Další půjčka nebo vyšší daně. Růst obranných výdajů na 5 % HDP zamává erárem

Zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) by představovalo velký zásah do veřejných financí. Shodli se na tom analytici. Na výdaje by si podle nich Česko muselo půjčit, nebo zvýšit daně, případně obojí. V dopadu růstu obranných výdajů na firmy se analytici neshodli. Zatímco podle některých by se jednalo o příležitost pro tuzemský průmysl, jiní míní, že by efekt vzhledem k výrobním kapacitám nemusel být takový.

Státy Severoatlantické aliance se dnes na summitu v Haagu zavázaly vydávat do roku 2035 pět procent HDP na obranné a související výdaje. Konkrétně 3,5 procenta by mělo být určeno na armádu a 1,5 procenta na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.

HDP za loňský rok dosáhl podle Českého statistického úřadu 8,01 bilionu korun. Pokud by hospodářský růst v příštích letech pravidelně dosahoval dvouprocentní úrovně, jaká se očekává v letošním roce, plánovaný podíl obranných výdajů pěti procent HDP by v roce 2035 odpovídal 498 miliardám Kč.

"Navýšení na obranu na pět procent HDP vychází z geopolitických potřeb, nicméně z ekonomického pohledu jde o velmi silný zásah do veřejných financí," uvedl hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek. Podle něj by se měly jasněji stanovit rozpočtové priority. "Momentálně není žádný fiskální prostor, který by dovolil zvýšit výdaje na obranu bez kompenzace jinde v rozpočtu," doplnil.

Zvýšení investic do armády podle hlavního ekonoma společnosti Investika Víta Hradila nepřinese významný ekonomický impulz. "Tento efekt bývá největší v sektorech, které mají velký podíl na celkové zaměstnanosti, vysokou technologickou přidanou hodnotu a nízký podíl dovozu, což v případě vojenské techniky u nás neplatí," řekl. V prvních letech by si Česko na výdaje spíše půjčilo, nicméně vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobý závazek, bylo by pravděpodobné nutné zvýšit daně, dodal.

Hradil společně s hlavním ekonomem Banky Creditas Petrem Dufkem poukázal také na výrobní kapacity zbrojního průmyslu. "Stačí si vzpomenout, jak negativně se ještě nedávno k této industrii stavěly evropské autority a část finančního sektoru. Byla to vlastně oblast tolerovaná nikoliv protěžovaná," řekl Dufek. Stávající výrobní kapacity jsou podle něj už nyní vytížené válkou na Ukrajině.

Podle datového ekonoma Datarun Petra Bartoně je zvýšení výdajů příležitostí pro tuzemský průmysl. Česko má největší podíl průmyslu v EU, řekl. "Otázka, kde na to vzít, je ale složitější. Státy nejeví žádnou ochotu přestat rozdávat lidem peníze či jinak na potřebnou obranu ušetřit ani nechtějí zvyšovat daně, které jsou v EU už tak vysoké v porovnání se zbytkem planety, takže se peníze budou brát budoucím generacím," míní Bartoň. Analytik XTB Jiří Tyleček považuje pět procent HDP za extrémně vysoké číslo. O tom, že bude cíl smysluplně naplňován, má pochyby, řekl.