Budoucí kancléř? Německý Pitomio šikanuje kritiky trestními oznámeními

ÚHEL POHLEDU

Budoucí kancléř? Německý Pitomio šikanuje kritiky trestními oznámeními
Vicekancléř Robert Habeck. Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Tereza Šimůnková
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Copyright 2025 © Echo Media, a.s. © ČTK. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.Provozovatelem serveru je Echo Media, a.s., se sídlem Křížová 2598/4d, 150 00 Praha 5, Česká republika • IČ: 02581574 zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze pod spisovou značkou B 19589.

Blbštajn, kapoun, vemeno. Vylízanec, dacan, pako. Moula, trouba, hňup. Případně starý dobrý kus vola. Enstschuldigen – víc z toho při nejlepší vůli nevytluču. Útržkovitá překladatelská praxe mě naučila, že člověk bohužel musí zůstat věrný originálu, i když má cukání převáděnou věc vylepšit a opepřit, a že se to nemá, i když by to textu dost jednoznačně prospělo. Ve žhavé kauze vicekancléře Roberta Habecka, která se snad dá, ale s výhradami, přirovnat ke sporu o „Pitomia“, je ovšem triviálnost originálu zásadní. Dobře se na tom vidí, kam se země za poslední řekněme dekádu posunula a kam ideálně nejít. Jeden můj německý kamarád říká: „Před patnácti lety chtěly všechny země být jako Německo. Dneska už nechce být jako Německo žádná.“

 

Takže tupohlav. Německé slovo Schwachkopf totiž opravdu není velmi agresivní urážka. Označuje prostě jakousi základní úroveň blbství. Odkaz na případ s „Pitomiem“ má navodit politicko-právní kontext, s lídrem SPD nemá následující text nic společného. Navíc si myslím, že ačkoli se zvnějšku jedná o stejnou věc – politik se brání defamaci za pomoci soudu –, při bližším pohledu už to není tak jednoduché. Ano – Tomiu Okamurovi se vůbec nelíbilo, že si s jeho jménem na úrovni první obecné pohrál Reflex, ale soudil se proto, že se jednalo o profesionální médium sledující politický cíl. Lze si jen těžko představit, že by kvůli podobným výlevům na internetu buzeroval běžnou veřejnost.

To Robert Habeck, německý ministr hospodářství a ochrany klimatu a zelený kandidát na kancléře, naopak působí dojmem, že přesně tohle dělá každé ráno, jen co přijde do úřadu a vypije si kafe. Na běžné občany podal za tři roky v úřadě osm set trestních oznámení kvůli „ochraně osobnosti“, problém je v tom, že se často jedná o naprosto triviální až směšné záležitosti, které by měl přejít mávnutím ruky a jít dělat něco rozumného. Místo toho se projevuje jako pasivně agresivní egomaniak, který za veřejné peníze zneužívá svoje postavení.

Posuďte: V úterý 12.listopadu krátce po šesté – ráno – zazvonila u dveří čtyřiašedesátiletého Steffena Niehoffa z bavorské vesnice Burgpreppach kriminální policie. Poté, co z postele vytáhla nejen jeho, ale i jeho manželku a dceru s Downovým syndromem, kterou málem trefil šlak, u nich kriminálka provedla razii včetně prohlídky Niehoffova počítače a mobilu. Chlapík totiž v květnu nasdílel mem, který parodoval právě Habecka: ve fotomontáži se Habeckova hlava ocitla na šamponu Schwarzkopf Professionell, který byl ale, pozor, trigger warning, teď se otevře samo peklo, přepsán na Schwachkopf. Bamberské státní zastupitelství to ovšem považovalo za podněcování k nenávisti. Trestní oznámení podal milý pan Habeck osobně.