Průzkum: většina si myslí, že konsolidační balíček přichází pozdě. Dvě pětiny lidí mu nerozumí

Konsolidační balíček k ozdravení státních financí, který minulý týden představila vláda, je podle 51 procent občanů nezbytný, nicméně dvě pětiny lidí mu nerozumí. Necelé tři čtvrtiny navíc nečekají, že navržené změny v sazbách daně z přidané hodnoty (DPH) sníží jejich náklady na život v Česku. Většina občanů si současně myslí, že návrh změn přichází pozdě, a podle více než dvou třetin občanů změny ani nevyřeší narůstající zadlužení státu. Vyplynulo to ze zjištění agentury Median pro Český rozhlas, který ho dnes zveřejnil na svém webu.

Vláda chce podle zveřejněného balíčku uspořit příští rok na výdajích 62,4 miliardy korun a z nových příjmů získat 31,7 miliardy korun, celkem tedy snížit schodek státního rozpočtu o 94,1 miliardy Kč. V dalším roce by to mělo být 53,4 miliardy korun. Kabinet počítá v balíčku se seškrtáním dotací, snížením sumy na provoz státu i na platy. Vzrůst by měla daň firmám, z nemovitostí, z hazardu, lidem s vyšším příjmem či u tabáku a alkoholu. Místo tří sazeb daně z přidané hodnoty mají být dvě. Živnostníkům se mají postupně zvednout minimální odvody. Platit by pak měli tolik jako pracovník s minimální mzdou. Zaměstnanci budou nově odvádět nemocenské pojištění. Věk nástupu do penze by se měl řídit podle prodlužování života. Nové důchody mají být nižší a valorizace mírnější.

Podle Medianu mezi voliči vládní koalice podporuje uvedené návrhy 81 procent dotázaných, zatímco mezi voliči opoziční ANO 33 procent lidí. Zhruba sedmdesátiprocentní podporu má balíček rovněž mezi studenty, s rostoucím věkem se ale míra jeho podpory snižuje. Nejnižší je u vyučených bez maturity a u obyvatel chudších krajů na severozápadě země, uvedl rozhlas.

To, že vláda přichází s úsporným balíčkem včas, si myslí jen devět procent respondentů. Naopak podle 71 procent je tento krok příliš pozdní a podle 69 procent navrhované změny zadlužení státu nevyřeší.

Na dotaz, kdo by se měl nejvíce podílet na úsporách, nejvyšší počet dotázaných, 44 procent, uvedl státní aparát a úředníky. Podle 27 procent by se na tom měly podílet stejnou měrou všechny skupiny a podle 12 procent by se na úsporách měly primárně podílet firmy a podniky. Nejméně lidí chce nechat úspory dopadnout na živnostníky a zaměstnance.

Madian zjišťoval také názor lidí na danění prodeje tichého vína, u kterého vláda navrhuje v úsporném balíčku ponechání nulové daně. Pětapadesát procent dotázaných s tímto rozhodnutím vlády nesouhlasí, 35 procent ano. Naopak s navrženou nulovou sazbou DPH na knihy souhlasí 54 procent lidí a 39 procent nikoliv.

Median provedl průzkum v době od 12. do 15. května mezi tisícovkou lidí.