KOMENTÁŘ
1
VÁLKA NA UKRAJINĚ
Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru roku 2022 poskytlo Česko napadené zemi nepotřebný vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, řekla dnes novinář ...
18:45
17:55
17:49
17:04
16:19
15:51
14:59
14:35
14:02
13:10
Ukrajina je již jen krůček od plnohodnotné ruské invaze. V pondělí večer ruský prezident Vladimir Putin ohlásil, že uznává nezávislost separatistických oblastí, tedy Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky. Zároveň nakázal přesun ruských vojáků na území kontrolované separatisty, tedy na území, jež je mezinárodně považované za ukrajinské. Invaze tak v jistém smyslu již začala. Rozhodnutí, jestli tanky pojedou dál, možná až na Kyjev, je nyní pouze v Putinových rukách. Pokud se máme řídit událostmi posledních týdnů, nevypadá to dobře.
Ruské uznání separatistických republik je důležité ze tří důvodů. Zaprvé nyní podél „linie kontroly“, jak se na nazývá de facto hranice mezi Ukrajinou a odtrženeckými oblastmi, budou rozmístěny otevřeně ruské jednotky. Pokud se Ukrajinci rozhodnou odpovědět na rusko-separatistické provokace, Moskva to může prezentovat přímo jako útok na Rusko a použít jako záminku k akci. I pokud Ukrajina udrží nervy na uzdě a neodpoví, Rusům se nyní bude jednodušeji vytvářet falešná záminka.
Zadruhé mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov včera oznámil, že Rusko uznává separatistické republiky v hranicích, v jakých byly vytvořeny. Dvě třetiny Luhanské a Doněcké oblasti jsou nyní pod kontrolou Kyjeva. Na otázky novinářů, zda to znamená nárokování celého tohoto území, Peskov odmítl odpovědět. Vše ale naznačuje, že přesně toto se Rusko chystá udělat. To by znamenalo válku.
Zatřetí nejpravděpodobnější cesta k mírovému řešení konfliktu, tedy minské dohody, se uzavřela. Na základě dohod z Minsku bylo v letech 2014 a 2015 sjednáno často porušované příměří mezi separatisty, Ruskem a vládou v Kyjevě, nikdy však nebyly plně implementovány. Separatisté se odmítli odzbrojit, Kyjev zase blokoval slíbenou autonomii. Bál se, že samospráva by představovala ruského trojského koně, přes kterého by Kreml mohl kontrolovat ukrajinskou politiku. Proto Putin tak tlačil na implementaci minských dohod. Podporovali ho v tom i západní státníci, francouzský prezident Emmanuel Macron sám dohody několikrát zmínil.
Uznáním nezávislosti separatistů však Putin dohody sám zabil. Nejspíš dospěl k názor, že Kyjev k jejich implementaci nedotlačí. To znamená, že jediným prostředkem k jeho cíli, tedy zničení Ukrajiny, je válka.
Není pochyb, že Putinovým cílem je konec Ukrajiny jako suverénního státu. Oznámení o tom, že se rozhodl pro uznání nezávislosti separatistů, Putin doprovodil dlouhým historicko-politickým výkladem, jenž měl podpořit jeho rozhodnutí. Hlavním sdělením bylo, že vznik Ukrajiny je historický omyl, nebezpečný pro Rusko, a vlastně by vůbec neměla existovat. „Jak jsem již řekl, sovětská Ukrajina byla výsledkem bolševické politiky a může být právem nazývaná ,Ukrajinou Vladimira Lenina‘. On byl jejím tvůrcem a architektem,“ prohlásil Putin. Chvíli nato pokračoval: „A dnes jeho ,vděční potomci‘ na Ukrajině ničí Leninovy pomníky. Říkají tomu dekomunizace. Chcete dekomunizaci? Dobře, nám se to hodí. Ale proč se zastavit na půli cesty? Jsme připraveni vám ukázat, co by opravdová dekomunizace znamenala pro Ukrajinu.“ To je výzva pro zničení Ukrajiny.
V jiných částech projevu zase tvrdil, že „Ukrajina nikdy neměla tradici opravdové státnosti“, a „pokud by Ukrajina vstoupila do NATO, znamenalo by to přímé ohrožení bezpečnosti Ruska“. Ukrajinci podle Putina jsou vlastně ztracení Rusové: „Zdůrazňuji ještě jednou, že pro nás Ukrajina není prostě jenom sousední zemí. Je to integrální součást našich vlastních dějin, kultury duševního prostoru. Jsou to naši soudruzi, příbuzní, mezi nimiž nejsou pouze kolegové, přátelé, bývalí kolegové, ale také příbuzní, lidé s námi spojení krví, rodinnými svazky.“
