Lidem by se dál snižovaly nové penze i za Babiše, ukazuje program ANO

Hnutí ANO dlouhodobě slibuje z většiny zrušit vládní důchodovou reformu, tedy úpravy některých parametrů současného systému, které mají v budoucnu výrazně snížit jeho výdaje. Ve volebním programu tak slibují zastropovat opět růst penzijního věku na 65 letech i návrat započítávání poloviny růstu reálných mezd do pravidelných valorizací penzí. Tato opatření mají společné dvě věci: jde o dvě ze tří nejúspornějších opatření reformy a také se začnou projevovat až prakticky po skončení příštího volebního období. Naopak snižování výše nově vypočtených penzí, které započne už v lednu, z programu hnutí zřejmě „vypadlo“. Hnutí ANO tak slibuje v tomto případě změny, které se v příštích letech lidí prakticky nedotknou.

Hnutí bývalého premiéra Andreje Babiše, které opět míří k volebnímu vítězství, tak svým programem připraví zejména následující vládě z pohledu důchodů možnou rozpočtovou „bombu“. Hnutí totiž v programu navrhuje zrušit zejména opatření, která do roku 2029, kdy by mělo končit následující volební období, prakticky nebudou mít žádný efekt jak na lidi, tak na rozpočet. Naopak třetí z nejdůležitějších opatření reformy, tedy snižování výše nově vypočtených penzí, které se začne do důchodů promítat už od ledna, ve svém programu hnutí ANO vůbec nezmiňuje.

V minulosti přitom stínový ministr práce Aleš Juchelka (ANO) pro deník Echo24 uvedl, že jde o jedno z opatření vládní reformy, které bude chtít hnutí zrušit. Nyní se v programu hnutí ANO objevuje z této trojice hlavních opatření pouze zastropování růstu důchodového věku a opětovné navýšení valorizací. „Zastropujeme věk odchodu do důchodu na 65 letech a obnovíme spravedlivý valorizační vzorec, který zohlední růst životních nákladů rodin důchodců a polovinu růstu reálných mezd,“ uvádí v programu hnutí ANO. Nyní se důchody mají valorizovat o třetinu růstu reálných mezd. V obou případech je to však pro další volební období vlastně jedno.

Vláda prosadila posunutí stropu pro věk odchodu do řádné penze na 67 let. Jenže k „magické“ hranici 65 let se poprvé dostanou důchodci a důchodkyně až při odchodu do řádné penze v roce 2030. V době následujícího volebního období se tedy zrušení reformní změny nijak na navyšování penzijního věku neprojeví, naopak jeho růst bude pokračovat tak jako dosud mnohem rychlejším tempem, dokud nedosáhne hranice pro odchod 65 let.

Podobně je tomu pak v případě znovuzavedení pravidelného růstu penzí o inflaci a polovinu růstu reálných mezd. Změna, kdy se k penzím přičítá pouze třetina růstu reálných mezd, se dosud nijak neprojevila. Kvůli rekordní inflaci posledních let se totiž k penzím žádný růst reálných mezd nepřičítá. A tomu tak bude opět zřejmě až do roku 2029.

Nejprve totiž musí růst reálných mezd překonat inflaci minulých let. Navíc v případě valorizací existuje roční zpoždění, v potaz se bere růst reálných mezd z doby před dvěma lety. „Následně bude až do roku 2030 podíl výdajů na důchody na HDP mírně klesat, a to především vlivem toho, že až do roku 2029 (kdy dojde k vyrovnání poklesu reálných mezd v letech 2022 a 2023) budou důchody zvyšovány pouze o růst cen. Poté bude docházet k postupnému nárůstu výdajů na důchody v poměru k HDP, které zrychlí po roce 2037, kdy do starobního důchodu začnou odcházet silné ročníky narozené v sedmdesátých letech minulého století,“ píše ve své zprávě o stavu důchodového systému z minulého roku ministerstvo práce.

Reforma tedy obnáší tři zásadní opatření, růst důchodového věku, snížení budoucích valorizací penzí a pak postupné snižování výše nově přiznaných penzí mezi lety 2026 a 2035. Podle reformy má totiž klesat takzvaná redukční hranice, do které se teď započítává sto procent výdělku. Měla by být každý rok o procentní bod nižší, do roku 2035 by se tak měla dostat ze sta na 90 procent. Současně se má začít zohledňovat i menší procento výdělku za každý rok. Nyní je to 1,5 procenta, nově by to pak mělo být 1,45 procenta.

Jde přitom o opatření, která podle nedávné studie Národní rozpočtové rady znamenají pozitivní dopad kolem dvou procent HDP, tedy patří do budoucna k těm nejzásadnějším z hlediska šetření výdajů. „Zatímco bez těchto úprav by důchodový systém generoval kolem roku 2060 deficity ve výši 4 % HDP, po změnách bude maximální deficit důchodového systému pouze 1,6 % HDP, tedy až o 2,4 % HDP méně,“ uvádí studie k již schváleným změnám v rámci reformy penzí. To znamená v dnešních číslech úsporu zhruba 200 miliard korun.

Největší dopad má s náskokem zvýšení věku pro odchod do penze, mělo by postupně šetřit až 1,2 % HDP, což je zhruba polovina z odhadovaných snížených výdajů. V dnešních číslech jde zhruba o 100 miliard korun. Další v pořadí je pak zmíněné snížení výpočtu nových penzí, které začne postupně nabíhat od roku 2026. Tato změna má ušetřit až 0,8 % HDP, tedy další desítky miliard. Zbylých zhruba 0,4 % HDP z ušetřených výdajů pak míří právě za zpomalenou pravidelnou valorizací penzí.

Prioritami opozičního hnutí ANO před říjnovými sněmovními volbami jsou podle expremiéra Andreje Babiše kromě zastropování věku odchodu do důchodu na 65 letech také levné energie či prosazení přísného azylového zákona. Získat peníze na své priority chce ANO podle něj důsledným výběrem daní, vylepšenou elektronickou evidencí tržeb (EET), transparentním soutěžením zakázek či potíráním práce načerno. První místopředseda ANO Karel Havlíček oznámil, že ANO v příštích dnech představí i svoji hospodářskou strategii.