Ústupky z klimatických cílů jsou dílčí, ohrožení průmyslu trvá. Kalousek předpovídá Babišovi katastrofu

Dohodnuté úpravy v klimatické politice EU jsou pouze dílčími ústupky a rizika velkých problémů a ztráty konkurenceschopnosti pro český i evropský průmysl nadále přetrvávají. Shodují se na tom politici i experti, podle nichž sice odklad platnosti systému povolenek EU ETS2 přinese úlevu, nicméně samotná podstata cílů se nezměnila. Budoucí vláda pravděpodobného premiéra Andreje Babiše (ANO) chce sice na prvním jednání vlády systém ETS2 odmítnout, bývalý ministr financí Miroslav Kalousek kabinetu i tak předpovídá katastrofu při jeho implementaci.

Členské státy EU schválily nový klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Cílem je stále snížení emisí o 90 procent do roku 2040 oproti roku 1990, jak navrhovala Evropská komise, nicméně některé státy včetně České republiky vyjednaly určité ústupky. Česko v souladu se svou dlouhodobou pozicí hlasovalo proti, pro přijetí návrhu však stačila kvalifikovaná většina. Jedním z ústupků je, že systém nových emisních povolenek ETS2 bude odložen o jeden rok a spuštěn v roce 2028. Za další z hlavních ústupků označil ministr životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL) to, že cíl do roku 2040 bude snížen na 85 procent za celou EU, bez závazných dílů pro jednotlivé státy, a až pět procent redukce emisí bude možné naplnit pomocí mezinárodních kreditů ze třetích zemí.

Europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) pro Echo24 řekl, že odklad spuštění systému ETS 2 lze vnímat jako částečný úspěch rozumu nad ideologií. „Ukazuje se, že tlak členských států – včetně České republiky – měl smysl a že Evropská unie začíná více zohledňovat sociální a ekonomické dopady svých klimatických opatření. Zavedení ETS 2 by v původní podobě znamenalo další růst cen energií a paliv, což by tvrdě dopadlo na domácnosti i malé podniky. Každý krok, který umožní systém lépe připravit a zároveň chránit občany před neúnosnými náklady, je proto vítaný,“ uvedl Zdechovský.

Na druhou stranu by zatím nebyl podle svých slov příliš optimistický. „Nejde o zásadní změnu přístupu, spíše o drobnou korekci. EU musí své klimatické cíle nastavit realisticky a především s ohledem na konkurenceschopnost a životní úroveň Evropanů. Pokud se z klimatické politiky stane jen nástroj pro zvyšování nákladů bez reálného efektu, ohrozíme tím jak ekonomiku, tak důvěru občanů v samotný projekt EU,“ řekl dále Zdechovský.

Roční odklad systému ETS2 podle hlavního ekonoma banky Creditas Petra Dufka krátkodobě přinese úlevu. „A snad i ponoukne evropskou byrokracii k vytvoření funkčního mechanismu obchodování s tím, aby se minimalizovaly spekulace a prudké cenové výkyvy. Na samotných cílech dekarbonizace se toho ovšem moc nemění. Nezbývá, než to vzít na vědomí, když to většina v EU takto chce,“ řekl pro Echo24 Dufek.

Hospodářská komora sice uvítala vyjednané dílčí ústupky, spokojená ale není. „ETS2 potřebuje důslednou revizi, nikoli jen oddálení problému o jeden rok,“ uvedla ředitelka úseku legislativy, práva a analýz Hospodářské komory Lenka Janáková. Snížení klimatického cíle na 85 procent a možnost redukce emisí prostřednictvím mezinárodních kreditů podle ní znamená reálné zmírnění ambice o dva procentní body. „Nejasné ovšem je, co když kredity nenaplní celých pět procent, pak poroste tlak na domácí opatření,“ řekla Janáková.

Komora naopak ocenila příslib vyššího bezplatného přidělení povolenek pro český průmysl i po roce 2028. „Zatím je to ale jen příslib, konkrétní přínos ukáže až samotná úprava bezplatné alokace,“ podotkla Janáková. Pozitivně ohodnotila také důraz na geografickou rovnováhu investic z Inovačního fondu, bariérou ale podle ní zůstávají podmínky pro čerpání podpory, které jsou v jednotlivých členských státech odlišné.

Svazu průmyslu se nelíbí zejména plán na snižování emisí, který hodnotí jako nerealistický a ohrožující český průmysl. „Evropský průmysl je ve velmi špatné kondici, protože jej trápí dlouhodobě vysoké ceny energie ve srovnání se zbytkem světa a klesající konkurenceschopnost i kvůli nadměrné regulaci. Obáváme se, že dopady na ČR budou disproporční kvůli vysokému podílu průmyslu na českém HDP, byť jde o unijní cíl a není stanoven příspěvek ČR,“ uvedl generální ředitel svazu Daniel Urban. Hlavní podíl na snižování podle něj ponese průmysl a energetika.

Svaz naopak uvítal dohodu o odkladu ETS2. „Konkrétně u zavedení ETS2 se očekávají dopady na inflaci až okolo jednoho procentního bodu, jejich odložení tedy prospěje udržení stabilní cenové hladiny,“ řekl Urban.

Budoucí vláda v čele s pravděpodobným premiérem Andrejem Babišem uvádí, že na prvním jednání kabinetu odmítne systém povolenek ETS2. Podle bývalého ministra financí Miroslava Kalouska „disaster“ (katastrofa) Babišovy vlády nastane, až bude implementovat povolenky ETS2 do národní legislativy, čemuž se podle něj vyhnout nejde. „Že se tak do konce roku 2027 stane, na to vsadím boty. Opozice bude zajisté proti, byť se na jejich schválení v EU podílela. Celá politická diskuze se pak bude točit na otázce, ‚kdo za to může‘. Což nám bude platné jak mrtvému zimník,“ uvedl Kalousek na síti X. Česku totiž za neimplementaci hrozí výrazné unijní sankce, byť pravděpodobný ministr hospodářství Karel Havlíček (ANO) tvrdí, že i tyto sankce jsou lepší než dopad povolenek na domácnosti v případě jejich zavedení.

Ekonom Dufek připomněl, že do roku 2023 se ČR podařilo snížit emise o 47 %. „Větší část tohoto úspěchu zajistila ekonomická transformace po roce 1990, kdy se odstavovaly velké firmy v těžkém průmyslu, odsiřovalo se ve velkém a plynofikovalo. Od vstupu do EU se emise snížily jen o 21procentních bodů,“ řekl Dufek.

Co by ČR měla nyní podle něj udělat? „Měla by si ‚namalovat‘ jasný plán, kde by bylo vidět, o kolik se sníží emise po odstavení uhelných elektráren a tepláren, k němuž tak jako tak dojde. Pak se teprve uvidí, kolik procent ještě zbývá k naplnění stanovených ambiciózních cílů. Poté je třeba vytvořit plán nejschůdnějších a nejlevnějších opatření, protože poslední míle budou tak jako tak drahé. Ty nejdražší kroky pak rozložit v co nejdelším čase,“ dodal Dufek.

Je totiž podle něj otázkou, nakolik hned zahltit náklady domácnosti, když jejich podíl na emisích při vytápění vlastně nízký. „A samozřejmě tento časový plán i s náklady a jejich nositeli ukázat široké veřejnosti. Green Deal není zdarma, protože ani případné peníze na dotace nerostou na stromě, ale někomu se musí nejdříve sebrat nebo si je musíme vypůjčit,“ uzavřel pro Echo24 Dufek.