Česko potřebuje rušit nemocnice, nezvládá se ale zbavit ani nevyužitých lůžek

Zdravotnictví se řítí do problémů a o potřebě systémových změn se mluví podobně dlouho jako o důchodové reformě. Zatímco odborníci volají dlouhodobě po tom, že by ke zlepšení situace výrazně pomohlo politicky prakticky neprůchodné proškrtání široké sítě českých nemocnic, problém je ve skutečnosti i s mnohem citlivějšími škrty. Snahy největší zdravotní pojišťovny VZP alespoň o proměnu akutních nemocničních lůžek na stále potřebnější lůžka dlouhodobé péče to zdárně ilustruje.

Nejen z hlediska efektivity utrácení rapidně rostoucích výdajů, ale i vzhledem k očekávanému rychlému stárnutí populace upozorňují odborníci na to, že často málo využívané desítky tisíc akutních lůžek v nemocnicích je třeba rušit a nahrazovat lůžky pro následnou či dlouhodobou péči. Původní plán změnit 5000 lůžek akutní péče, tedy zhruba desetinu jejich kapacity, na jiné formy poskytování péče VZP naplnila asi ze třetiny. Ačkoliv tak pokračuje v tlaku na některé zřizovatele, realita je taková, že letos vznikne zhruba tisícovka lůžek následné péče. Potřeba je přitom násobně víc.

„Na potřebě transformace lůžek se nic nemění, je neoddiskutovatelná. Stále platí, že je třeba reagovat na demografický vývoj, kdy se rodí méně dětí a populace stárne. S tím klesá vytíženost pediatrických oddělení a porodnic, roste naopak poptávka po péči následné a dlouhodobé. Je třeba zohlednit i pokroky v medicíně, kdy se dramaticky zkracuje délka pobytu na lůžku, rozvíjí se jednodenní péče. Obložnost lůžkových zařízení klesá, Česko i přesto ve srovnání se zeměmi OECD patří k těm s nejštědřejším lůžkovým fondem na obyvatele,“ uvedla pro deník Echo24 mluvčí VZP Viktorie Plívová.

Podle dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) je v Česku skoro polovina akutních nemocničních lůžek neobsazená, v některých krajích i víc. V roce 2022 byl průměr necelých 56 procent. Zatímco lůžek akutní péče je vysoko přes čtyřicet tisíc, ve stejném roce bylo asi 12 600 lůžek následné péče a jejich obsazenost byla 81 procento.

Potřeba následné péče bude navíc spolu se stárnutím populace ještě růst. V roce 2050 bude v ČR žít půl milionu seniorů nad 85 let, proti současnosti dvojnásobek. Dostatek vhodných lůžek pro ně podle dat ÚZIS není ani teď, v posledních letech svého života často takoví pacienti opakovaně leží v nemocnicích akutní péče.

Data ukazují, že počet ošetřovacích dní v nemocnicích akutní péče dlouhodobě klesá. Roste ale podíl péče, kterou v nich potřebují senioři. Mezi roky 2010 a 2023 vzrostl o pětinu počet hospitalizovaných nad 85 let bez akutní operace a o čtvrtinu u těch, kteří takový akutní zákrok potřebovali.

„Při jednáních v loňském roce VZP dosáhla možného kompromisu, a to transformaci necelých 2000 lůžek. Svoji roli na řadě míst hrála i atmosféra krajských voleb, kde se případné škrtání či přeměna lůžek stávalo politickým tématem. V jednáních o dalším pokračování transformace lůžkového fondu pokračujeme. Například s deseti lůžkovými pediatriemi a šesti porodnicemi jsme uzavřeli smlouvy na rok či dva (místo standardních pěti, resp. šesti). Jednou z nich je například končící prachatická porodnice s vůbec nejnižším počtem porodů v Česku. O osudu dalších jsme připraveni jednat. Zároveň s tím jednáme o vzniku lůžek následné péče. Pro letošek jejich počet navýšíme zhruba o tisícovku.“ dodala Viktorie Plívová.

Problém je podle odborníků dlouhodobě v efektivitě nemocniční sítě i „distribuci“ kapacit zdravotníků. Česko patří v rámci OECD i Evropské unie k průměru v počtu zdravotníků, v počtu lůžek pak výrazně vyčnívá nad průměrem. Podobné země si vystačí s výrazně menším počtem lůžek a nakonec i nemocnic. Cestou může být tzv. reprofilace nemocniční sítě. To neznamená nutně zavírání nemocnic, ale jejich restrukturalizaci, optimalizaci, tedy kupříkladu právě uzavření oddělení, která dlouhodobě provádí příliš nízký počet výkonů. A transformaci drahých a nevyužívaných lůžek akutní péče na ta do budoucna potřebnější.

Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) loni v listopadu v pořadu České televize Otázky Václava Moravce odhadl, že při zrušení málo obsazených oddělení nemocnic akutní péče, by se mohlo ušetřit 50 miliard korun ročně. Veřejné zdravotní pojištění hospodaří s více než 500 miliardami korun.

Veřejné zdravotní pojištění bylo loni ve schodku 11 miliard korun, vyšší výdaje než příjmy pojišťovny očekávají i letos. Například VZP, jejímiž klienty je 60 procent občanů, naplánovala svůj rozpočet se schodkem 7,7 miliardy. Rozdíl pojišťovny čerpají z rezerv, svaz dlouhodobě upozorňuje na to, že se ale vyčerpají. Zhruba polovinu nákladů celého systému veřejného zdravotního pojištění čerpají nemocnice akutní péče. Náklady na zdravotní péči za pět let vzrostly o 62 procent.