici dává Abigail Shrierová do přímé souvislosti s „prací na sobě samém“, přesněji s četností návštěv u psychoterapeutů. Ale není nasnadě jiné vysvětlení? Třeba socioekonomické podmínky, které vrhají děti a mladé lidi do diagnóz? Často se zmiňuje třeba to, že v citlivém věku prošli mladí pandemií, od dětství na ně z médií doléhají globální těžkosti a mnozí čelí obavám z klimatického kolapsu.

Ani toto zdůvodnění není neprůstřelné. Předešlé generace by rovněž uměly snést lecjaké důvody k trudomyslnosti. Obligátní odkaz na pandemii nepřesvědčuje už proto, že v případě zhoršujícího se psychického zdraví jde o dlouhodobý jev. Poukaz na klimatickou krizi zas naráží na to, že podle četných výzkumů se jen nepatrná část mladší generace obává klimatického kolapsu. Z nedávného německého šetření dokonce vyplývá, jak málo se mladí lidé, co se hodnotového nastavení týče, liší od svých rodičů. Většina touží po dlouhodobých vztazích, rodině i autu se spalovacím motorem.

Takže nezbývá než dát Abigail Shrierové za pravdu? Ne tak docela.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji i tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit již od 249 korun za měsíc zde. V tomto týdnu vychází časopis navíc s přílohou 10 let Echa.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy

×

Podobné články