Kdo nahradí Řezníka z Teheránu? Íránský boj o moc sleduje po smrti Raísího celý svět

SMRT ÍRÁNSKÉHO PREZIDENTA

Kdo nahradí Řezníka z Teheránu? Íránský boj o moc sleduje po smrti Raísího celý svět
Demonstranti v masce íránského prezidenta Ebráhíma Raísího. Protest proti výměně odsouzeného íránského teroristy Asadollaha Asadiho belgickou vládou. 22. července 2022, Washington D.C. Foto: Shutterstock
1
Svět
Sdílet:

Nečekaná smrt íránského prezidenta Ebrahíma Raísího, s nímž o víkendu havaroval v horách poblíž hranic s Ázerbájdžánem vrtulník, odstartovala nový boj o politickou moc v Íránu. S Raísím, který si kvůli masovým popravám na konci 80. let vysloužil přezdívku „Řezník z Teheránu“, se totiž počítalo jako s možným nástupcem duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího. Írán pod jeho vedením platil také za nejvýznamnějšího podporovatele palestinského teroristického hnutí Hamás ve válce s Izraelem a „spolehlivého přítele“ Ruska.

Íránský prezident Raísí zemřel po pádu vrtulníku poblíž ázerbájdžánské hranice v neděli spolu s ministrem zahraničí Hosejnem Amírabdolláhjánem. Smrt obou potvrdila v pondělí íránská státní televize. Kdo druhého nejmocnějšího muže Íránu nahradí, bude jasné až po předčasných prezidentských volbách. Dočasným zastupováním Raísího byl v pondělí pověřen viceprezident Mohammad Mochbar. Ten musí nejpozději do 50 dnů uspořádat nové prezidentské volby.

Smrt Raísího může sehrát zásadní roli v tom, kdo se stane nástupcem nejvyššího íránského vůdce – 85letého ajatolláha Alího Chameneího. Ten drží v Íránu rozhodující moc už 35 let a jeho zdraví je dlouho středem intenzivního zájmu. Právě ajatolláh je tradičně nejmocnějším mužem Íránu, který má poslední slovo v řadě otázek, včetně těch zahraničně-politických.

O Raísím se totiž hovořilo jako o jeho možném nástupci, a jak upozorňuje Institut pro studium války (ISW), současně také jako o největším konkurentovi Chameneího syna Modžtába. „Raísí byl potenciálním nástupcem, protože je podobně jako samotný Chameneí, když se stal nejvyšším vůdcem, poměrně mladý, velmi loajální a je uznáváný ideolog oddaný systému,“ řekl Sanam Vakil, ředitel programu Blízkého východu a Severní Afriky v expertní organizaci Chatham House.

Podle britské stanice BBC se nedá očekávat, že by tragický osud íránského prezidenta a zastánce tvrdé linie nějak zásadně přerušil směr íránské politiky nebo otřásl islámskou republikou. Ale bude zkouškou systému, v němž nyní dominují konzervativní zastánci tvrdé linie ve všech odvětvích moci.

Už před oficiálním potvrzením Raísího smrti ajatolláh v příspěvku na X vzkázal, že „íránský lid se nemusí obávat, nenastane žádné narušení záležitostí státu“. Šéfa diplomacie, který zemřel ve vrtulníku spolu s Raísím, ve funkci nahradí jeho dosavadní náměstek a jaderný vyjednávač Alí Bágherí Kaní. Ten je považovaný za Chameneího důvěrníka.

„Řezník z Teheránu“ Raísí

Raísí byl prezidentem téměř 90milionové islámské republiky od roku 2021 a v době smrti mu bylo 63 let. Dříve působil také jako íránský ministr spravedlnosti. Na konci 80. let si vysloužil přezdívku „Řezník z Teheránu“. Stál totiž v pozadí masových poprav na konci irácko-íránské války v roce 1988, při nichž byly popraveny tisíce politických vězňů. Tehdy teprve 28letý Raísí seděl v tribunálu, který rozsudky smrti vynášel.

Později Írán pod jeho vedením podporoval politicky a velmi pravděpodobně i vojensky teroristické hnutí Hamás, které 7. října loňského roku zahájilo bezprecedentní útok na Izrael. Podporu Íránu mají militantní protiizraelské skupiny nejen přímo v Pásmu Gazy, ale také v Libanonu či Jemenu.

Nedělní havárie se odehrála v době mimořádného napětí na Blízkém východě, kterým zmítá válka mezi Izraelem a radikálně-islamistickým hnutím Hamás v Pásmu Gazy. Jako odpověď na pravděpodobný izraelský útok na íránský konzulát v Damašku Raísí pod vedením Chameneího minulý měsíc zahájil vlastní útok na Izrael pomocí více než 300 raket a dronů. Drtivou většinu se Izraeli a jeho spojencům podařilo zneškodnit.

Raísího politika se v poslední době nesla také ve znamení sbližování vztahů s Ruskem a Severní Koreou. Írán například po vypuknutí války na Ukrajině uzavřel obrannou spolupráci s Ruskem a začal Moskvě dodávat vlastní sebevražedné drony HESA Šáhid-136. Ty Rusko používá k ostřelování ukrajinských měst.

Není proto překvapením, že mezi se mezi kondolenty v pondělí zařadili také ruský prezident Vladimir Putin a ministr zahraničí Sergej Lavrov.

„Jejich role při posilování oboustranně přínosné rusko-íránské spolupráce je nedocenitelná,“ uvedl Lavrov podle agentury TASS. Putin napsal, že „Raísí byl vynikající politik, který celý svůj život zasvětil službě vlasti“ a silně se snažil o to, aby se vztahy Ruska a Íránu dostaly „na novou úroveň strategického partnerství“. Zemřelého prezidenta Íránu nazval „skutečným přítelem Ruska“.

Izrael vinu popírá

Nehoda vrtulníku a následná smrt dvou vysokých představitelů Íránu mohla vyvolat zdání, že jde o pečlivě připravenou akci zahraničních aktérů. Podezření by v takovém případě mohlo padnout například na židovský stát, jehož samotnou existenci íránští představitelé včetně Ebráhíma Raísího dlouhodobě popírají.

Podle nejmenovaného zdroje agentury Reuters ale Izrael do smrti íránského prezidenta nijak zapojen nebyl. „My jsme to nebyli,“ prohlásil podle Reuters zdroj, který hovořil pod podmínkou zachování anonymity poté, co se záchranáři dostali v pondělí brzy ráno k vraku stroje.

 

Sdílet:

Hlavní zprávy