Start nejhoršího rozpočtu v historii

KOMENTÁŘ

Start nejhoršího rozpočtu v historii
Ministryně financí Alena Schillerová s předložením nového, realitě odpovídajícího rozpočtu, váhá. Foto: Jan Zatorsky
1
Komentáře
Lenka Zlámalová
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Zprávy

Další zprávy

Státní rozpočet za loňský rok skončil v historicky největším deficitu 367 miliard korun. Letos to však již po konci ledna vypadá, že bude ještě hůř. Oficiální schodek má vláda schválený sněmovnou na 320 miliard korun. To je ale už dnes úplné hausnumero, které nemá s realitou vůbec nic společného. Není v něm započítáno snížení daní z příjmů o 87,5 miliardy korun, které platí již od ledna. Takže schodek už je teď naplánován nad 400 miliard korun.

Ministryně financí Alena Schillerová s předložením nového, realitě odpovídajícího rozpočtu váhá. Prý až někdy v únoru, březnu. O snížení daní o 87,5 miliardy je přitom rozhodnuto už od konce srpna. Vláda Andreje Babiše fakticky porušuje zákon o státním rozpočtu. Už dávno měla být ve sněmovně s upraveným návrhem o nové zákony o daních.

Už za leden má rozpočet schodek 31,5 miliardy korun. A objevují se v něm úplně stejné trendy jako loni. Státní pokladna se nepropadá do rekordního deficitu především kvůli tomu, že by neustálým vypínáním oslabené ekonomiky přitékalo tak výrazně méně příjmů z daní. Oproti loňskému lednu, což byl ještě měsíc před koronavirovým vypnutím, které přišlo v půlce března, se příjmy z daní propadly o 5,1 procenta. Na daních a pojistném se celkově vybralo o 5,6 miliardy korun méně než loni v lednu. Takže tím se hluboký deficit vysvětlit nedá.

Jen z menší části ho vysvětlují covidové kompenzace pro ty, jimž vláda restrikcemi zakazuje podnikat. Na ty šlo v lednu 8,7 miliardy korun. Kdyby se sečetly jen ony a výpadek daní, nebyl by lednový schodek s 14,3 miliardami korun ani polovina těch 31,5 miliardy.

Vysvětlení obřích deficitů je stejně jako loni v růstu výdajů státu. Vláda Andreje Babiše bere covid jako alibi proto, aby mohla rozhazovat. Výdaje jsou celkově o 19,47 miliardy korun vyšší než loni. I kdyby se z nich odečetla ta covidová pomoc 8,7 miliardy korun, jsou ve věcech, které s čínským virem nijak nesouvisí, vyšší o téměř 11 miliard korun. Nejsou to žádné vyšší investice, jimiž vláda slibovala resuscitovat oslabenou ekonomiku. Investice jsou o 280 milionů korun nižší než loni.

To, co stoupá, jsou výdaje na sociální dávky, především důchody a dotace. To jsou přesně ty dva penězovody, kterými vládní strany uplácí své voliče. Penzisté s jistotou státního důchodu jsou spolu se zaměstnanci veřejného sektoru jedinými společenskými vrstvami, které koronavirové vypínání ekonomiky nijak existenčně neohrožuje. Mají své jisté. Přesto jim i letos, v roce s rekordním deficitem, Babišova vláda přidala víc, než podle zákona měla. A po loňském speciálním bonusu pět tisíc korun, který neměl s covidem vůbec nic společného, ale vláda ho drze řadí do sekce koronavirové pomoci, už ministryně práce Jana Maláčová na Nově fantazíruje, že ještě v létě by důchodci mohli dostat další jednorázovou dávku sedm a půl tisíce korun.

To není nic jiného než čistý úplatek voličům, podobně jako řada dotačních programů. O své dotace za neobsazená místa se teď třeba hlásí Číňany vlastněná letecká společnost Smartwings.

Za evidentně nejhorší rozpočet v historii Česka může víc než covid bezskrupulózní rozhazování Babišovy vlády.

 

 

×

Podobné články