Jak se s Pochem střelit do vlastní nohy

Premiér Andrej Babiš (ANO) opakovaně říká, že nehodlá prezidentu Miloši Zemanovi navrhnout do funkce ministra zahraničí europoslance za sociální demokracii Miroslava Pocheho. Jako důvod svého rozhodnutí uvádí údajný rozdílný přístup Pocheho k migraci a nesouhlas prezidenta a komunistů. Tím se dostává do otevřeného sporu se sociálními demokraty a ohrožuje vznik vlastní koaliční vlády.

Premiér si přitom stěžuje, že musí pro vznik vlády dělat rozsáhlé programové kompromisy, které se mu nelíbí, třeba ohledně karenční doby. Sám uvedl: „Pokud bychom se na začátku dohodli s ODS, pak by tato záležitost určitě nebyla problém, ale mohly by nastat jiné programové neshody. Držíme naše principy a snižujeme daně jako pravičáci. Chceme bojovat proti byrokracii, chceme malý stát, chceme nízké daně.“ Už jen skloubit s programem sociální demokracie tyto představy je malý zázrak. A k tomu ještě ten Poche. Premiér by tak byl nejraději, kdy pan Poche vyřešil vzniklý problém sám a místa ve vládě se vzdal: „Nejlepší by bylo, kdyby se projevil státotvorně,“ řekl premiér.

Je to kuriózní výrok, zvlášť když stačilo málo, a nejen ANO ale celá republika nemusela řešit tak dlouho složení zvláštní nesourodé populisticko-levicové vlády. Koalice, která se rozhádá, ještě, než vznikla a co hůř, má být opřená o komunisty. Kdyby se Andrej Babiš zachoval státotvorně, jak sám vyzývá pana Pocheho, a vzdal se místa ve vládě. Kdyby nechtěl být za každou cenu premiérem. To by tu mohla už dávno být třeba konzistentní pravicově orientovaná vláda s ODS, nebo normální vláda s lidovci a sociální demokraty. Jen s jiným premiérem z ANO…

Bývalo by stačilo, kdyby se sám zachoval přesně tím způsobem, který chce po svém kandidátovi na ministra.