Další debakl pro vládu (a pro MeSES)
KOMENTÁŘ
KOMENTÁŘ
VÁLKA V SÝRII
Asadova manželka Asma a jeho tři děti odcestovaly minulý týden do Ruska, píše Wall Street Journal. Švagr syrského prezidenta Bašára Asada utekl do Spojených ...
Nejvyšší správní soud včera vydal další z rozsudků, jimiž postupně ruší jednotlivé covidové zákazy z dílny ministerstva zdravotnictví, a opět se stejným zdůvodněním: Zakázali a ani se nenamáhali u toho argumentovat. V novém verdiktu jde o zákaz nočního prodeje, který ministerstvo zdravotnictví pro dobu od 22 hodin do 5.59 ráno nadekretovalo s koncem nouzového stavu na počátku dubna.
Ačkoliv u NSS si v tomto případě stěžoval majitel večerky (přesněji obchodu 24/7) z pražských Vinohrad, nikoliv advokát z Brna a podavatel úspěšných stížností proti Arenbergerovým nařízením Zdeněk Koudelka, můžeme tu snad ocitovat z velkého Koudelkova rozhovoru pro aktuální tištěný Týdeník Echo. Ukázka se týká toho, že ministerstvo ve svých pravidlech uměle zvýhodňuje imunitu po očkování před imunitou získanou nemocí, Koudelka důvodně předpokládá, že ani pro to ministerstvo nemá podklady, protože je nemá pro nic: „Zajímavá věc se stala, když Nejvyšší správní soud u mých podání vyzval ministerstvo zdravotnictví, aby mu zaslalo správní spis. A ministerstvo odpovědělo, že kromě toho vlastního opatření ve správním spise nic není. Jinými slovy: kdyby svůj názor, že imunita z vakcíny je lepší než z prodělané nemoci, chtěli opřít o nějakou vědeckou studii, ta by musela být součástí toho správního spisu. Ale ministerstvo samo se přiznalo, že tam vlastně nemá vůbec nic, žádné důkazy.“
V této institucionální kultuře, která včera utrpěla další ve své podstatě skandální porážku, se nic nezdůvodňuje, jen se nám oktrojem upravují naše životy. Přitom povinnost odůvodnit svá plošná nařízení v boji s novým koronavirem vládě předepisuje pandemický zákon. Vláda tu povinnost už měsíc a půl opakovaně ignoruje. V tomto případě, píše soudkyně Jitka Zavřelová, „ministerstvo jen obecně konstatovalo, že riziko spočívá v setkávání a kontaktech nehomogenních skupin lidí ve vnitřních prostorech“.
Všimněme si časového rámce. NSS teď rozhodoval o vládním nařízení z počátku dubna. Tou dobou vrcholila na ministerstvu a skrze něj i ve vládě moc Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) pod vedením hlavního epidemiologa IKEM Petra Smejkala. Byla to skupina podivně sestavená, přidružená jmenovacím dekretem – ale pouze pro Smejkala, nikoliv pro členy skupiny – k ministerstvu. Svá doporučení zdůvodňovala obvykle zahraniční inspirací (to je vůbec výrazný rys této skupiny, argumentace jakýmsi konsenzem kdesi „ve světě“) nebo matematickými modely od svých členů (René Levinský, BISOP).
Na tyto modely je Smejkal fixovaný dodnes a kupodivu ho příliš nezajímá, zda se pak proťaly s realitou. Omračuje nás souslovím evidence-based medicine, pro nutnost mít roušky při výuce argumentuje doporučením amerických federálních úřadů, ale kupodivu ho ani nenapadlo při návratu českých dětí do škol roušky v jednom okrese na zkoušku pozastavit. To by byla randomizovaná studie jako hrom. Ale pro MeSES je charakteristická „argumentace autoritou“ místo empirických poznatků, místo skutečného odůvodňování, což v nařízeních vlády systematicky postrádá Nejvyšší správní soud.
Přesto rady MeSES dlouho vážily víc než názory kohokoliv z ministerstva, hygieny nebo Státního zdravotního ústavu. Po nemalém tlaku zevnitř úřadu i z lékařské a vědecké obce se ministerstvo s MeSES rozloučilo. To bylo v úterý dopoledne. Od té doby projevili o služby osiřelé skupiny zájem hned dva politici, premiér Andrej Babiš (ANO) a šéf Asociace krajů ČR, jihočeský hejtman Martin Kuba (ODS). Ten píše, že „tuhle partu rádi využijeme“. Že jsou verdikty Nejvyššího správního soudu v prvé řadě verdikty nad arogancí MeSES, je těmto politikům asi úplně jedno.
DOTACE PRO FIRMY Z AGROFERTU
STÁTNÍ PŘÍSPĚVKY STRANÁM