Česko loni dalo na obranu 171,7 miliardy, splnilo závazek vůči NATO vydávat dvě procenta HDP

Česko loni vydalo na obranu 171,1 miliardy korun. Výdaje představují 2,02 procenta hrubého domácího produktu (HDP), takže země splnila zákonnou povinnost obranných výdajů ve výši nejméně dvou procent HDP. Novinářům to v úterý řekla ministryně financí Alena Schillerová (ANO).

Dodržení dvouprocentního cíle, který vyžaduje od svých členů také Severoatlantická aliance, sliboval na konci loňského roku i premiér Andrej Babiš (ANO). Předpokládala ho také minulá vláda premiéra Petra Fialy (ODS). Ta také loni v březnu rozhodla o postupném navyšování výdajů na obranu o 0,2 procenta HDP ročně až do roku 2030.

Členské státy NATO loni na červnovém summitu v Haagu podpořily závazek dosáhnout do roku 2035 výdajů na obranu ve výši 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta na související nevojenské investice. Babiš v minulosti uvedl, že nové cíle nejsou realistické.

NEPŘEHLÉDNĚTE: Rozpočet v roce 2025 vykázal výrazné meziroční zhoršení, schodek se nedodržel o skoro 50 miliard

Státní rozpočet loni skončil v roce 2025 celkově se schodkem 290,7 miliardy korun, který přesáhl plánovaných 241 miliard korun. Deficit byl čtvrtý nejhlubší od vzniku Česka a zároveň třetí nejnižší od pandemie covidu-19. V roce 2024 skončilo hospodaření státu deficitem 271,4 miliardy korun.

Rozpočtové příjmy loni dosáhly 2,081 bilionu korun. Meziročně se zvýšily o 5,9 procenta, proti původnímu plánu byly o 30,5 miliardy korun nižší. Výdaje byly 2,372 bilionu korun, když meziročně vzrostly o šest procent a plán překročily o 44,7 miliardy korun.

Podle Schillerové stojí za nedodržením plánovaného salda zejména podhodnocení výdajů na obnovitelné zdroje energie ve schváleném rozpočtu, nadhodnocení příjmů z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje za regionální školství. Za OZE stát zaplatil o 17,4 miliardy korun více, na povolenkách vybral o 16,3 koruny méně, na platy nepedagogů vydal o 9,2 miliardy korun více.

Rozpočet podle ministryně ovlivnilo i špatné čerpání peněz z Evropské unie. Česko získalo 130,7 miliardy korun, což představovalo 73 procent očekávané částky. Meziročně se příjmy z EU snížily o 18,4 procenta.

V samotném prosinci se rozpočtový deficit prohloubil o 58,3 miliardy korun. Takové prosincové saldo bylo v posledních letech nezvyklé, schodek se zpravidla prohluboval zhruba o 20 miliard korun. Vyšší prosincový deficit vykázalo Česko jen v letech 2006 a 2007.