1 Editorial

Andrej Babiš je nejslabší premiér

Témata: ,

Je ve svých důsledcích jedno, z jakých pozic se na současný stav české politiky útočí. Musí být nepřijatelná pro ty zprava i zleva. Počítá se nakonec konečný výsledek – a to je více než čtvrt milionu lidí na Letenské pláni, což je to největší protestní shromáždění od pádu komunistického režimu v listopadu 1989. Žádný jiný premiér a jeho vláda za posledních 30 let si nezasloužili takový projev odporu. V českém případě – na rozdíl třeba od Polska, které čas od času zažívá větší demonstrace proti vládě pravicové strany Právo a spravedlnost – nejde o protest proti konzervativní vládě, ale proti osobě Andreje Babiše. On totiž žádnou politickou ideologii nemá, on se k vládě dostal, aby ochránil sebe a své podnikatelské zájmy. Představuje riziko nástupu autoritářského systému, konfliktu zájmů, který je nepředstavitelný nejen ve starých demokraciích, ale i v nových
nastupujících časech. Andrej Babiš vedle politické moci koncentruje vliv mediální a jako jeden z nejbohatších lidí v zemi i moc byznysovou, navíc závislou na dotacích, příjmech od státu, tedy od občanů, kteří musí platit daně. Je už nepodstatné, že mnozí, kteří dnes proti němu demonstrují nebo se od něj veřejně distancují,
mu dláždili cestu k moci. Protože se počítá, že i jim to nakonec došlo. Ti, kteří považují zaplněnou Letenskou pláň za hrstičku frustrovaných, musí uznat, že občanský protest patří k legitimním projevům demokracie a že ve všech společensky vyspělých zemích mohou masové protesty – co jiného je plná Letenská pláň? – vést
k předčasným volbám. Předčasné volby nejsou sprosté slovo, k vyspělé demokracii patří. Co udělá demokratický lídr, když chce potvrdit legitimitu svého vládnutí? Jde k lidu a zeptá se ho, zda má stále jeho podporu. Tak to udělala dnes už politicky mrtvá premiérka Theresa Mayová v Británii, vzoru parlamentní demokracie. A pohořela, proto také už není.

Pochopitelně při vědomí síly charismatu a vize všech různých českých politických stran a hnutí by se klidně mohlo stát, že Andrej Babiš by u voličů uspěl i v předčasných volbách. Andrej Babiš je každopádně v historii všech dosavadních premiérů nejslabší a je odkázaný na libovůli prezidenta. Ten si je svých mocenských příležitostí dobře vědom.

Čím oslabenější je Andrej Babiš, tím silnější je Miloš Zeman. A on to moc dobře ví, on si více než kdokoli jiný umí spočítat, jak jsou rozdané karty: upachtění sociální demokraté, kteří k dobru počítají každý den, chtějí být u lizu bez ohledu na to, co se odehraje následující ráno. Okamurovci a komunisti, kteří jsou s Babišem reálnou vládní koalicí, stejně jako prezident, čekají na každé oslabení premiéra, aby získali mocenský desátek k dobru, proto změnu nepřipustí. Tím aritmetika touhy předčasných voleb končí.

Přes to všechno ale protesty smysl mají, jsou součástí oslabování mocenských pozic Andreje Babiše, který je na cestě z kopce dolů. A ten čas, který zůstává do regulérních voleb, je hlavně příležitostí pro alternativu, jež by mohla oslovit podstatnou část voličů. Důležité je, aby byla demokratická.

P.S. Na tomto komentáři, který vznikl v pondělí večer, nemění moc ani aktuální vývoj ve středu, tak jak je popsaný ve zprávě našeho zvláštního zpravodaje Ghostbustera, který je zde: Babiš nemá nic jisté. Je vedro, ledy se hnuly

Příběh svobody

99 Kč

Přinášíme speciál k 30 letům svobody

Více info

EchoPrime

od 249 Kč

Vychutnejte si neomezený přístup k prémiovému obsahu určenému pouze předplatitelům, který nemá na českém internetu obdoby

Více info

/
vydavatel a šéfredaktor

Vystudoval literární vědu na FPF Slezské univerzity v Opavě a masovou komunikaci na FSV UK v Praze. Začínal v regionálním tisku jako kulturní redaktor, od začátku studií v Praze (1994) pracoval jako redaktor Lidových novin. Na jaře roku 1996 nastoupil jako politický reportér do televize Nova. Po dvou letech z televize odchází do vydavatelství Stratosféra, aby založil a vedl svůj první časopisecký projekt, titul Spy. Časopis, který byl koncipován jako politický tabloid, opouští po necelém roce. Pracuje opět pro televizi Nova a v polovině roku 1999 je jmenován ředitelem tisku a PR TV Nova. V červnu 2000 se stává šéfredaktorem časopisu Týden. Za jeho působení se zvedl prodaný náklad časopisu Týden trojnásobně (z 16 200 v roce 2000 na 57 800 v roce 2003), Týden získává ocenění Časopis roku. V roce 2002 zakládá časopis Instinkt a stává se mediálním ředitelem vydavatelství Mediacop. Časopis Instinkt po roce úspěšného vydávání získává ocenění Hvězda roku. Z vydavatelství Mediacop odchází v lednu 2009 do představenstva mediální skupiny MAFRA, kde byl tři roky zodpovědný internetové aktivity skupiny a deník Lidové noviny, jehož byl zároveň šéfredaktorem. V polovině listopadu 2013 z Mafry odchází. Počátkem roku 2014 zakládá vydavatelství Echo Media a.s., která vydává internetový deník Echo24.cz.

Názory Více

Online zprávy Více

Vážení diskutující,
Echo24.cz chce umožnit svobodnou diskuzi, ale vyhrazuje si právo neukládat či mazat příspěvky urážlivé, vulgární, xenofobní, odkazy na jiné internetové stránky či takové příspěvky, které odporují obecné lidské slušnosti. Před vložením vašeho příspěvku prosím zkontrolujte, zda jste opravdu přihlášeni. V opačném případě se váš příspěvek ukáže jen na vašem monitoru, ale do diskuze se nezanese.