Litva viní ruskou GRU z pokusu o žhářský útok. Pokusila se o něj prý i v Česku

Za pokusem o podpálení litevského podniku dodávajícího rádiové skenery ukrajinské armádě byla v roce 2024 ruská vojenská rozvědka GRU, oznámili dnes podle agentury Reuters litevští činitelé. Stejná skupina spojená s GRU se podle nich pokoušela o žhářské útoky také v Česku, Rumunsku a Polsku.

V souvislosti s pokusem o útok v Litvě bylo obviněno šest lidí ze Španělska, Kolumbie, Kuby, Ruska a Běloruska, uvedli vyšetřovatelé. Obviněným hrozí až 15 let ve vězení. Všichni měli vazby na Rusko, kde studovali, cestovali nebo tam měli známé.

„Zločiny byly koordinované a vykonavatelé dostávali rozkazy od skupiny lidí v Rusku, kteří jsou spojení s GRU,“ řekl zástupce šéfa litevské kriminální policie Saulius Briginas. Uvedl, že skupinu, která útok koordinovala, tvořili Kolumbijci a Kubánci žijící v Rusku. V Česku se podle Briginase skupina pokoušela o útok na autobusy, poštu a kino, v Rumunsku se zaměřila na ropnou infrastrukturu a v Polsku na stavební sklady.

Pražský soud poslal loni v červnu na osm let do vězení Kolumbijce, který o rok dříve spáchal žhářský útok na pražský dopravní podnik. Soud ho uznal vinným z teroristického útoku a z přípravy dalšího. O pravděpodobnosti zapojení Ruska mluvil po útoku tehdejší premiér Petr Fiala, nicméně státní zástupce Martin Bílý později uvedl, že „důkazní situace není taková, abychom mohli říct, že to bylo na objednávku nebo že organizátor byl z Ruska“.

Litva a další pobaltské země patří k pevným spojencům Ukrajiny, která se skoro čtyři roky brání ruské agresi. Tyto země, které bývaly součástí Sovětského svazu, dlouhodobě varují před nebezpečím, jaké pro Evropu představuje Rusko.

Litva loni v březnu ruskou GRU obvinila ze žhářského útoku na obchod IKEA ve Vilniusu z května 2024 a označila ho za terorismus. Provedli ho podle ní dva ukrajinští občané.

Některé evropské země se zejména předloni stávaly dějištěm žhářských útoků a podobných incidentů. Úřady varovaly, že může jít o provokaci ze strany Ruska, které se snaží vyvolat paniku u veřejnosti a přimět tyto země, aby omezily nebo zastavily svoji pomoc Ukrajině. Moskva taková obvinění odmítá a říká, že Západ podněcuje protiruské nálady.