Skryté koalice se mohou rozhádat o peníze

Volební zákon říká, že pro vstup do sněmovny politická strana či hnutí potřebuje získat aspoň pět procent hlasů, volební koalice dvou stran potřebuje aspoň osm procent a koalice tří a více stran 11 procent. Některé „koaliční“ subjekty se bojí, že by tyto klauzule nepřekonaly, proto, i když na jedné kandidátce figurují členové více stran, oficiálně kandidují pod hlavičkou jedné, takže nemusejí dosáhnout vyšší hranice pro vstup do sněmovny. Mnozí to ale považují za podvod a obcházení minimálně ducha zákona, když ne rovnou litery. Strana Volt kvůli tomu podala žaloby u krajských soudů na registraci kandidátek SPD a hnutí Stačilo!. Hnutí Přísaha zas zažalovalo Piráty, kteří na svých kandidátkách mají členy Zelených. Spekuluje se i o možných žalobách po volbách.

O problematice těchto skrytých koalic a jejich politických i právních důsledcích debatovali Marek Antoš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Petr Just z Metropolitní univerzity Praha a Kryštof Doležal z Transparency International. Diskuse proběhla 28. srpna, tedy před zveřejněním rozsudků všech krajských soudů.

Začnu úplně základní otázkou. Proč vlastně vůbec je v zákoně rozlišení mezi koalicemi a jednotlivými stranami? A proč mají jiné hranice pro vstup do sněmovny?

Just: Účel vyšších uzavíracích klauzulí je, aby se předešlo přílišné fragmentaci Poslanecké sněmovny. Teoreticky se můžeme bavit i o koalicích, které by měly ne dvě, tři, čtyři politické strany, ale i více. Potom by byl zastupitelský sbor příliš fragmentovaný. Na druhou stranu, když se díváme na situaci, která nás teď čeká, tak je evidentní, že ani ta vyšší uzavírací klauzule patrně nezamezí tomu, aby sněmovna byla fragmentovaná. Takže je otázka, jestli to je ještě stále namístě, jestli je stále potřebné mít tuto uzavírací klauzuli. Když se díváme na evropský prostor, tak vyšší uzavírací klauzule pro kandidatury více politických stran máme spíše v tom postkomunistickém, zatímco s výjimkou Itálie v zemích takzvané západní Evropy se zpravidla vyšší uzavírací klauzule pro koalice neaplikuje. Je stejná jako pro kandidaturu jedné politické strany.

Momentálně jsou nejvíce propírány takzvané skryté koalice, kdy nejde o přiznanou oficiální koalici, ale více stran kandiduje na kandidátce jedné partaje. Nejvíce se mluví hlavně o třech uskupeních, která mají šanci dostat se do sněmovny. Tedy o spojenectví Pirátů a Zelených, o koalici Stačilo! a o SPD s různými ministranami. Je mezi těmi třemi subjekty nějaký rozdíl?

Doležal: Za mě je otázka, jestli bychom vůbec těmto uskupením měli říkat koalice, a to i ve světle rozsudků, které začínají vycházet v posledních dnech. Jestli se nejedná spíše opravdu o nějaká faktická uskupení, která se vzájemně podporují s cílem sdružit politické síly, sdružit své voliče, a tím pádem zvýšit svou šanci na získání mandátu v Poslanecké sněmovně. Koalice je spíše o tom, že se jí prohlásíte. To nám nyní říkají i soudy. Tedy ty strany, o kterých jste tady mluvil, těmi koalicemi v tomto ohledu nejsou. Co se toho rozdílu týče, tak ten je zřejmý. Jedno z těch uskupení, konkrétně Stačilo!, je nový zastřešující subjekt, který vznikl specificky za účelem nějakým způsobem skrýt staré značky nebo se od nich oprostit. Ty další strany jako Piráti a SPD jsou pokračující politickou značkou, na kterou se ovšem navazují další subjekty. Právě i třeba proto, aby je ta hlavní značka vytáhla nahoru.

Celá audio a video verze zde.

Zkrácená verze na YouTube zde.

Celý text si můžete přečíst již nyní na ECHOPRIME nebo od středečních 18:00 v digitální verzi časopisu. Od čtvrtka je na stáncích v prodeji tištěné vydání Týdeníku Echo. Týdeník Echo si můžete předplatit zde.