Financování veřejnoprávních médií nemusí být jen koncesionářskými poplatky, soudí Pavel

Financování veřejnoprávních médií nemusí být jen prostřednictvím koncesionářských poplatků, zajištěna však musí být jejich nezávislost, řekl dnes prezident Petr Pavel při debatě s olomouckými studenty. Jakékoliv omezení veřejnoprávních médií podle něj zároveň omezuje také demokracii, uvedl. Reagoval tak na vládní program, který počítá se zrušením poplatků za Českou televizi (ČT) a Český rozhlas. Pavel přitom znovu vyzdvihl jejich nezastupitelnou roli, která se ukázala například i při nedávných povodních na severu Moravy.

„Když se podíváme například na některé skandinávské země, tam jsou veřejnoprávní média financována ze státního rozpočtu a přesto nezávislost mají. Nedá se to ale úplně poměřovat – musíme se podívat na to, jaký segment mediálního trhu veřejnoprávní média obhospodařují. U nás je to téměř 30 procent, což není vůbec málo – v jiných zemích je to kolem deseti, 15 procent,“ uvedl prezident.

Podle něj není podstatné ani tak to, zda budou tato média financována z koncesionářských poplatků nebo jiných zdrojů, ale aby byla garantována jejich nezávislost. „Mají nezastupitelnou roli, jsou jedním z atributů fungující demokratické společnosti. Zánik nebo omezení možností veřejnoprávních médií výrazně omezuje demokracii, je to věc, která není úplně banální. Viděli jsme to v některých zemích, kde ve snaze omezit autonomii veřejnoprávních médií došlo k převedení jejich financování na stát a tím k ovlivňování výší rozpočtu, dle vstřícnosti médií vůči konkrétní vládní garnituře. To rozhodně není dobře, neměli bychom to podporovat, protože je to dvojsečné,“ doplnil.

Veřejnoprávní média by podle něj měla být nejen zdrojem co nejobjektivnějších a nezaujatých informací, ale měla by také poskytovat těžko zastupitelnou roli při krizích. Významně se to projevilo například při nedávných povodních, které zdevastovaly také část Olomouckého kraje. „Když jsem se bavil s lidmi a starosty malých obcí, téměř bez výjimky všichni v té době poslouchali ČT24 a Český rozhlas, kde stále běžely informace, na kterých byli závislí. Ukázalo se, že mnohem větší problém, který cítili, nebyl v nedostatku elektřiny, tepla nebo vody, ale v odstřižení od světa,“ míní prezident. Podle něj se tato role v informovanosti nahradit komerčními médii nedá.

Premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání kabinetu v pondělí řekl, že se zrušením poplatků počítá vládní program a že změnu očekává od roku 2027. Podle něj se Česko stane 18. zemí Evropské unie, která bude financovat veřejnoprávní média ze státního rozpočtu. Jsou podle něj také úvahy, že by stát zřídil účet, kam by občané mohli dobrovolně přispívat na ČT a Český rozhlas. Opozice se zrušením poplatků nesouhlasí, bojí se omezení nezávislosti veřejnoprávních médií. Předseda ODS Martin Kupka poukázal na to, že přímé navázání veřejnoprávních médií na státní rozpočet bude znamenat, že každoročně budou muset ředitelé obou institucí jednat s ministryní financí a skládat účty.

Česká televize podle výroční zprávy o hospodaření vybrala předloni na poplatcích 5,74 miliardy korun, v roce 2023 to bylo 5,72 miliardy korun. Český rozhlas vybral předloni 2,07 miliardy korun, meziročně o 17 milionů korun víc. Veřejnoprávní institucí je od roku 1993 také ČTK. Agentura nedostává žádné dotace ze státního rozpočtu, nevybírá koncesionářské poplatky a veškeré náklady hradí ze své komerční činnosti.