Zakázat dětem telefony? Proč zhoubný vliv technologií není morální panika

Jedním z prvním myslitelů, kteří psali o nebezpečném vlivu informačních technologií na lidskou psychiku, byl věhlasný švýcarský učenec Konrad Gessner. Ten lamentoval, že čím dál víc lidí je neustále zaplavováno přísunem informací, jenž s sebou nese účinky „matoucí a škodlivé“ pro jejich mysl, a varoval před zhoubnými důsledky pro duševní stav společnosti. Nutno dodat, že nekomentoval společnost jako celek, nýbrž pouze její majetnou a gramotnou menšinu, poněvadž psal ve druhé polovině 16. století a předmětem jeho obav nebyl obsah digitálních médií, ale rozšiřující se produkce tiskařských dílen.

Podobné vlny znepokojení se objevovaly opakovaně i ve staletích následujících s tím, jak gramotnost rostla a s ní souběžně i zóna informačního vlivu. Obavy přišly s masovou distribucí novin, jejichž čtení o samotě mělo ohrožovat spirituální vývoj věřících a soudržnost církevních komunit, neboť to oslabovalo vliv kazatelen, které byly do té doby předním zdrojem zpráv o okolním dění. Problémy měly nastat také s vydáváním románů, u nichž podle tehdejších kritiků mladý člověk ztrácel schopnost rozlišovat mezi fikcí a realitou. Bát se bylo třeba i zahlcení informacemi z učebnic – v roce 1883 odborný medicínský žurnál Sanitarian dokonce publikoval článek s hypotézou, že za zdravotní neduhy mladistvých může nadměrné čtení a důraz na studium, které „vyčerpává mozek dítěte a jeho nervový systém množstvím náročného materiálu“.

Vše se pochopitelně ještě znásobilo ve 20. století, kdy inovace začaly přicházet jako na běžícím pásu a spolu s nimi i spřízněné návaly paniky ohledně jejich negativního dopadu na prospívání dětí a dospívajících.

Celý text si můžete přečíst na ECHOPRIME nebo v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.