Stavba Dukovan ve stylu po nás potopa

KOMENTÁŘ

Stavba Dukovan ve stylu po nás potopa
Z toho, co mělo být spolu s důchodovou reformou hlavním zářezem této vlády, tedy dokončení tendru na Dukovany, teď bude v kampani těžit spíš Andrej Babiš. Foto: Úřad vlády
1
Komentáře
Markéta Malá
Sdílet:

Hlavní zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Dukovanskou fraškou z posledních dní se umně chytá hnutí ANO. Dalo se to čekat. Karel Havlíček už říká, že podpis o stavbě nových jaderných bloků by měla vláda Petra Fialy nechat až na příští vládu. A taky prý má premiér zřídit krizový jaderný tým a napravit českou reputaci. Takže z toho, co mělo být spolu s důchodovou reformou hlavním zářezem této vlády, tedy dokončení tendru na Dukovany, teď bude v kampani těžit spíš Andrej Babiš.

Fiala si naběhl už tím, že chtěl podepisovat smlouvu s korejskou KHNP s velkou pompou (kvůli kampani), takže se nepodepisovala ihned po rozhodnutí antimonopolního úřadu, který zamítl stížnost francouzské EdF. Místo toho se oznámil 7. květen jako „velký den“. I když s tím údajně měl problém jak šéf ČEZ Daniel Beneš, tak zbytek vlády. A nakonec se opravdu nic nekonalo, protože mezitím Francouzi stihli podat žalobu u Krajského soudu v Brně, který předběžným opatřením podepisování zablokoval. A teď se musí čekat na finální verdikt.

 

Pro vládu i ČEZ je to velká čára přes rozpočet. Stejně tak asi nepočítaly s tím, že Evropská komise se začne na žádost EdF zabývat ještě před podzimními volbami možnými nedovolenými státními subvencemi pro KHNP, což by narušovalo pravidla evropského trhu, a taktéž české vládě sdělí, ať podpis smlouvy odloží. Vykrucování se ministra průmyslu Lukáše Vlčka celé té situaci moc nepomohlo a bylo spíš nedůstojné.

Dopis zaslal francouzský místopředseda Evropské komise Stéphane Séjourné už 2. května, ale vláda to zamlčela a stále se počítalo s podpisem k 7. květnu. Na to dost ostře reagoval Daniel Beneš. „Francouzi udělají všechno pro to, aby taková elektrárna nevznikla. Nejde jim o to, vyhrát, ale o to, aby tady elektrárna nevznikla. A to je dramatická zpráva pro Českou republiku,“ uváděl. Stejně tak to jako spiknutí Francouzů prezentuje vláda. Není se ale asi čemu divit. Proč by si Francie chtěla nechat vpustit Korejce (byť by stavěli stejně jen u nás, všude jinde v Evropě se z projektů stahují) na evropský trh? Jejímu jednání se nelze moc divit.

A na to, že Francouzi mají silné páky a u Evropské komise může nastat problém, mnozí upozorňovali dlouhodobě a opakovaně. Ale česká vláda to slyšet nechtěla. Naopak těm, kdo se podivovali tomu, že nám může Evropská komise vnucovat podmínky pro státní podporu, tedy že nám musela poskytnout notifikaci, bylo říkáno, že ničemu nerozumí. Ale teď je Komise ta zlá, protože nám zasahuje do stavby našich reaktorů.

Komise zahájila zatím předběžné zkoumání nedovolené podpory, oficiálně tedy ještě konat nezačala. Vláda se to celé snaží zlehčovat tím, že to nic neznamená. Ale zároveň se Petr Fiala chystá jednat s šéfkou Komise Ursulou von der Leyenovou a přesvědčovat ji.

Pak je tedy ještě nutná renotifikace podpory pro pátý blok, na kterou se čekalo přes dva roky. Kvůli tomu, že vláda změnila investorský model, když ovládla 80 procent ve společnosti Dukovany II, která je investorem, musí se žádat o notifikaci znovu. Působí to v tom celém dost komicky. Zase to nevyšlo. Pro druhý blok vláda Komisi ještě o notifikaci ani nepožádala. Zároveň je to ale v jiném ohledu pozitivní. Schválená notifikace obsahuje naprosto nevýhodné podmínky, především co se týče upravování výkonu bloku podle výroby zelených zdrojů, které mají v síti přednost. Takže by nový blok měl fungovat na nižším než optimálnějším výkonu, což nedává smysl ani z hlediska technologie, ani z hlediska finanční návratnosti. Je v našem zájmu vyjednat podmínky, které budou dávat nějaký smysl. Po podání žádosti o notifikaci v únoru 2022 došlo k reformě trhu s elektřinou a byla přijata pravidla pro podporu nových výrobních zdrojů včetně jádra. Takže by schvalování notifikace mělo být o dost rychlejší.

Ještě ale zpět k opatření brněnského soudu. Společnost Dukovany II prý proti němu podá příští týden kasační stížnost. A jak vláda, tak ČEZ jsou přesvědčeny o tom, že všechno udělaly správně, a argumentují bezpečnostní výjimkou. Ale jestli soud rozhodne o tom, že se bezpečnostní výjimka neměla využít a mělo se postupovat běžně podle zákona o zadávání veřejných zakázek, vrátilo by se to celé na začátek. Bezpečnostní výjimka je součástí už zadávací smlouvy mezi ČEZ a státem z roku 2020. Měla zajistit třeba to, že stát má přístup ke všem informacím a může vznášet připomínky a také může odmítnout některého z možných dodavatelů. Což se stalo v případě Rosatomu.

Jenže Krajský soud v Brně ve svém odůvodnění uvádí, že antimonopolní úřad se mohl dopustit „závažného pochybení“, protože Francouzům nevyhověl a vyloučil sám sebe z přezkumu průběhu tendru. Ačkoliv šéf Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) Petr Mlsna tvrdil, že není v jejich kompetenci se stížností EdF zabývat, soud říká, že Mlsnův úřad má povinnost dohlížet na plnění zásad zadávacích řízení, i pokud se na zakázku vztahuje bezpečnostní výjimka. To je tvrzení proti tvrzení a nevypadá to, že by to mělo být rychle vyřešeno.

Je stále ne úplně vysvětlené, proč vláda pokračovala v tom, co začala vláda Andreje Babiše, tedy ve veřejném tendru. Ještě k tomu, když ČEZ není plně státní společností. Proč se neuzavřela mezivládní dohoda, tak jako to udělali třeba v Polsku, v Maďarsku nebo ve Velké Británii? Proč vláda neprovedla vhodnou formou (a hlavně čistou, bez použití chystaných podvodů typu lex ČEZ) ovládnutí ČEZ, jak sliboval premiér i ministři koalice opakovaně? Proč společnost Dukovany II stát ovládl jen z 80, a ne ze sta procent?

Jak může vláda, jmenovitě hlavně premiér, přicházet s výkřiky typu „letos půjde o peníze každého z vás“, když skrze windfall tax obrala o peníze ty nejdrobnější i ty největší investory? Vláda má rozhodně pravdu, že je ve veřejném zájmu energetická bezpečnost, a tudíž i stavba jaderných bloků jakožto stabilních zdrojů elektřiny. Tak proč se do toho mají plést soukromé zájmy? A proč to nakonec vypadá tak, že celé dokončení tendru mělo být jen předvolebním divadlem ve stylu po nás potopa?

 

×

Podobné články