Bude bojiště budoucnosti autonomní? V Německu se nákup drahých tanků setkal s kritikou

Německý kancléř na začátku plnohodnotné ruské invaze na Ukrajinu mluvil o Zeitenwende, bodu zlomu, a slíbil masivní investice do vyzbrojení bundeswehru. Tři a půl roku poté přišel historik Neill Ferguson a ekonom Moritz Schularick se silnou veřejnou kritikou, že masivní investice do obrany jdou z 90 % do těžké techniky, minulých válek a minimum jde do klíčových nových technologií nového bojiště, jako jsou drony či další autonomní systémy. Deník Echo24 se obrátil na vojenské analytiky s dotazem, jak oprávněná tato kritika je, a jak se ve zbrojení na konflikt příštího desetiletí daří české armádě.

V nedávném komentáři Ferguson s Schularik kritizovali především nepřipravenost německého průmyslu, který podle nich ani čtvrtý rok, co kousek od německých hranic zuří válka, není připraven na výrazně větší výrobu zbraní, než před konfliktem.

Druhou výtkou, která od obou autorů padla, bylo rozvrstvení německých investic, kdy 90 % z nich šlo do tradiční drahé techniky jako jsou letadla, lodě a tanky, když přitom tank za miliony eur je schopný zničit dron za stovky eur. Za příklad pak autoři dávají britskou analýzu, podle které by až 80 % výdajů a investic mělo v budoucnu mířit do autonomních systémů jako jsou automobily či drony. U dronů pak zkritizovali jejich naprosto nedostačující množství v Německu, když jich chce bundeswehr v následujících letech podle autorů pořídit desetitisíce a Ukrajina jich za rok vyrobí několik milionů. Zkritizovali také nedostatečné investice do vývoje, kdy do vývoje jde asi 1% rozpočtu bundeswehru, zatímco například americká armáda do výzkumu dává i 15 % výdajů.

Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy z FSV UK je kritika obou příliš příkrá. „Víte, ono dneska je zaklínadlem všude hovořit o dronech. To je samozřejmě podstatná věc, ale vy k tomu, abyste mohl vést donovou válku, musíte mít i ten zbytek. Ten konflikt na Ukrajině ukázal, že velké svazy některých častí těžké techniky proste zbytečné nejsou a vy tu masu, kterou teď bundeswehr nemá, vybudovat musíte. Navíc v Německu velká část těch peněz půjde do protivzdušné obrany,“ uvedl Bříza. Upozornil také, že bundeswehr rozjel přes 320 projektů a množství investic je tak od konce Studené války bezprecedentní.

Například do protivzdušné obrany, tedy i do obrany proti dronům, chce Německo dát téměř půl bilionu korun, upozorňuje Bříza. V rámci protivzdušné obrany Německo pořizuje například moderní systémy Iris-P nebo přes 550 systému Skyranger přímo proti dronům.

Podobně reagoval i bezpečnostní analytik a Senior Fellow Cevro institutu Jan Jireš. „Větší investice a větší úsilí mělo jít do vývoje autonomních systémů a do vývoje obrany proti nim, určitě. Ale zároveň by se to nemělo pohybovat od extrému do extrému, respektive nemělo by to jít od nuly na sto, to kyvadlo by se nemělo vychýlit úplně jednostranně,“ uvedl Jireš. Doplnil, že investice do armády kvůli podfinancování, jak v Německu, tak v Česku, jsou potřeba do všech domén moderního válčení. Upozornil také, že během samotné války na Ukrajině dominovaly bojišti v různých fázích různé zbraně. „V té první fázi, po únoru 2022, řekněme do konce roku 2022, to byla manévrová pozemní válka, kde hlavní roli hrály tanky, obrněné transportéry, Javeliny. Potom vlastně ta válka zamrzla a dominantní technologickou roli v té válce převzalo dělostřelectvo. Přestala to být manévrová válka a stala se z toho dělostřelecká válka. A teprve v posledním roce třeba máme pocit, že válce dominují autonomní systémy a obrana proti nim,“ uvedl Jireš.

Stále podle něj bude potřeba, aby armády NATO investovaly do všech domén moderního válčiště, jak podzemních, vzdušných, námořních, ale i například vesmírných či do kyberprostoru. „Pořád je potřeba mít letectvo, aby se stát dokázal bránit v té vzdušné doméně na delší vzdálenost jiným způsobem. To samé námořnictvo. To, že v budoucnosti letadla, F-35, které budou pilotované, budou doprovázeny rojem dronů, které je budou podporovat, to je samozřejmě pravda,“ uvedl Jireš. Podle něj však stále bude potřeba i těžší techniky. Bříza pak upozorňuje, že i přes kritiku malé výroby dronů se málo prostoru věnuje vzdělávání obyvatel, jak se v dronové válce chovat, případně jak drony ovládat, což bude mnohem náročnější investice, než rozjetí masivní výroby v případě konfliktu.

Oba analytici pak vypichují důležitost právě letounů páté generace F-35, které pořizuje jak Německo, tak i Česká republika. Tyto letouny mají technologie a senzory, které jsou schopny využívat data z více domén a spolupracovat s dalšími složkami vojsk.

Další důležitou složkou je pak podle obou analytiků protivzdušná obrana. Česko nedávno pořídilo radary MADR a minulý rok získalo pasivní sledovací systémy DPET, které jsou schopny sledovat až 200 cílů současně. V současnosti používá na krátkou vzdálenost komplety RBS 70 a do Česka budou v následujících letech dodány i komplety pro střední dolet SPYDER. Pro nejvyšší vrstvu protivzdušné obrany by se Česko mohlo zapojit do Sky Shield Iniciative pod taktovkou Německa nebo například do společných nákupů Patriotů, upozorňuje Jireš. Česko by také mělo v roce 2027 získat moderní americké satelitní spojení MILSATCOM.

Oba analytici jsou však zároveň skeptičtí k tomu, že lze předvídat, jaké konkrétní zbraně se v příštích letech na bojištích prosadí. „Samozřejmě jsou obavy z AI, aby jedna ze stran nezískala výhodu a následně to nepoužila, ale já to krotím, já si myslím, že ten vývoj bude podobný u rozličných stran. A že by k něčemu takovému nemělo dojít. Ano, my slyšíme dnes z ukrajinského válčiště o nových systémech a hypersonických zbraních a kluzácích a o střelách s jaderným pohonem. Ale to jsou nosiče jaderných zbraní, odstrašující zbraně. A ten dealbreaker Kinžal, vidíte, že se to nestalo, že i ta zbraň je sestřelitelná, jsou na ni střely protivzdušné obrany. Je to prostě vývoj a nemyslím si, že by nějaká strana měla získat tak velkou technologickou převahu, že by měla být schopna porazit adekvátního, technologicky vyspělého protivníka,“ uvedl Bříza.