1 Pohledem Václava Cílka

Zlatá doba českého zemědělství může být teprve před námi

NOVÉ

Témata:

Uživit lidstvo bude složitější. Václav Cílek o tom mluvil na přednášce na brněnském veletrhu TECHAGRO. Jaké změny čekají zemědělství a co to může znamenat pro Česko, si přečtěte v autorském přepisu přednášky, který vám Echo24 přináší.

Na letošním brněnském veletrhu zemědělské techniky TECHAGRO proběhla za poměrně velkého zájmu veřejnosti konference o budoucnosti českého zemědělství. Většina účastníků přitom vydržela od samého začátku do konce. Myslím, že se něco ve společnosti mění. Dřív by tento typ konference přilákal dejme tomu teoreticky a akademicky uvažující odborníky, ale dnes je situace o dost jiná v tom smyslu, že „časy, ty se mění“, jak kdysi zpíval Bob Dylan. Budoucnost nevstupuje poklidně a nenápadně do dveří, ale hlučně a nevyzpytatelně se dožaduje vstupu. Řekl bych, že dva hlavní motivy konference se týkaly stavu půd a byrokratické zátěže. Ředitel středně velkého zemědělského podniku za rok napočetl 37 kontrol, zatímco dřív jich bývalo kolem sedmi a na zahraniční farmě srovnatelné velikosti do dvou. Velice instruktivní byly záběry na tutéž půdu hnojenou syntetickými hnojivy a hnojem, jehož organické látky zároveň zadržují vodu. V druhém případě byly rostliny znatelně větší a listy měly tmavší odstín.

Během dalších třiceti let předpokládají různé studie (např. WEC, Living Planet, DOE), že lidstvo bude potřebovat o 30, ale spíš o 50% víc energie a potravin. V rozvinutých státech však produkční kapacita víceméně dosáhla svého vrcholu a v zemích tropického a subtropického pásma je ohrožena fluktuacemi počasí. Jeden z běžných, starších scénářů upozorňuje na přirozenou variabilitu jihovýchodního monzunu, na které závisí víc jak třetina indické a čínské populace. Již déle jak deset let se čeká na potravinový cenový šok, který se zatím naštěstí nedostavil. Nicméně jv. Asie je jen jednou ze zranitelných produkčních oblastí v situaci, kdy zhruba osm hlavních producentů dodává obilí dalším sto státům a čtyři státy pokrývají téměř 50% světové produkce pšenice. Mezi největší dovozce patří z blízkých zemí Egypt, Alžír a Turecko, které budou růstem cen potravin pravděpodobně destabilizovány.

Další produkce je limitovaná dostupností vody a klimatickými změnami, ve kterých větší roli než oteplování hraje nevyrovnaný chod klimatu, kdy v našich podmínkách musíme počítat se sezoně nevyrovnanými srážkami s trendem k sušší první polovině a vlhčí druhé polovině vegetačního období, četnějšími tropickými dny v létě, ale s možností velice chladných epizod v zimě. Odrůdy s nejvyššími výnosy však nepatří mezi odrůdy s nejvyšší odolností.

Co se týče energetických vstupů, tak první klíčový milník bude rok 2022, kdy má být odstaveno až 40% kapacit výroby elektřiny v českých tepelných elektrárnách (a zároveň rok, kdy mají být odstaveny všechny německé jaderné elektrárny) a rok 2035, kdy velice pravděpodobně nebude prodloužena životnost JE Dukovany. Situace s evropskou energií připomíná situaci s potravinami – zatím poměrně malé přebytky sráží ceny, ale budoucí malé nedostatky mohou vést k cenové panice.  Vyšší ceny energie znamenají vyšší ceny dusičnanu amonného a rovněž ložiska fosfátů se během dvaceti let pravděpodobně přiblíží produkčnímu maximu. I potom budou fosfáty dostupné např. díky recyklaci odpadních vod, ale dražší.

Pokud se svět či EU pod tlakem nutnosti rozhodne něco dělat s globálním oteplováním, tak zhruba 55% uvolněného oxidu uhličitého pochází z průmyslové činnosti, ale celých 45% ze změn ve využívání krajiny, kde zásadní je odlesňování a úbytek organické hmoty v půdách. Důraz tedy bude kladen nejenom na průmysl, ale také na zemědělství a lesnictví. Z dlouhodobého hlediska se tak v globálním měřítku stále víc posouváme do propojeného pole klimatické, energetické a potravinové nestability, která má tyto hlavní složky:

Stav krajiny. Potřebujeme krajinu s vysokou vodní retencí a schopností ukládat uhlík. Závažným středoevropským problémem se stává plošná kůrovcová kalamita s dopadem na zadržování vody.

Stav půd, které jsou stále víc ohrožené erozí, úbytkem organické hmoty, zastavováním a degradací. Hlavním opatřením je zde rozčlenění velkých polí, zvýšení počtu dobytka a obecně ochrana půd.

V měřítku deseti let hrozí zvýšení cen energií a tím i syntetických hnojiv. 

Trh je pokřivený dotačním systémem a byrokratická zátěž roste. Regule EU jsou příliš komplikované a restriktivní např. v oblasti přidružené výroby nebo prodeje „ze dvora“ místním lidem.

Schází lidé ochotní pracovat v zemědělství, což souvisí jak s charakterem doby, tak i vzdělání.

Hlavní celkový trend je stále napjatější situace z hlediska globální potravinové bezpečnosti, což znamená nutnost vytvářet méně ekonomicky výkonná, ale odolnější hospodářství. Čeká nás – a tím nás rozumíme většinu Evropy – promyšlená péče o půdu a krajinu, schopnost pokrýt část hnojiv vlastní produkcí i plán co dělat za situace opakujícího se chronického sucha a při zdražení cen energií. Nicméně vzhledem ke klimatické a půdní situaci ČR jsme ve světově nadprůměrné situaci, takže zlatá doba českého zemědělství může teprve být před námi. 

 


Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.