Češi razantně dupli na brzdu své spotřeby

Plná nákupní centra před Vánoci byl zjevně jen klam, Češi totiž rekordně snižují své nakupování. A to i přesto, že jim Česká národní banka intervenčním posilováním koruny zlevňuje zboží z dovozu či pohonné hmoty.

Česká národní banka v listopadu 2022 neprovedla vůbec žádné přímé intervence za účelem podpory a posílení české koruny. Vyplývá to z údajů, které dnes centrální banka zveřejnila. Česká měna přitom během dnešního ranního obchodování zpevnila na svoji absolutně nejsilnější úroveň vůči euru od 3. listopadu 2008, když proti euru zpevnila až na kurz 23,93. Naposledy se na silnější úrovni obchodovala onoho 3. listopadu 2008, kdy zpevnila až na kurz 23,87, plyne z dat Bloombergu. Od té doby nikdy nebyla nominálně tak silná jako dnes, ani při přechodném prolomení úrovně 24,00 za euro v únoru 2011.

Koruna dnes dopoledne oslabila zpět nad 24,00, a to kvůli zveřejnění horšího než očekávaného zpřesnění meziročního růstu české ekonomiky loni ve třetím čtvrtletí. Ekonomika podle dnešních dat rostla jen o 1,5 procenta, zatímco se čekalo potvrzení jejího vzestupu na úrovni 1,7 procenta.

Je příznivou zprávou, že koruna zpevňuje na více než čtrnáctileté maximum vůči euru, aniž by ji v listopadu ČNB jakkoli přímo podporovala. ČNB předtím intervenovala ve prospěch koruny každý měsíc od května. Vypotřebovala tak zhruba 16 procent svých devizových rezerv. Intervenovala také v březnu, v reakci na invazi Ruska na Ukrajinu. Také loni v listopadu, stejně jako pak v prosinci i nyní v lednu ovšem ČNB nadále deklaruje připravenost okamžitě intervenovat na podporu koruny, jakmile si to okolnosti vyžádají. ČNB tudíž nadále intervenuje verbálně. To má na zpevnění kurzu koruny rovněž svůj vliv.

Koruna dnes znatelně zpevňuje také vůči dolaru, a to během odpoledního obchodování až pod 22,30, což je její absolutně nejsilnější úroveň proti americké měně od loňského 5. dubna.

Kromě přímých a později verbálních intervencí ČNB podporuje korunu také slabší než předpokládaný průběh energetické krize v EU, stále vysoká naplněnost plynových zásobníků napříč Evropou a nadále nadprůměrně teplé počasí na kontinentu. Souhra těchto faktorů snižuje riziko energetických výpadků a vážné recese jak v EU, tak v Česku, což má pozitivní vliv rovněž právě na českou korunu.

Bezprostředním důvodem dnešního zpevnění koruny je ale další zlepšení nálady na světových trzích a s tím související větší ochota investorů dávat své peníze do měn, které jsou rizikovější v porovnání třeba s americkým dolarem. Ke zlepšení nálady došlo už v pátek v reakci na zpomalení růstu mezd v USA. To značí zmírňování inflačních tlaků v nejsilnější světové ekonomice. Jestliže tyto tlaky zmírní dostatečně, americká centrální banka již nebude tolik zvedat své úrokové sazby. To je příznivá zpráva pro akciové trhy, ale obecněji také pro trhy s měnami typu koruny. Zmírnění utahování americké měnové politiky pak zmírňuje tlak na posilování dolaru i z titulu ne až tak výrazného úročení této měny a dolarových aktiv, což opět pohání měny typu koruny.

Příznivé zprávy pro českou korunu dnes přitom přichází také z Číny. Tamní ekonomika se otevírá poté, co ji pekingský režim zbavil drakonických restrikcí. Navíc Peking podle včerejších informací podpoří čínské domácnosti a firmy, aby lépe zvládly návrat hospodářství do normálu. Čínská ekonomika tak dostává významný pozitivní impulz, který se přenáší také do dalších asijských hospodářství, jako je Tchaj-wan nebo Korea. Burzovní ukazatel MSCI Emerging Markets Index tak dnes už málem vstoupil do takzvaného býčího trhu. Ten obecně nastává tehdy, když daný burzovní ukazatel stoupne alespoň o dvacet procent v porovnání se svojí předchozí nejnižší hodnotou. Na dno se uvedený ukazatel propadl 24. října 2022. Od té doby dodneška si již připsal právě už bezmála dvacet procent. Sestává zejména z čínských akcií, ale klíčovou roli v něm hrají také akcie dalších rozvíjejících se ekonomik typu té korejské nebo tchaj-wanské.

Mezi rozvíjející se trhy je zpravidla řazena také česká ekonomika. Proto zmíněný růst asijských rozvíjejících se trhů ve spojení se slabším tlakem na další zpevňování dolaru má citelný vliv na rekordní posilování české koruny od roku 2008.

Zpevňující koruna je dobrou zprávou pro ty Čechy, kteří si chystají na zahraniční dovolenou. Budou mít levnější tamní nákupy, zejména míří-li do eurové ciziny. Sílící koruna ale také zlevní zboží z dovozu, například elektroniku, ale také ropu, ropné produkty či zemní plyn. To jsou položky, které se běžně obchodují v dolarech. Sílící koruna tak přispěje k jejich zlevnění. Byť proti dolaru by ještě mělo být o něco výraznější, aby se to význačněji mohlo projevit v cenách pro koncové zákazníky.

Je však pravda, že třeba pohonné hmoty v Česku jsou nyní poměrně levné – alespoň na poměry posledních dvanácti měsíců – i proto, že koruna sílí. Zrovna tak může sílící koruna ulevit na trhu s plynem. Jeho ceny vláda od začátku ledna zastropovala. Čím levnější – po přepočtu do korun – tedy plyn na světových trzích bude, tím budou nakonec nižší náklady pro českou vládu spojené právě se zastropováním. Pokud ke zlevnění plynu přispěje právě i silná koruna, vláda tak nevynaloží tolik prostředků na kompenzaci související se zastropováním, a nebude muset tedy jít až tak hluboko do deficitu a dluhu, jako když by koruna byla slabší.

Silná koruna přichází ve vhodnou dobu, neboť dnes zveřejněná data Českého statistického úřadu ukazují, že už loni ve druhém pololetí se spotřeba českých domácností citelně propadala. Silnější kurz tedy právě skrze levnější zboží z dovozu či levnější pohonné hmoty domácnostem alespoň částečně uleví. Ve třetím čtvrtletí loňského roku, tj. od července do září, se jejich spotřeba propadla vpravdě historicky.

V reálném vyjádření – tedy po zohlednění inflace – lidé v Česku nakupovali v přepočtu na osobu o 7,8 procenta méně zboží a služeb než ve stejném období roku 2021. To je druhý nejvýraznější meziroční propad od roku 2005, za kteréžto období Český statistický úřad danou časovou řadu zveřejňuje.

Více, byť nepatrně, o 7,9 procenta, se reálná spotřeba meziročně propadla již jen v období od dubna do června 2020. Tehdy se ovšem Česko potýkalo s první vlnou pandemie covidu-19, takže podstatná část kamenných obchodů, ale třeba také restaurací byla ze zdravotních důvodů uzavřena.

Loni ve třetím čtvrtletí se reálná spotřeba dramaticky propadla i přesto, že obchody již plně otevřené byly. O to závažnější výsledek je. Potvrzuje, že usuzovat na kondici ekonomiky a ochotu spotřebitelů utrácet jen z pohledu do „plných obchodních center a restaurací“ může být notně zavádějící.

Nedávné předvánoční období také opticky naplnilo mnohé obchody a gastronomické podniky, ovšem stále zůstává otázkou, kolik v nich lidé skutečně utráceli. Dnes zveřejněná čísla za loňské třetí čtvrtletí napovídají, že se i za poslední loňský kvartál můžeme dočkat historického propadu spotřeby.

Výrazný pokles reálné spotřeby má na svědomí předně citelný pokles reálného měsíčního příjmu v přepočtu na obyvatele, tedy finančního příjmu, který zohledňuje inflaci. V tomto vyjádření se příjem v přepočtu na osobu snížil meziročně o 5,2 procenta. To je druhý nejvýraznější pokles reálného příjmu za celé období opět od roku 2005.

Platy, mzdy i důchody sice loni v létě meziročně nominálně (číselně) rostly, ale inflace byla natolik vydatná, že příjem se lidem v Česku reálně výrazně snižoval. Ještě výrazněji, o 10,7 procenta, tedy vůbec nejvíce v celé historii dané časové řady od roku 2005, klesl v meziročním vyjádření měsíční příjem ze zaměstnání v přepočtu na osobu. Lidé, kteří mají svůj veškerý příjem ze zaměstnání, a nikoli třeba z důchodů či jiných dávek nebo třeba z pronájmu nemovitostí nebo držení akcií, si tak tudíž reálně pohoršili ještě více než populace jako celek.

K poměrně citelnému poklesu reálných příjmů, zejména těch ze zaměstnání, docházelo už v prvním loňském pololetí. Tento tehdejší pokles se ovšem ještě neprojevil propadem reálné spotřeby. K němu dochází právě až v loňském třetím čtvrtletí.

Zdá se, že během prvního loňského pololetí ještě lidé v Česku byli schopni svoji reálnou spotřebu navyšovat i přes snížení reálných příjmů, a to díky úsporám z časů pandemie. Ty nahromadili z důvodu opatrnostního spoření v obavě z příchodu ještě horších časů, ale také z důvodu popsané prosté nemožnosti nakupovat v celé řadě kamenných obchodů nebo třeba z důvodů obtíží či praktické nemožnosti – opět zapříčiněné pandemií a souvisejícími restrikcemi u nás i v zahraničí – volnočasově cestovat či pořizovat dovolenou.

Ve druhém pololetí už boj s inflací vzdali. A spotřebu razantně snížili…