Kongres protestních lístků

KOMENTÁŘ

Kongres protestních lístků
Nové složení předsednictva ODS. Foto: ODS
1
Komentáře
Bohumil Pečinka
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Základním rysem prvního dne jedenatřicátého kongresu ODS bylo, že nikdo nesoutěžil o místa ve vedení. Na všech šest hlavních míst (předseda a pět místopředsedů) bylo šest kandidátů. V takové atmosféře nekonkurence se odlišný názor vyjadřuje neúčastí na hlasování nebo zneplatněním hlasovacího lístku.

Z 566 delegátů ostravského kongresu stabilně hlasovalo kolem 523. Předseda Petr Fiala získal 423 hlasů, což je 81 procent, čímž získal zhruba o 13 procent méně než před dvěma lety. Pro prvního místopředsedu Zbyňka Stanjuru hlasovalo 383 delegátů, což je 74 procent hlasujících.

 

U řadových místopředsedů byly rozdíly ještě větší a naznačují sílu jejich mandátu i případné šance na zvolení, pokud by se s dnešní vedoucí dvojicí cokoli stalo (Martin Kupka 457 hlasů, Alexandr Vondra 448 hlasů, Martin Baxa 374 hlasů a Eva Decroix 311 hlasů). Co způsobilo, že v ODS není větší soutěž být ve vedení?

Za pár dní to bude 33 let, co byla ODS na svém kongresu v Olomouci ustavena. Je to strana stejná i jiná. Stejná v tom, že si udržela dominantní postavení v pravé části spektra a drží podobná ideová východiska. Není však stranou-buldozerem, který by jako kdysi prosazoval radikálnější program. V dnešní situaci by to znamenalo zmenšit stát, výrazně ho deregulovat na každé úrovni a vytvářet účinnější hlasovací koalice v Evropské unii. V tom ODS selhává.

Obrovským zlomem v historii strany byl rok 2013 a razie na Úřadu vlády, která vedla k opadnutí podpory pro tuto stranu. V předčasných volbách získali občanští demokraté necelých osm procent a bojovali o přežití. To se vepsalo do jejich politické DNA víc, než si jsou dodnes ochotni připustit. Tehdy válcovali konkurenty, dnes spoléhají víc na konsenzuální dohody.

Před deseti lety přežili jen díky tomu, že je podržely elity na lokální úrovni, především garnitura starostů a zastupitelů měst střední velikosti. Z nich se pak vytvořila nová vládní garnitura, doplněná o několik nových tváří. Před deseti lety vzniklo souručenství starostů a učitelů, které vede stranu dodnes. Vedlejším efektem je, že nemají takové ambice přetvářet a riskovat jako první generace, v jejímž čele stáli vesměs ekonomové a podnikatelé.

Aktuálním momentem nesoutěživosti na kongresu ODS bylo, že řada politiků s ambicemi už myslí na situaci po příštích sněmovních volbách v říjnu 2025, o nichž si myslí, že nemusí dopadnout dobře. Nechtějí být proto spojováni s garniturou, o níž si myslí, že nemá šanci zvítězit. Výsledkem bylo personální hlasování, které by se dalo označit slovy „mírný protest v mezích zákona“.

Na rozdíl do svého rivala z prvních dvaceti porevolučních let (ČSSD) občanští demokraté nenarazili na silného politického predátora, který by jim přetáhl jejich voličskou klientelu. Pokoušela se o to Unie svobody nebo TOP 09, ale vždycky se ODS vrátila do původní pozice hlavní síly napravo. Zato ČSSD atakoval Andrej Babiš a na svou stranu převzal většinu voličstva. V tom měla ODS štěstí.

Staronovým předsedou se opět stal Petr Fiala. Ve svém smířlivém projevu, připomínajícím hodnocení třídního učitele na konci školního roku, vyzvedl klady všech koaličních partnerů i rozhodujících politiků ODS a dostal mandát pokračovat. Fiala má svůj nevzrušivý styl, nepředstíraný zájem o zahraniční politiku, ale v jeho týmu zoufale chybí makroekonom, kteří by dokázal jasně říct, kde se země nachází a kam směřuje.

Nedávný průzkum agentury IPSOS ukázal, že nejen voliči populistických stran a levice, ale i pravice poptávají člověka, který jim nabídne ztotožnění se nejen se svým osobním příběhem, ale taky popíše obrysy stále složitější doby běžným jazykem. Bez vůdců tohoto typu se nedají vyhrát žádné příští volby.

 

×

Podobné články