Budoucnost patří streamingu. Bohudík? Bohužel?

KOMENTÁŘ

Budoucnost patří streamingu. Bohudík? Bohužel?
"Výhody, které streaming přináší publiku, se při bližším ohledání mohou ukázat jako spornější, vliv streamingových gigantů na filmový průmysl a filmové umění je také – přinejlepším sporný." Foto: Shutterstock
1
Komentáře
Ondřej Štindl
Sdílet:

Hlavní zprávy

Týdeník Echo

Koupit

Weby provozuje SPM Media a.s.,
Křížová 2598/4D,
150 00 Praha 5,
IČ 14121816

Echo24.cz

Začátkem týdne byly teprve vyhlášeny nominace na Oscary, už teď ale mnozí pozorovatelé vyhlašují faktického vítěze – streamovací služby. Do značné míry právem.

Z deseti snímků nominovaných v kategorii Nejlepší film jen tři ještě nejsou dostupné pro předplatitele žádné streamovací služby – japonský Drajv maj kár režiséra Rjúsukeho Hamagučiho, Spielbergova West Side Story (bude dostupná začátkem března) a Lékořicová pizza Paula Thomase Andersona. Tenhle film bude ještě dlouho možné vidět pouze v kinech, jistě také díky cinefilství a tradicionalismu (ve vztahu k výrobě a distribuci filmového umění) svého režiséra. Těch ostatních sedm bylo na streamu uvedeno souběžně s premiérou v kinech nebo velice krátce po ní, u filmů z produkce Netflixu je krátká kinodistribuce čistě formální, aby byla naplněna kritéria Oscarů.

 

Kinům tahle dominance streamingu nevěstí zrovna skvělou budoucnost. Jistě, situaci ještě dál vyhrotila pandemie, ale ani po jejím, doufejme, brzkém konci se nedá čekat žádné zásadní zlepšení. Lidé si na streaming zvykli, v době uzavírek mu často až propadli. A vlastně není důvod se tomu divit.

Streamování filmů je pro spotřebitele velice výhodné, nebo tak přinejmenším působí. Nabízí jim za nijak vysokou cenu nesrovnatelně větší výběr filmů a seriálů, dostupných, kdy se jim to hodí. Kvalita domácí projekce se navíc dlouhodobě zvyšuje, rozdíl mezi projekcí doma a v kině je menší.

Jenom nostalgici mého typu dokola opakují, že se z dívání na filmy tímhle ztrácí nějaký komunální rozměr, že divák v kině vnímá filmové umění v jiném naladění a jinak soustředěný, že přes všechen ten nesporný technologický pokrok dobrý film prostě potřebuje velké plátno. Navíc – ta nová a obrovsky působící šíře nabídky přináší málo skutečné plurality a hodně uniformity. Výběr mezi argentinskou, belgickou a polskou televizní detektivkou se může smrsknout na volbu mezi třemi variantami téhož, lišícími se jenom v nějakých lokálních detailech. Psychicky narušená policistka se vrací do rodného města, aby tam vyřešila sérii mysteriózních a brutálních vražd a také aby se postavila vlastním démonům a vlastnímu tajemství? Nevídáno! Sem s tím!

Ta uniformita jistě není jen důsledkem nadvlády streamovacích společností, je jí ale výrazně posilována. Je také důsledkem centralizace, rostoucího vlivu několika technologických firem a také algoritmizace, která výrazně přeje opakování modelů, jež už jednou byly úspěšné, zaměnitelnosti nejenom toho, co se vypráví, ale i způsobu vyprávění (viz třeba všechny ty podobně vystavěné dokumentární „true crime“ minisérie na Netflixu). Samozřejmě se dají najít výjimky z těch pravidel a zrovna Netflix taky dokáže poskytnout velice velkorysé podmínky třeba filmům, od nichž se čeká právě úspěch na Oscarech nebo které mají službám přinést prestiž. Standard práce pro ně je ale úplně jiný.

Pro lidi z filmového průmyslu není nástup streamingu velká výhra, firmy vědomé si svého dominantního postavení si diktují často drsné podmínky, pracuje se víc a platí se hůř. Navíc často paušálně, bez ohledu na úspěch či jiné kvality. Hwang Dong-hyuk, scenárista a režisér Hry na oliheň, na svém výdělku nijak nepocítil, že jeho seriál byl na Netflixu globálně nejúspěšnější.

Výhody, které streaming přináší publiku, se při bližším ohledání mohou ukázat jako spornější, vliv streamingových gigantů na filmový průmysl a filmové umění je také – přinejlepším – sporný. Streamingové společnosti jsou dnes jistě vítězi a patří jim dohledná budoucnost. Je ale otázka, kterým z nich. Počet velkých streamovacích společností vzrůstá, je jasné, že uživatelé si nebudou předplácet všechny. Někteří z dnešních gigantů nutně padnou. Na dopadech streamingu pro filmový svět to ale moc nezmění, může je to ještě zhoršit – centralizace a s ní přicházející uniformita se ještě víc utuží.

 

×

Podobné články