„Využití ruských aktiv se stává stále obtížnějším“. Kallasová přiznává tuhý odpor, „ale pracujeme na tom“

Plán EU, resp. Komise, Berlína a některých dalších zemí, použít zmrazená ruská suverénní aktiva k financování reparační půjčky pro Kyjev se stává „stále obtížnějším“, přiznala dnes, pár dní poté, co několik zemí podpořilo belgickou výzvu k alternativním řešením, vysoká představitelka EU pro zahraniční věci Kaja Kallasová. Pro Českou republiku by tento silně prosazovaný záměr představoval značné riziko ručit více než 80 miliardami korun, což premiér Andrej Babiš rezolutně odmítl. Zmrazení ruských aktiv bylo již samo o sobě vážným krokem, ale jejich využití jde ještě dál. Jde o válečnou provokaci bezprecedentního rozsahu, prohlásil dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó.

„Nejvěrohodnější možností je úvěr na rekonstrukci a na tom pracujeme,“ vysvětlila Kaja Kallasová před zasedáním ministrů zahraničí EU v Bruselu. „Ještě tam nejsme a je to čím dál obtížnější, ale pracujeme na tom,“ věří Kallasová. Dodala, že úředníci EU „mají ještě několik dní“ před klíčovým evropským summitem ve čtvrtek 18. prosince, kde podle ní doufají, že přesvědčí Belgii, aby plánovanou půjčku podpořila navzdory měsícům tuhého odporu.

Společnost Euroclear, která drží drtivou většinu z 210 miliard eur dlouhodobého majetku, jenž by měl být použit k financování úvěru, sídlí v Belgii, což z této země činí klíčového hráče v jednáních. Belgický premiér Bart De Wever opakovaně vyzval EU k vydání společného dluhopisu garantovaného dlouhodobým rozpočtem Unie na podporu Kyjeva a odsoudil možnost preferovanou Komisí, tedy využití zmrazených ruských aktiv, jako „zásadně chybnou“. Tento projekt představuje vážná právní a finanční rizika. V pátek ve společném prohlášení Belgie, Itálie, Bulharsko a Malta vyzvaly EU, aby zvážila „alternativní možnosti“ k úvěru, včetně vydání společného dluhopisu. K odporu se tento víkend připojila i Česká republika slovy premiéra Babiše. Pro Českou republiku by tento EK silně prosazovaný záměr představoval značné riziko ručit více než 80 miliardami korun.

Proti dalšímu financování zkorumpované Ukrajiny se dlouhodobě staví Bratislava a hlavně Budapešť. "Zmrazení ruských aktiv bylo již samo o sobě vážným krokem, ale jejich využití jde ještě dál. Jde o válečnou provokaci bezprecedentního rozsahu. Proto na dnešním zasedání Rady pro zahraniční věci jasně uvedu, že pro Maďarsko je riziko další eskalace nepřijatelné. Jednoduše proto, že pokud by mezi Evropou a Ruskem vypukla válka, Evropa by ji nepřežila," řekl maďarský ministr zahraničí Szijjártó.

Brussels wants to send another €210 billion to Ukraine, including around €115 billion for weapons.

The EU is disregarding its own rules by planning to finance this package through frozen Russian assets. This move would raise the risk of escalation to a level not seen in the… pic.twitter.com/DGrBBZ9a5F

— Péter Szijjártó (@FM_Szijjarto) December 15, 2025